Drobečková navigace

Nemoci jater

Játra jsou u obratlovců klíčovým orgánem látkové proměny, který dohlíží na zpracování živin, detoxikaci jedů, udržuje žádoucí hladinu cukrů a tuků v krvi a podílí se. Játra mají vlastní zásobu cukru (glykogenu) a  slouží jako centrální distribuční sklad cukru (další zásoba je ve svalech). Játra jsou v krevním oběhu výjimečná v tom, že jsou zařazena v tzv. portálním (vrátnicovém) oběhu. Výraz "vrátnicový oběh" znamená, že krev, která už jednou prošla kapilárami střev a dalších částí trávicí trubice (žaludku, jícnu) se nevrací přímo do žil a levé komory srdeční, ale je předtím filtrována v játrech, do nichž se vede tzv. vrátnicovou žílou. Vrátnicová žíla má vyšší tlak než běžné žíly – je vlastně něčím mezi tepnou a žílou a krev v ní bývá po vydatném jídle až mléčně zbarvená vstřebanými tukovými kapénkami. Játra fungují jako filtr, který tyto živiny z krve odebírá, zneškodňuje vstřebané jedy a uklízí odpady, včetně mrtvých krvinek. Játra jsou také první zastávkou těch patogenů, kterým se podaří ze střeva proniknout do krve. Za těchto okolností je jasné, že jaterní lalůčky, ne nepodobné olejovému filtru v autě, podléhají rychlému opotřebení a musí se dle potřeby vyměňovat. Proto jsou játra vybavena vysokou regenerační schopností: Opotřebované lalůčky odumírají a jsou nahrazovány lalůčky novými.

Existuje velké množství jedů a patogenů (virů žloutenky atd.), které z teoreticko-medicínského hlediska představují tzv. zátěž (stres v širším smyslu slova), přesněji chemickou a biologickou zátěž. Adaptogeny obecně působíá tak, že schopnost snášet zátěž zvyšují. Hepatoprotektivní adaptogeny pak působí konkrétně na játra – zvyšují adaptační rozmezí jater, zvyšují schopnost jater snášet chemickou a biologickou zátěž.

Hepatoprotektivní účinek často nacházíme u adaptogenů působících proti zánětu a u antioxidantů. Je tomu tak proto, že mnohé jaterní nemoci mají společný důsledek – způsobují akutní či chronický zánět jater – hepatitidu. Zánět je spojený s odumíráním (nekrózou) jaterních trámců a u silnějšího postižení nastává funkční nedostatečnost jater. Přítomnost žlučových barviv se navenek projevuje jako žloutenka, která je v běžné mluvě se silnou hepatitidou synonymní. Po vyléčení zánětu dochází k regeneraci jater a žloutenka ustupuje.

Svou regenerační schopností jsou játra naprosto úžasný a ojedinělý vnitřní orgán. Člověk je například schopen přežít chirurgické odstranění až 70% jater, která opět dorostou do původní velikosti, což o žádném jiném vnitřním orgánu říct nelze. Ale ani regenerační schopnost jater není všemocná. Za prvé, regenerující játra jsou náchylná k rakovině (hepatomu) – proto jsou viry žloutenky tak nebezpečné. Za druhé, jako každé hojení, i regenerace jater vede k tvorbě jizvové (fibrotické) tkáně. Když regenerační schopnost jater zneužíváme, může dojít k jejich ztvrdnutí – jaterní cirhóze.

Hepatoprotektivní adaptogeny dle TČM

Nemocí a infekcí jater jsou tisíce a mým cílem není je všechny postihnout, ale upozornit na podceňované léčivé rostliny, které játra prokazatelně chrání a proti jaterním nemocem působí. Říkáme jim hepatoprotektivní adaptogeny. Při jejich výčtu se inspiruji hlavně TČM.

TČM se od našeho bylinářství liší tím, že své vědomosti už 2000 let knižně zachycuje v rámci uceleného paravědeckého systému medicíny, který má i dnes provozují miliony lékařů. V TČM proto panuje podstatně větší shoda v tom, jaké byliny jsou na jaterní neduhy vhodné. Dle přehledu Lam2016hec jsou hlavními hepatoprotektivními drogami TČM nať právenky latnaté, kořen ženšenu, kořen lékořice, plod kustovnice, kořen koptisu čínského a oddenek kurkumovníku. Dle stejného přehledu se na játra v TČM též často používají dvě standardní kombinace bylin: šiao-ča-hu-tang a ši-kuan-ta-bu-tang.

