Drobečková navigace

Jaterní cirhóza

Cirhóza jater je konečným důsledkem mnoha jaterních onemocnění a chronických otrav. Vznik cirhózy se obvykle spájí s tím, že chronické nemoci jater způsobují chronický zánět jater (hepatitidu), který procesem neustálé nekrózy a regenerace jaterních lalůčků vede ke ztvrdnutí jater (cirhóze). Cirhóza totiž vzniká jako důsledek mnohonásobného poškození a opětovného hojení jater. Cirhóza je silným rizikovým faktorem rakoviny jater (hepatomu).

Vznik cirhózy jater

Regenerační schopnost jater je vysoká. I v běžném provozu totiž jaterní lalůčky fungují jako filtr krve přicházející ze střev i z těla a podobně jako olejový filtr v autě potřebují častější výměnu. Zanesené a poškozené jaterní lalůčky odumírají a jsou nahrazovány novými. Avšak jako při každém hojení, i při regenerace jater vzniká jizvová (fibrózní) tkáň. Pokud jsou játra přetížena chronickou infekcí či intoxikací, rychlost vytváření jizvové tkáně mnohem vyšší. V silně zatížených játrech se postupně vytvoří tolik kolagenu, že pouhým svým objemem znemožňuje regeneraci nových jaterních trámců. Játra jsou na pohmat tvrdá jako šlachovitý řízek – proto se tomuto stavu říká cirhóza (ztvrdnutí jater).

Důsledky cirhózy

Jakmile se cirhóza plně vyvine, je větší část objemu jater tvořena neužitečnou kolagenní tkání. Zbylý užitečný objem jater nepostačuje potřebě filtrace krve navracející se portální žilou ze střev a trávicí trubice. Situace je stejná jako při každém zaneseném filtru – v důsledku snížené propustnosti stoupá žilní tlak ve všech částech trávicí trubice, které k portálnímu oběhu patří – jícen, žaludek, tenké střevo a tlusté střevo. Zvláště jícen je při žilním přetlaku náchylný na tzv. varixy jícnu – chorobné rozšíření žil jícnu. Cirhotická játra nestačí krev čistit, v krvi stoupá LDL cholesterol a hromadí se odpadové částice. To přispívá k rychlému rozvoji aterosklerózy. Cirhotická játra se navíc snaží regenerovat nové trámce, na které ale není místo. To vede k neustálé snaze jaterních buněk (v nichž už jsou nahromaděny mutace v důsledku předešlých zánětů a otrav) dělit se a náchylnosti pacienta s cirhózou k primární rakovině jater (hepatomu). Shrnuto, cirhóza jater vytváří syndrom vzájemně se zesilujících patologických tendencí, které významně zkracují život postiženého.

Ochrana před cirhózou

Jakmile se cirhóza jednou vyvine, je neléčitelná. Pokud pomineme transplantaci jater, je nejlepší chránit svá játra před chronickým zánětem hygienou, zdravou životosprávou a hepatoprotektivními adaptogeny. Existence hepatoprotektivních (játra chránících) rostlin a hub je reálná, ale není úplně jasné, které všechny to jsou a jak se jejich účinky vzájemně srovnávají. V této situaci doporučuji spoléhat se na tradici TČM a možná též Ajurvédy, k nimž z našich bylin přidáme minimálně ostropestřec mariánský.

Jinak k játra chránícím bylinám patří jak modelový rostlinný adaptogen ženšen, tak i modelový houbový adaptogen lesklokorka lesklá. Hepatoprotektivní účinek ženšenu je nemalý. Dle studie Lo2011gri působí ženšenový saponin ginsenosid Rb1 proti vzniku fibrotické tkáně v játrech a dle Tark2015egr má tento ginsenosid (Rb1) též potenciální pozitivní účinek na remodelaci jizvové tkáně, což dává určitou naději i pacientům s již vyvinutou cirhózou. Antifibrotický účinek lesklokorky lesklé v játrech dokumentují studie Kwon2011aafSudheesh2012glp. Seznam dalších játra chránících adaptogenů najdete pod heslem nemoci jater.

| 25.7.2008