Drobečková navigace

Neuroprotektivní účinky

Neuroprotektivní účinek znamená prostě ochranný účinek na nervovou soustavu. Obvykle se tím míní hlavně schopnost látek chránit mozkové buňky (neurony) před odumíráním, například při ischemii, předráždění nebo chemické zátěži jedy. Neurony patří mezi tělními buňkami k těm nejháklivějším. Při zastavení přísunu kyslíku velmi rychle odumírají. Jsou velmi citlivé na těžké kovy a i na jiné jedy reagují mnohem dříve, než běžné buňky lidského těla. Proto si vliv alkoholu na mozek všimneme už po prvním panáku, zatímco k uplatnění jeho vlivu na játra se musíme pracně ožírat několik let. Proto při otravě těžkými kovy stojí nervové příznaky na prvním místě. Mozek lze poškodit i pouhým nedostatkem spánku či trvalým stresem, při kterém neurony nesnesou neustálou aktivaci. Neuron, který je neustále aktivní se unaví a snáze odumře. To způsobí poplach obslužných buněk mozku, zvaných glie. (Je to ta glie, nikoliv ty glie. V singuláru pak gliová buňka.) Mozek totiž v lidském těle funguje v naprosté izolaci, za krevně-mozkovou bariérou, kterou si nedovolí překročit ani běžné imunitní buňky. Roli imunitních buněk v mozku nahrazují tam sídlící specializované makrofágy, zvané mikroglie. (Opět je to ta mikroglie, nikoliv ty mikroglie, singulár buňka koho/čeho, buňka mikroglie.) Mikroglie hraje v mozku hlavně roli úklidovou, ale pořád si pamatuje, že pochází z  imunitních buněk, a když se rozkokoší, může nadělat pěknou paseku. Mikroglie je pořád ve střehu a kdyby se nějaká bakterie, virus, nebo jiný patogen snažil provrtat do mozku, hned na něj vytasí své bojové prostředky a máte zánět mozkových blan. Mikroglie nepočítá s tím, že se budete ožírat a fetovat a tak způsobovat neuronům problémy. Když se ožerete a máte kocovinu, mikroglie si myslí, jestli snad ubohé ožralé neurony nedostaly virus vztekliny nebo jiné virové onemocnění. A hned začnou vyšetřovat, zatýkat a vyhlašovat stanné právo, čímž vám způsobí bolest hlavy a často v dobré snaze zabijí víc neuronů, než samotný alkohol. Upřímně řečeno, když své neurony otrávíte pořádně, například olovem nebo rtutí, žádná zázračná bylina je nezachrání. Ale když se jen ožerete nebo sfetujete, můžou adaptogeny s protizánětlivým účinkem vysvětlit vaší mikroglii, že situace není tak vážná, aby vyžadovala zánět. Zcela analogická situace nastává při ischemii mozku, napřiklad při mozkové mrtvici. Tomuto účinku adaptogenů se vzletně říká "uklidňující vliv na mikroglii". Ve vzácných případech samotná mikroglie ztratí rozum a začne bezdůvodně útočit na vlastní neurony – říká se tomu autoimunita a je to jeden z mechanismů stárnutí. Adaptogeny s uklidňujícím účinkem na mikroglii při těchto stavech pomáhají zpomalit postup nemoci. Bylo by ale samozřejmě o velkým zjednodušením klást rovnítko mezi neuroprotektivním účinkem a uklidňujícím vlivem na mikroglii. Neuroprotektivní účinek byliny docilují i mnoha jinými mechanismy – například zrychlením detoxikace, zlepšením krevního zásobení (u ischemie), zamezením apoptózy (kdy neuron sebe sama podezírá z virové infekce či malignity), či pouhým zlepšením výživy a přísunu vitaminů.

Z neuroprotektivních účinků lze upodezírat každý adaptogen s účinkem na imunitu. A modří už vědí, že právě rostliny s účinkem proti zánětu a potažmo též bolesti se coby "všeléky" mezi adaptogeny přednostně tlačí. Účinky proti zánětu má i modelový adaptogen ženšen, u něhož probíhal rozsáhlý výzkum, který prokázal jeho neuroprotektivní schopnosti.

Neuroprotektivní účinky ženšenu

Ženšen obsahuje látky, které mají schopnost mikroglii uklidnit a v mozku působí přesně tak, jak jsem naznačil v úvodním odstavci. Viz studie Zhang2008pgg, Li2007peg, Wu2007deg, Lin2007gra, Liao2002neg a další. Účinky lze připsat jednotlivým panaxosidům.