Hepatoprotektivní účinky právenky latnaté

Nať právenky latnaté (andrographis herba) patří k hlavním prostředkům TČM při jaterních a dýchacích potížích (Lam2016hec). Pochází z Indie, kde se rovněž používá hlavně na ochranu a povzbuzení funkce jater (Akbar2011apr). Má vysoký obsah účinných glykosidů, flavonoidů (>20) a diterpenoidních laktonů (>20). Srovnání andrografiolidu, andrografisidu a neoandrografiolidu se silymarinem ukázalo, že andrografisid a neoandrografiolid jsou stejně účinné jako silymarin a andrografiolid je o něco méně účinný (Kapil1993aem).

Hepatoprotektivní účinky ženšenu

Ženšen pravý, ženšen japonský a ženšen notoginseng se v TČM při onemocněních jater tradičně používají (Lam2016hec) a mají prokázané hepatoprotektivní účinky (Ng2006pas, Yoshikawa2003snd, Liu1994ech). Ochranný účinek na játra má i ženšen americký (Xu2017sgl) a ženšen vietnamský, přesněji jeho majoritní panaxosid majonosid R2 (Tran2002hem). Výzkum hepatoprotektivních účinků se dosud soustřeďoval hlavně na ženšen pravý.

Dle Voces1999eas standardizovaný extrakt ženšenu pravého G115 zvyšuje antioxidační kapacitu jater a silně chrání játra potkanů při fyzické zátěži. Hepatoprotektivní účinek směsi ženšenových saponinů potvrzuje též Martinez1984pea a Bak2012ahe při pokusné otravě CCl4, Zhu2015gac při otravě cyklofosfamidem a Fu2013peg při pokusné obstrukční žloutence. Ochranný účinek na játra byl zjištěn u ginsenosidu Rb1, sloučeniny K (Lee2005heg), gssd. Rg3 a gssd. Rh2 (Lee2005he2). Tepelnou úpravou ženšenu na červený ženšen (ginseng radix rubra) se jeho hepatoprotektivní potenciál neničí (Yokozawa2007tph). Účinek červeného ženšenu proti pokusné otravě aflatoxinem B1 popisuje Kim2011pek, účinek fermentovaného ženšenu proti otravě jater paracetamolem popisuje Igami2015hef. Dle Lo2011gri gssd. Rb1 působí proti vzniku jaterní cirhózy a dle Tark2015egr urychluje remodelaci jizvové tkáně.

Další játra chránící adaptogeny podle TČM

Jedná se o koptis čínský, kustovnici čínskou, lékořici čínskou, kurkumovník a standardní směsi šiao-ča-hu-tang (pchin-jin xiao-cha-hu-tang) a ši-kuan-ta-bu-tang (pchin-jin shi-quan-da-bu-tang) (Lam2016hec). Za účinné se považují i fulvotomentosidy ze zimolezu Lonicera fulvotomentosa, kyselina oleanolová (poprvé popsaná z olivovníku), zeměžluč okolíkatá a jerlín žlutavý (Liu1994ech).

Salidrosid rozchodnice růžové má protizánětlivý a cytoprotektivní účinek na játra (Yang2016sao). Tradičně se používá také cicimek.

Hepatoprotektivní houby

Popři říši rostlin, v níž máme tolik rostlin "na játra" by bylo podivné, kdyby stejně velká říše hub také neobsahovala důležité hepatoprotektivní adaptogeny. Říše hub je však méně prozkoumaná, protože houby se hůř získávají, nedají se snadno pěstovat a vysázet, takže jejich tradiční znalost je zvláště v Evropě nedostatečná. Uveďme aspoň modelový houbový adaptogen lesklokorku lesklou, která hepatoprotektivní účinky má.

