Drobečková navigace

Dotazy čtenáře s neurastenií / depresí

Když jsem si procházel Vaši stránku, napadlo mě několik dalších otázek. Pokud byste neměl čas nebo chuť odpovědět, myslím že bych to chápal. Tak jestli bych mohl k těm dotazům:

  1. Je rozumné si denní dávku plátků ženšenu rozdělit na polovinu? Tedy řekněme že by to byla dávka dvou plátků na den a že bych ji užíval následovně, 1 plátek v čaji ráno (s tím že se po vylouhování sní) a  1 plátek odpoledne po návratu z práce. Nebo je efektivnější si dát obě ráno najednou?
  2. Co by ste řekl na plán, že i v případě, že nepocítím žádný účinek ženšenu Liang do 2 týdnů, tak bych ho nadále užíval v dávce řekněme 2-3 plátků denně po dobu 3 měsíců a s následnou pauzou. Chtěl bych to tak udělat z toho důvodu, že jestli jsem správně pochopil, tak tímto užíváním by se měla hladina ginsenosidů v těle postupně zvyšovat a působit stále intenzívněji, dokud by se nedostavila hladina, na kterou by mé tělo mělo zareagovat, pokud po 3 měsících vůbec zareaguje. Plus jestli jsem správně pochopil, část účinků ženšenu se projevuje nejen na základě určité hladiny (a citlivosti na ni) ginsenosidů v těle, ale až časem, který potřebují k tomu, aby udělaly "to co mají".
  3. Momentálně jsem ve fázi postupného vysazování antidepresiv, po dohodě s mým lékařem, jejich užívání trvalo cca 1,5 měsíce, místo nich mi doporučil prášky s obsahem piracetamu a tak by mě zajímalo, jestli by nemohlo při vysazování antidepresiv a užívání těch druhých prášků dojít k něčemu, prostě jestli se nejedná o kontraindikaci těch prášků se ženšenem. Celkově nejsem vůbec nakloněn řešení mých problémů cestou psychofarmak, ale „přírodní“ cesta mi při řešení mých problémů zatím také nepřinesla rukolapné výsledky a tak jsem to zkusil u psychiatra s prášky, ale ani tudy cesta, jak jsem se přesvědčil, pro mě asi nevede.
  4. Zaujalo mě, že víte o místech působení kořenářek a tak jestli je to možné, měl bych seriozní zájem o využití jejich zkušeností, a to jak na poli bylinek tak s ohledem na "prokletí", (kdybych nepochodil se ženšenem). Popřípadě, kdybyste mi vědel doporučit někoho fundovaného na TČM v okoli Bratislavy.
  5. Konečně poslední můj dotaz je trošku z jiného soudku, konzumuji ovocno-zeleninové šťávy, které si dělám na odšťavovači, ktorý má nerezové čepele. Asi víte kam tím mířím – je možné že kontakt šťáv a dužiny plodů s kovy způsobuje jejich znehodnocování? Nebo je to jen další bludná informace? Jestli to má smysl, tak se konkrétně jedná o odšťavování mrkve, zelí, zeleru, červené řepy (cvikle) a bílého grepu.

Dobrý den.

Rád dostávám dopisy od pozorných čtenářů jako Vy, kteří chápou co říkám. Na druhé straně mě velmi mrzí, když musím připustit, že nemám jak pomoct. Vy, pokud tomu správně rozumím, trpíte tím, že žijete ve té společnosti, kterou všichni dobře známe. Měl byste "přejít na sebeobranu proti naší civilizaci privátním cynizmem", jak to na sebe prozrazuje ve svém komentáři k sebeupálení Zdeňka Adamce (pdf) ThDr. Zedeněk Kratochvíl, Dr., jemuž tímto v této věci přenechávám slovo.

K depresi samotné a dalším otázkám:

  1. Dělení dávky na polovinu neovlivní účinek. Užitím najednou ušetříte čas, rozdělením na dvě dávky si užijete chuť ženšenu dvakrát.
  2. Pokud jde o farmakokinetiku, obsahové látky ženšenu dosáhnou rovnovážné koncentrace v průběhu 3-4 dnů, ne měsíců. Nejde tedy o vyloženě kumulativní látku typu olovo nebo warfarin. Delší užívání je vhodné proto, že ženšen ovlivňuje dlouhodobé fyziologické procesy. Jinak je ale Váš plán užívání správný, také proto, že...
  3. ... ženšen snad do jisté míry usnadňuje odvykání od návykových látek. Váš lékař udělal dobře, že Vám antidepresiva po relativně krátké době zatrhl. Syntetická psychofarmaka jsou v průměru dost nebezpečná, ale piracetam patří k těm, které mají velmi dobrou pověst. Od piracetamu Vás nebudu zrazovat, I já bych ho někdy chtěl zkusit.
  4. S hledáním TČM lékaře nepomůžu, je ale prakticky jisté, že v Bratislavě minimálně jeden je. Pokud jde o lidové léčitelství, tak to se najde všude, protože je po něm dopyt, ale v některých oblastech má prostě větší zázemí. Například Češi inklinují k botanice mnohem více než Slováci. (Moravu záměrně vynechávám, protože ta je nejdůležitější a zasahuje jak ČR, tak částečně i SR.) V Evropě se s Čechy co do botaniky mohou měřit snad jen Holanďané. Zatímco akademická botanika kvete na univerzitách, tradiční bylinářství je z nějakého důvodu nejsilnější v pásmu Bílých Karpat, od Myjavy až po Kysuce. V této oblasti je určitá úroveň znalosti léčitelství v populaci běžná, ale ne každá má stejný talent, vědomosti a spjatost s tradicí. Žádné seznamy neexistují (resp. najdete tam ty méně nadané). Ta moje konkrétní zmínka v té odpovědi, o které mluvíte, je jen taková výjimka potvrzující pravidlo. Lze se doptávat, nebo se můžete zkusit opatrně zeptat na faře, starší faráři je budou znát. Na rozdíl od TČM tato tradice není tak kanonizovaná, ale její bohatství bylo srovnatelné, dělala se tam například i moxibusce (pdf), kterou dnes mylně máme za typicky čínskou. Kromě bylin se pracuje hlavně s vodou a voskem. Bylo by lákavé teoretizovat o vodě nebo vosku s jeho pomalu se překlápějícími protonovými spiny jako strukturních paměťových médiích, ale to by se na mě už vrhl spolek Sisyfos a to nemám zapotřebí. Kromě místa, které jsem zmínil, můžete dále zkusit vykřičenou Turzovku, tam jsem si ale jist jen těmi prameny, ne recentní léčitelskou praxí.
  5. Kvalitní nerez nevadí (Accominotti1998ccn), to už se mě někdo kdysi ptal. Množství kovových iontů, které se do jídla uvolňují z potravinářské nereze je pouze nepatrným zlomkem množství kovů, které potraviny obecně obsahují. Co vadí, je "nerez" nekvalitní, která uvolní do šťávy například rez – rozpuštěné ionty železa. Ty budou pendlovat mezi oxidačními stupni Fe2+ a Fe3+ tak dlouho, než přítomným kyslíkem nevyoxidují vitamin C a všechno další, co se jim nechá. To nemusí znamenat úplné znehodnocení šťávy, ale ovlivní to chuť a je důvodem známého doporučení o kovech a šťávách. Ještě jednou, kvalitní potravinářské nereze se to více-méně netýká.

| 13.2.2013

Související články