Drobečková navigace

Hepatitida

Zánět jater, neboli hepatitida je společným příznakem velkého množství jaterních onemocnění. Mírná či silnější hepatitida je tedy jedním z nejčastějších chorobných stavů jater. Silná hepatitida omezuje fungování jater a nahromaděním žlučových barviv v krvi vede ke žloutence. Ale i mírná chronická hepatitida způsobená léky nebo alkoholismem játra soustavně poškozuje a vede k jaterní cirhóze. Hepatitida je též rizikový faktor rakoviny jater.

Obávaným typem hepatitidy je infekční žloutenka – infekční virová hepatitida. Žloutenka je starobylé virové onemocnění, které se vyskytuje u všech savců a těží z funkce krevního filtru, kterou játra vykonávají. Játra navíc produkují žluč, která se dostává zpátky do střeva. Tím jsou játra lákavým cílem pro parazity. Vše, co musí parazit udělat je provrtat se ze střeva do krve a po zachycení v játrech se tam pomnožit. Žlučí se pak snadno dostane do střeva a ven z těla, kde může nakazit další hostitele. Takto funguje nejen infekční žloutenka, ale i mnohé tasemnice a motolice.

Virů žloutenky existuje několik typů (hepatitida typu A, B, C a další), ale všechny fungují podobně. Během své dlouhé evoluce získaly viry žloutenky nevídanou odolnost – špína, půda a voda v postižených oblastech je plná životaschopných virů žloutenky čekajících na svou příležitost. Po úspěšné nákaze je pro ně velmi výhodné zůstávat v játrech celá léta a dát vznik co největšímu množství nového infekčního materiálu. Virus žloutenky dělá, co může, aby svému hostiteli neškodil, takže mnozí lidé jsou k jeho existenci oprávněně lhostejní. Přeci jenom se ale neumí vyhnout konzumaci hepatocytů, mírnému či silnějšímu zánětu jater (hepatitidě) a zvýšenému riziku rakoviny jater. Kdyby byl virus žloutenky ještě o něco chytřejší a ani tyto problémy nezpůsoboval, mohli bychom jej ignorovat všichni stejně jako ignorujeme vychytralého parazita trudníka tukového (Demodex folliculorum), který čistí naše póry aby naše kůže lépe vypadala. Protože virus žloutenky bohužel až takto chytrý není, měli bychom o něm přeci jenom vědět a patřičnou hygienou či očkováním se před ním chránit.

Potenciál adaptogenů proti hepatitidě

Adaptogeny mají přímé protivirové a dokonce i antibakteriální účinky, ty však nestačí k vyléčení rozsáhlé vnitřní infekce jakou žloutenka je. Cytoprotektivní účinek adaptogenů však výrazně omezuje škody, které virus hepatitidy v našem těle páchá. Je to podobná situace jako s chřipkou – ani u chřipky nevedou bylinky ani žádné léky k okamžitému vyléčení, ale můžou výrazně zmírnit obtěžující charakter této nemoci a urychlit návrat ke zdraví.

Specifické ochranné účinky na játra (hepatoprotektivnými účinky) má vícero přírodních adaptogenů. Jejich ochranný účinek je daný zčásti zvýšením schopnosti jater snášet chemickou a biologickou zátěž (například oxidační stres), zčásti účinkem proti zánětu jater a zčásti zlepšením regenerace jater.

Zvláštní zmínku zasluhují přírodní adaptogeny používané k léčbe jaterních nemocí v TČM. Dle Lam2016hec to jsou především: právenka latnatá, ženšen pravý (a další druhy ženšenu), koptis čínský, kustovnice čínská, lékořice, kurkuma a dvě standardní bylinné směsi TČM, které rozepisuji na stránce o nemocech jater obecně. Wogonin ze šišáku bajkalského má dle Guo2007ava účinek proti viru infekční hepatitidy typu B. S ochranou jater proti toxické hepatitidě souvisí též chemoprotektivní účinky adaptogenů.

| 25.7.2008