Hepatoprotektivní účinek lesklokorky

Účinek proti poškození jater u lesklokorky lesklé byl kvantifikován na myším modelu poškození jater kadmiem. G. lucidum zde 8-násobne zvyšovala produkci mRNA metalothioneinu (Jin2013peg), proteinu, jehož úkolem v játrech je hromadit a detoxikovat těžké kovy. Hepatoprotektivní účinek lesklokorky byl zjištěn při experimentální otravě CCl4 (Sudheesh2012glp), benzpyrenem (Lakshmi2006aam) a též při poškození radioterapií a cytostatiky (Wang2006aae). Účinek lesklokorky proti cirhóze po poškození CCl4 experimentálně prokazuje studie Kwon2011aaf.

Hepatoprotektivní byliny evropské tradice

Před masovým nástupem paracelsovských léků jsme i v Evropě léčili jaterní onemocnění bylinami – jen jsme už více-méně zapomněli jakými. A možná jsme to ani nikdy tak dobře jako lékaři TČM nevěděli. Každopádně v evropské bylinářské tradici máme pochybné kategorie žlučopudných rostlin (cholagog) a tzv. stomachik (rostlin "na žaludek"). Lze vypozorovat markantní tendenci považovat jakékoliv dostatečně hořké rostliny (tzv. amara – hořec, čekanka, zeměžluč, pampeliška, vachta...) za dobré na játra.

Takže kromě známého a široce doporučovaného ostropestřece mariánského, obsahujícího silymarin s prokázanými hepatoprotektivními účinky (Bahmani2015smb) zde máme desítky léčivých rostlin obecně zdraví prospěšných a možná účinných i "na játra": bazalka, benedikt lékařský, boldovník, čajovník, čekanka, černucha setá, černý rybíz (plod i kořen), česnek, hořec, jalovec, jinan, kleč, pýr plazivý, řebříček, řepík, rozrazil, schisandra, smetánka lékařská, smil písečný, šácholan, šalvěj, zemědým a seznam postupuje až k druhům, u nichž není jasné, do jaké míry jejich doporučování sahá ještě do dob pochybné nauky o signatuře, např. jaterník podléška a vachta trojlistá, které mají snad léčit proto, že jejich listy připomínají svým tvarem játra. Tím nechci evropskou bylinářskou tradici znevažovat. Jen říkám, že na rozdíl od TČM bychom u našich rostlin museli provést podstatně více vědeckých úkonů, než bychom se dobrali těch s největšími hepatoprotektivními účinky. Naši bylináři to někdy sumarizují rčením "jezte ostropestřec a kopec zeleniny". Z říše bodláků se navíc doporučují artyčoky a pupava bezlodyžná, z níž se používá kořen, ale jejíž mladé úbory se dají konzumovat stejně jako artyčoky. I benedikt lékařský je bodlák a ve výše uvedeném seznamu by (společně s pýrem a smilem) patřil k těm účinnějším. Někteří bylináři přidávají navíc puškvorec a některé hluchavkovité – jablečník, zběhovec, mátu, meduňku a již zmíněnou šalvěj. Stanislav Sehnálek  navíc zmiňuje indickou rostlinu Picrorhiza kurroa (pdf), která však u nás není k dispozici.

Za pozornost stojí přehled 26941826, který se soustřeďuje na NAFLD (.

K výše uvedeným přehled Ilyas2016rhi přídává Buddleja officinalis, čajovník (Camellia sinensis), Cistus laurifolius, Corydalis saxicola, Eglets viscosa, Gardenia jasminoides, Gossypium herbaceum, Hibiscus sabdariffa, Larrea tridentata, Magnolia officinalis, Mangifera indica, Peumus boldus, Phyllanthus amarus, Pinus maritima, Rubia cordifolia, Schisandra chinensis a Sida cordifolia. Přehled Kumar2012rhh dále přídává Eclipta alba, Foeniculum vulgare, Trigonella foenum-graecum, Garcinia mangostana, Jatropha curcas, Chamomile capitula, Coccinia grandis, Wedella calendulacea, Annona squamosa, Flacourtia indica, Ficus carica, Lepidium sativum, Sargassum polycystum, Solanum nigrum, Cassia roxburghii, Aegle marmelos, Prostechea michuacana, Orthosiphon stamineus, Andrographis paniculata, Swertia chirata, Phyllanthus amarus, Morinda citrifolia, Fumaria indica, Cassia fistula, Careya arborea, Azadirachta indica, Picrorhiza kurroa, Phylantus emblica a Curcuma longa.

| 24.3.2009