Drobečková navigace

Hojení ran a rekonvalescence

Hojení ran má dvě fáze: fázi proliferační, kdy dochází k zcelení rány růstem nové tkáně, a fázi remodelace, kdy se vstřebá přebytečná tkáň a jizva v ideálním případě úplně zmizí, ať už šlo o úraz, nebo chirurgický zákrok. Bezprostředně po zranění hraje roli koagulace (srážení krve) a imunitní systém. Do místa poškození vniknou makrofágy, které konzumují prách a infekční částice. Částice větších rozměrů odplaví hnis, jehož velkou část tvoří protilátky a DNA odumřelých leukocytů. Jizva při hojení vzniká vždy. Ne vždy však musí být viditelná. I vnitřní zranění (svalů, šlach, střev, ba dokonce i jater) se hojí fibroticky – tj. jizvou. U zlomenin vzniká kostní svalek, což je vlastně také jizva. Fibrotická tkáň zpevní zraněné místo, které bude vždy o něco pevnější než okolí. Úplně nakonec dochází při hojení k regeneraci nervů.

Krevní zásobení při hojení ran

O tom, jak se rána bude hojit, často rozhoduje krevní zásobení. Po zranění totiž vznikají části tkáně trpící nedostatkem kyslíku (ischemií). Difuzí se kyslík do odříznutých oblastí dostane ne dále, než na vzdálenost 1-2mm. Proto je klíčové, jak rychle do problémové oblasti vrostou nové kapiláry a cévy. Ty na nedostatek kyslíku reagují podivuhodně rychle. (Proto též můžou růst nádory – ač nádor je tvořen zvrhlými buňkami, cévy, které do nich vrůstají, jsou naprosto normální a jen si plní svou zásobovací povinnost. Někdy to pak nádor přežene a dělí se rychleji, než cévy stačí růst, pročež histologové nacházejí uvnitř tumorů nekrotická ložiska. Těch si zase všimne imunitní systém... Ale to jsem zase odbočil do rakoviny, já popleta.) Proto má význam se ptát, jaké látky ovlivňují (zrychlují nebo zpomalují) růst kapilár do nové tkáně. Ty, které růst kapilár zrychlují, mají význam při hojení. Ty, které jej blokují, možná pomáhají proti některým nádorům. Perlička: V prvních několika hodinách po zranění je odbornicí na krevní zásobení pijavka lékařská, která má na kontě nejednoho zázračně vyléčeného pacienta s přišívanými prsty a pomáhá i u srdečních nemocí.

Regenerace jako faktor zdraví

Z teoretického hlediska je existence každé tkáně výslednicí dvou vlivů: ranivých a hojivých. Ranivé vlivy reprezentují zátěž (mechanickou, chemickou, oxidační, radiační...), hojivé zase přirozenou regenerační schopnost. Za normálních okolností hojivé vlivy vysoce převažují a tkáň zůstává zdravá. Při nemoci však můžou převládnout vlivy ranivé a bez zjevného důvodu se najednou vytvoří bércový vřed či jiné nekrotické ložisko, jak tomu bývá u cukrovky a cévních chorob. Při těchto stavech může i mírné posílení regenerační schopnosti organismu vést k úplnému zhojení.

V 20. a hlavně v 21. století byl u mnoha rostlinných adaptogenů experimentálně potvrzen regenerační účinek na tkáně savců. Tyto účinky adaptogenů se využívají jednak ke zlepšení vzhledu pokožky, k hojení některých typů kožních zánětů, zpomalování procesů stárnutí a též u závažnějších zranění a rekonvalescenci u pooperačních stavů. U modelového adaptogenu ženšenu pravého byl zjištěn pozitivní vliv také u popálenin a kožních zranění. Účinek adaptogenů při hojení ran lze zčásti vysvětlit regeneračním vlivem na krevní řečiště (růst kapilár atd.)

Hojivé a rekonvalescenční účinky ženšenu

Starobylé učebnice TČM popisují využití ženšenu pravého k léčbě některých kožních zánětů (atopická dermatitida atd.), při zraněních kůže a též při větších úrazech. Studiem literatury jsem dospěl k názoru, že tento účinek je reálný a není jen artefaktem sklonu k nepublikování negativních výsledků (jak je tomu dle mého názoru například u studií popisujících přímý protirakovinný účinek ženšenu). Pozitivní účinek ženšenu na hojení zranění se dnes nejčastěji využívá u pooperačních stavů. Většina studií z této oblasti pochází z několika posledních let:

Další adaptogeny a léčivé rostliny s hojivými účinky

Ženšen zdaleka není jediný hojivý adaptogen. Německá studie Wang2013wpf studovala účinek vícero TČM bylin na modelu přežívání a dělení lidských keratocytů. Největší hojivý účinek tato studie zjistila u pivoňky křovité, o něco méně účinný byl ženšen notoginseng, děhel čínský a zimolez japonský. Dle Chen2013ain astragalosid IV kozince blanitého zlepšoval hojení ran a omezoval zjizvení. Hojivý vliv antioxidačního kurkuminu sumarizuje přehled Tejada2016whe. Vlastní standardní kombinace bylin při úrazech má TČM. K jejich využití navštivte praktika TČM. K dalším hojivým léčivkám se řadí vrcholák tříslovinný (Bag2013dtc) a kamejka lékařská. Účinné jsou i naše tradiční léčivky: listy i plody ostružiníku, bez, dřín a další včetně nám všem dobře známé brukvě zelné (Rebolla2013ebo). Nejasné je využití kostivalu, který vnitřně není zcela bezpečný. Dle Tie2012glp zlepšuje hojení léčbě vzdorujících ran a vředů u diabetu též lesklokorka lesklá.

| 14.4.2018