Drobečková navigace

Trombóza

Srážení krve (trombóza) je přirozený způsob, kterým tělo zastavuje vnitřní i vnější krvácení. Bez této schopnosti bychom nemohli přežít – zemřeli bychom na vnitřní krvácení. Ale lidé slovo trombóza slyší spíše v souvislosti s chorobnými stavy, kdy krevní sraženina (trombus) vzniká patologicky uvnitř cév a ohrožuje postižený orgán infarktem – ucpáním tepny krevní sraženinou. Postiženým orgánem bývá velmi často srdce, ale trombóza je běžná i v mozku, játrech, ledvinách, končetinách a všude tam, kde dochází k vnitřnímu poškození cév např. v důsledku aterosklerózy nebo varixů.

Trombóza tepen srdce (věnčitých tepen) a mozku je středobodem pozornosti lékařské prevence kvůli tomu, že jde o přímou příčinu infarktu těchto orgánů – srdeční a mozkové mrtvice. Trombóza je zde obvykle průvodným jevem aterosklerózy. Tělo vnímá aterosklerózou postižené tepny jako poškozené a snaží se je "opravit" tvorbou krevní sraženiny. Když trombus v postižené tepně naroste do dostatečné velikosti, krevní proud jej utrhne a nese jej až k nejbližšímu zúžení (obvykle bifurkaci tepny), kde utržený trombus tepnu zcela ucpe. Pokud se tak stane v srdci, je výsledkem infarkt myokardu, který provází prudká bolest. Naproti tomu mozkový infarkt je zcela bezbolestný a projeví se funkčním poškozením v důsledku odumření postižené části mozku.

Antitrombotika a boj proti trombóze

Ve světle uvedených nebezpečí je pochopitelné, že se lékaři u náchylných pacientů snaží trombóze předcházet. V praxi se to dělá tak, že postižení (např. kardiaci s již rozvinutou aterosklerózou) trvale berou medikamenty, které proces krevní koagulace narušují nebo zpomalují – mají antikoagulační účinky. Tím se rovnováha mezi růstem a opětovným rozpouštěním trombů v postižených tepnách posune směrem k rozpouštění a nebezpečí infarktu se sníží.

Tímto způsobem se proti trombóze často používá například warfarin a aspirin. Warfarin je typický paracelsovský lék, tj. antikoagulační jed, který se v mikroskopických dávkách používá jako lék. O aspirinu je také dobře známé že "ředí krev" a navíc při infarktu omezuje poškození buněk svým výrazným protizánětlivým působením. Avšak warfarin ani aspirin nenaplňují definici adaptogenu. Ukazuje se, že látky s antitrombotickým a ochranným účinkem najdeme i mezi adaptogeny a že u rizikových pacientů lze dlouhodobou léčbu paracelsovskými antikoagulanty ekvivalentně nahradit užíváním příslušných bylin a bylinných směsí, které často ještě více přispívají k celkovému dlouhodobému zdraví pacienta.

Adaptogeny s účinkem proti trombóze

Ukazuje se, že modelový adaptogen, jímž je ženšen, má své vlastní antikoagulační účinky a je součástí bylinných směsí tradičně předepisovaných v TČM pro kardiaky. Příbuzný ženšen notoginseng, jemuž se nepřipisují duševně aktivační a stimulační účinky, je dle TČM pro srdečně-cévní systém ještě prospěšnější. Čištěné a standardizované směsi panaxosidů se na Tchaj-wanu a v Číně dokonce podávají injekčně jako prostředek k úlevě při akutní srdeční mrtvici.

Červený ženšen (ginseng radix rubra) inhibuje srážení krve přes arachidonátovou, kolagenovou a trombinovou dráhu (Yun2001ekr). IC50 těchto účinků se pohybuje mezi 600-800µg/ml (Jin2007aaa, Yu2006aaa). Ginsenosid Rk1 silně působí proti trombóze po dráze kyseliny arachidonové v krevních destičkách (Ju2012mia). Ve srovnání s referenčním aspirinem mají dle Lee2009paa a Lee2010iag ginsenosidy Rk1 a Rg5 následující účinné dávky:

  • Trombóza arachidonátovou dráhou: Ve srovnání s aspirinem (IC50=63µM) působí ginsenosidy Rk1 a Rg5 8-22x silněji. Ginsenosidy Rg6, F4 a Rk3 mají IC50 po řadě 76µM, 114µM a 128µM – působí tedy pouze 1,5x až 2x silněji než aspirin.
  • Trombóza tromboxanovou dráhou: Ginsenosidy Rg6, F4, Rk3 a Rh4 působí proti trombóze s IC50 po řadě 286µM, 87µM, 187µM a 119µM – tedy 2-4x silněji než aspirin (IC50=468µM).
  • Trombóza kolagenovou dráhou: Zkoumané ginsenosidy touto dráhou nepůsobí.

Vidíme tedy, že dle zmíněných studií ginsenosidy Rk1 a Rg5 působí proti trombóze 10-20x silněji než aspirin. Neúčinným byl naproti tomu shledán ginsenosid Rg3 (jak S, tak i R epimer) a acetylované formy účinných panaxosidů (ginsenosid acetyl Rs3, gssd. acetyl Rs4 a gssd. acetyl Rs5). Antitrombotický účinek ženšenů a léčiv obsahujících zmíněné účinné panaxosidy lze tak považovat za vědecky prokázaný.

Bylinná léčba trombózy v TČM

Tradiční čínská medicína proti trombóze běžně předepisuje standardní bylinnou směs Xiao Shuan Tong Luo (Chuan Xiong -- rhizoma chuanxiong 120g, Dan Shen -- radix salviae miltiorrhizae 90g, Huang Qi -- radix astragali 180g, Ze Xie -- rhizoma alismatis 60g, San Qi -- radix notoginseng 60g, Huai Hua -- flos sophorae immaturus 30g, Mu Xiang -- radix aucklandiae 30g). Studie Zhao2015aee potvrdila účinek této směsi (Xiao Shuan Tong Luo) proti tepenní i žilní trombóze.

Omlouváme se, ale tento článek není dokončen. Současná, rozpracovaná verze nevyjádřuje jeho konečnou podobu.