  • Wu2007deg ukazuje, že gssd. Rb2, Rd, Rg1 a Re mají silný inhibiční vliv na produkci TNF-α mikroglií aktivovanou lipopolysacharidy. Gssd Rg1 a Re navíc blokovaly i mikrogliální produkci NO. Potvrdil se jejich inhibiční účinek na transkripční faktor NF-κΒ a další prvky stresové aktivační kaskády mikroglie (MAPK1, MAPK3, MAPK8).
  • Při pokusech na neuronálních kulturách prokázal ochranný účinek omezením zánětové reakce mikroglie a snížením produkce NO a prostaglandinu E2 vyvolané přidáním bakteriálních lipopolysacharidů (Lin2007gra).
  • Pxsd. Rb1 a Rg1 měly ochranný účinek na míšní neurony in vitro (Liao2002neg).
  • Bae2006grr objasňuje ochranný účinek ženšenu při ischemické mozkové mrtvici tlumivým účinkem gssd. Rg3 a Rh2 na škodlivou aktivaci mikroglie. U myší mikroglie aktivované lipopolysacharidy nebo interferonem-γ blokoval Rh2 expresi inducibilní NO syntázy (gen NOS2) a produkci NO s IC50 = 17µM zamezením vazby transkripčního faktoru AP-1 na DNA. Tím došlo i k omezení exprese cykloxygenázy 2 (gen PTGS2) a zánětových cytokinů TNF-α a IL-1β. Rh2 dále zvyšoval expresi zánět brzdícího IL-10 a usnadňoval vazbu transkripčního faktoru CREB na DNA. Na vazbu transkripčního faktoru NF-κB neměl Rh2 vliv. Účinek gssd. Rg3 byl podobný Rh2, avšak mnohem slabší.
  • Gssd Rg2 zabraňuje odumírání neuronů, chrání paměť a další mozkové funkce na modelu ischemie / reperfuze (Zhang2008pgg) a in vitro chrání neurony proti poškození glutamátem (Li2007peg).
  • Ginsenosid Rd zabraňoval poškození dopaminergních neuronů způsobenému zánětovou aktivací mikroglie bakteriálními lipopolysacharidy. (Lin2007gra)
  • Ginsenosid Rg3, který vzniká především při paření ženšenu na červený ženšen, snižoval expresi cytokinů u zánětově aktivované mikroglie a inhiboval vazbu transkripčního faktoru NF-κB na příslušná vazební místa DNA, což vedlo ke zvýšenému přežívání neuronálních buněk in vitro. Ginsenosid Rg3 též téměř úplně blokoval expresi NOS2 (iNOS) a zvyšoval expresi MSRA (macrophage scavenger receptor type A). (Joo2008pin)
  • Ženšenové polysacharidy chrání mozek před autoimunitním poškozením na experimentálním myším modelu (Hwang2011app)
  • Nie2006pep – ženšenový panaxynol a panaxydol chránily mozkové neurony podrobené chemickému stresu před odumíráním.

Neuroprotektivní účinky LBP polysacharidů obsažených v kustovnici.

Publikace o neuroprotektivním účinku polysacharidů kustovnice pocházely (v době kdy jsem se tématu intenzivně věnoval) převážně od jediné skupiny vědců na Hong Kongské universitě, a to hlavně z in vitro experimentů. Předchozí ošetření vodním extraktem LBP chránilo neurony kortexu z potkana před Aβ toxicitou (amyloid beta je protein objevující se jako hlavní složka plaku v mozku nemocných Alzheimerovou chorobou) (Yu2005nea). V jedné z vzácných in vivo studiích se zkoumal efekt LBP na zelený zákal (glaukom) zapříčiněný vysokým nitroočním tlakem. Potkani krmení extraktem LBP vykazovali významné snížení poklesu počtu gangliových neuronů sítnice. Nitrooční tlak se však nezměnil (Chan2007nel). Je prakticky jisté že postupem času se neuroprotektivnímu účinku kustovnice budou věnovat další výzkumníci, v čemž čtenáře odkazuji na primární zdroje.

Další neuroprotektivní adaptogeny

Neuroprotektivní účinky byly zjištěny u mnoha adaptogenů a léčivých rostlin. Z konkrétních publikací upozorňuji na:

  • Recentní přehledy adaptogenů a léčivých rostlin s potenciálním účinkem u zranění míchy (Zhang2016tet) a Parkinsonismu (Fu2015pna) zdůrazňují resveratrol, kurkumin, čajovníkové polyfenoly, ligustrazin z čínského libečku (Ligusticum chuanxiong), flavonoid kvercetin přítomný v zelenině a ovoci, puerarii laločnatou (Pueraria lobata) a ženšen.
  • Přehled rostlin potenciálně účinných proti Alzheimerově chorobě (Hugel2015bfa) zmiňuje kurkumu, šalvěj červenokořennou (Salvia miltiorrhiza), ženšen, skořici, koriandr, rozmarýn, šalvěj a další hluchavkovité běžně používané jako koření.
  • Lesklokorka lesklá chrání paměť a s ní související neurony hipokampu (Zhou2012nep, Aguirremoreno2011glr). Chrání též dopaminergní neurony (Ding2010gle), jejichž odumírání způsobuje Parkinsonismus. Protože zmíněné skupiny neuronů patří k těm nejcitlivějším, lze čekat, že lesklokorka chrání neurony obecně, viz např. Zhang2011tna.
  • Rozchodnice růžová působila proti autoimunitnímu poškození mozku (Zhu2016saa).
  • Šišák bajkalský má výrazné neuroprotektivní účinky demonstrované na modelech mozkové ischemie a mrtvice (Gaire2014sbs). Jeho účinná látka bajkalin chrání před kognitivním poškozením u diabetu (Ma2015bad) a bylo zjištěno jeho ochranné působení na neurony paměťového centra hipokampu (Lim2016asb).
  • Koptis čínský (Zhang2009btb) a další rostliny TČM.

Rostlin s těmito účinky musí zákonitě být mnohem více než můžu zmínit a dokumentovat v tomto krátkém odstavci. Navíc každoročně přibývají nové přehledy o této tématice, takže mi nezbývá než vás pro nejnovější informace opět odkázat na primární zdroje. Všimněte si ale že mnohé neuroprotektivní látky pocházejí z oblasti koření (kurkumin a další) nebo běžných potravin (resveratrol, kvercetin). Dovoluji si proto na závěr tohoto článku upozornit na knihu "Koření a jeho léčivé účinky" od slavného prof. Pavla Valíčka, kde jsou léčivé účinky koření dokumentované systematičtěji.

| 29.1.2018