Drobečková navigace

Aspirin

Aspirin (kyselina acetylosalicylová) je protizánětlivý lék přírodního původu. Jde o octový ester kyseliny salicylové izolované z vrbové kůry, která se kdysi tradičně používala proti zánětům. Aspirin je příkladem toho, jak lékové zpracování může zvýšit kvalitu některých přírodních léčiv. Vrbová kůra je totiž plná tříslovin a dalších obranných látek, které v přírodě zabraňují ohlodávání stromu býložravci. Vyčištěním účinné látky se tyto obranné látky odstraní a usnadní se dávkování. Standardizací (tj. dostupností tablet se stejnou dávkou aspirinu) se odstraní nejistota ohledně obsahu účinné látky v použitém kousku vrbové kůry. Modifikací kyseliny salicylové na aspirin se zase sníží její dráždivost. Aspirin se navíc snadno vyrábí čistě synteticky, díky čemuž je levnější než jeho přírodní ekvivalenty. (Dovolil bych si podotknout, že jiná přírodní léčiva – například červený ženšen – zpracování do tabletové formy nevyžadují.)

Aspirin účinkuje ireverzibilní inaktivací cykloxygenázy – klíčového enzymu vyrábějícího imunitní signální molekuly zvané prostaglandiny. Prostaglandinů je mnoho druhů a imunitní systém je používá k vyznačování míst, kde má ve tkáni dojít k zánětu. Prostaglandiny v těchto místech zvýší prokrvení, citlivost (bolestivost) a přilákají tam bílé krvinky, které se utkají s příčinou zánětu a uklidí po boji. Aspirin tento poplach vypíná, což je účinné v těch případech, když jde o poplach falešný – například u civilizačních či autoimunitních nemocí. Na každý pád aspirin v krátkodobém horizontu odstraňuje horečku a bolest, čímž především si vysloužil svou velkou popularitu. Aspirin má navíc inhibiční účinek na krevní destičky – zabraňuje tvorbě krevních sraženin, neboli "ředí krev". Kvůli tomu se aspirin doporučuje k trvalému užívání jako prevence trombózy a infarktu. Shrnuto, aspirin má 2 hlavní účinky:

Aspirin není adaptogen (působí jednostranně), ale pro většinu lidí je i při dlouhodobém podávání relativně neškodný. Svým protizánětlivým působením navíc omezuje poškození buněk při mrtvici a ischemii, takže oba jeho hlavní účinky jsou v prevenci trombózy a mrtvice vítané. Zdá se, že v mírných dávkách má i určitý preventivní účinek proti nádorům, což zřejmě též souvisí s jeho protizánětlivým působením. Ve vysokých dávkách se užívání aspirinu nedoporučuje.

Aspirin (kyselina acetylosalicylová), který je k dispozici bez předpisu, byl v 50. letech zaveden do Guinessovy knihy rekordů jako nejprodávanější lék na světě.

Srovnání aspirinu a ženšenu

Aspirin lze s výhodou kombinovat s protizánětlivými adaptogeny (ženšen, zázvor, šišák bajkalský, vitánie snodárná...) Využití adaptogenů, jejichž působení je vyváženější než u jednostranně, alostericky působícího aspirinu umožní dosáhnout léčebného efektu i při nižších dávkách aspirinu. Tím se vyhneme jeho nežádoucím účinkům a získáme další pozitivní účinky na zdraví, které zmíněné adaptogeny mají.

Ženšen je modelový adaptogen, který chrání a pomáhá u mnoha nemocí. Na druhé straně kvůli tomu ženšen trpí přívlastkem "všelék", který je dnes už jen nadávkou. Tento přívlastek byl kdysi míněn vážně a pozitivně – vždyť i rodové jméno Panax znamená doslova všehoj. Avšak dnes je nedostatečná "specializace" léku (která bývá u adaptogenů pravidlem) podezřelá. Samotná definice adaptogenu je navíc (zvláště u těch, kteří jej nechtějí chápat) v podezření, že nejde o nic jiného, než pokus zabalit pojem všeléku do vědeckého hávu. V éře molekulární farmakologie se požaduje se vysvětlení specifického mechanismu účinku, které vyvrátí podezření z podvodu, zveličování a všelékovitosti.

Ukazuje se, že v této situaci je velmi vhodné srovnat ženšen s podstatně jednodušším "všelékem" – aspirinem. U aspirinu totiž nejsou vůbec žádné pochybnosti ohledně jeho účinnosti a mechanismu účinku. Aspirin má jen dva hlavní účinky (tlumí zánět + horečku a ředí krev), ale používá se u velkého množství zánětlivých a horečnatých onemocnění a používá se v masovém měřítku.

Aspirin patří k těm levným lékům, které lidé užívají velmi často a někteří dokonce neustále. Pod jiným názvem (např. Stacyl) se též užívá k tzv. ředění krve v boji proti trombóze, tj. lidé jej užívají prakticky neustále. V Čechách se ročně spotřebuje více než 100 tun aspirinu, zatímco spotřeba ženšenu je mizivá. Kvantitativní srovnání ženšenu a dalších běžných léků vychází podobně.

| 29.6.2008