Drobečková navigace

Proč přírodní adaptogeny působí jako adaptogeny

Existence přírodních adaptogenů – zdraví vysoce prospěšných bylin bez nežádoucích účinků – je nesporná. Je zde ale otázka proč. Proč tyto rostliny relativně nespecificky zvyšují adaptační rozmezí organismu? Jaký k tomu mají důvod?

Otázka proč má různé typy odpovědí

Otázka "Proč?" je ošemetná v tom, že na ni lze odpovědět různými způsoby. Když se například zeptáme, proč je jablko sladké, nabízí se snadná odpověď, že jablko je sladké kvůli svému obsahu cukrů. Ale na otázku proč lze odpovědět i jinak: Jablko je sladké proto, že je zdravé ho jíst. Ti, kterým chutnala jablka byli zdravější, proto nám dnes jablko chutná sladce. Nejzajímavější odpovědi na otázku proč ale začínají slůvkem "aby": Jablko je sladké proto, aby ho živočichové jedli a rozšiřovali jablečná semínka po zemském povrchu. Stejně lze uvažovat i o adaptogenech.

Ženšen je adaptogen proto, že...

... jeho obsahové látky upevňují vícero aspektů zdraví aniž by měly toxické účinky. Ženšen je adaptogen proto, že v sobě spojuje protichůdné účinky a tak stabilizuje fyziologickou rovnováhu zvanou zdraví. Příklad: Některé ženšenové saponiny zrychlují růst kapilár, jiné jej zpomalují. Konkrétně, ginsenosid Rg1 a S epimer ginsenosidu Rg3 zrychlují růst cév působením na glukokortikoidní receptor (Cheung2011gia, Sengupta2004may, Kwok2012sg2), zatímco ginsenosid ginsenosid Rb1 a sloučenina K růst kapilár zpomalují (Sengupta2004may). Další příklady: Ženšen stabilizuje stres, přesněji stabilizuje hladinu stresového hormonu kortizolu (Kim2003egs aj.)  Ginsenosid Rb1 snižuje agresivitu (u myší), ginsenosid Rg1 ji mírně zvyšuje, přičemž celkově je ženšen uklidňující (Yoshimura1988ace). Ženšen působí protichůdně na různé typy NO syntázy. Blokuje NO syntázu 2 (NOS2), čímž tlumí zánět (Park1996gri, Park2003aag, Oh2004sog, Oh2004sog, Bae2006grr), ale posiluje NO syntázu 3 (NOS3), čímž zlepšuje prokrvení a erekci. Ženšen působí protichůdně na imunitní komunikaci. Ginsenosid Rh1 zesiluje protirakovinnou a protivirovou imunitu (Yu2005pgd), zatímco ginsenosidy F1 a Rg1 zesilují konkurenční antibakteriální imunitu (Lee2004gre, Yu2005pgd), přičemž celkově účinek ženšenu vyznívá ve prospěch protirakovinné a protivirové imunity (Christensen2009gcb). V tomto mechanistickém vysvětlování působení ženšenu na lidskou fyziologii by se dalo pokračovat, ale nyní se soustřeďme na kauzální odpověď na otázku proč to ženšen dělá.

Ženšen je adaptogen proto, aby...

Proč je tedy ženšen natolik léčivý? U jedovatých rostlin si snadno vymyslíme vysvětlení, že rostliny se svými obsahovými látkami chrání před predátory. Jenže ženšen není jedovatý vůbec a místo toho je vysoce léčivý. Zde nabízím určitou hypotézu, kterou lze shrnout slovy, že ženšen je tak léčivý proto, že v lese si při nedostatku energie nemůže dovolit lákat živočichy ke konzumaci svých bobulí cukry ani jinými energeticky náročnými chemikáliemi. Nabízí proto léčivé látky – panaxosidy. Energetická cena syntézy několika desítek až stovek miligramů panaxosidů je velmi nízká, ale ptáci a zvířata jsou kvůli jejich léčivým účinkům i tak ochotni investovat úsilí do hledání a konzumace ženšenových bobulí v lesním podrostu. Ženšen tedy přirozeně nabízí léčivé účinky a jeho bobule jsou zbarveny adekvátní lékařskou červení. Ženšen je adaptogen proto, aby jeho bobule svými léčivými účinky lákaly živočichy, aniž by bylo nutné do nich investovat energii, které je v lesním zástinu málo. Co ženšeni chybí na kvantitě energie, dohání kvalitou léčivých látek, které nabízí. Pohroma na ženšen přišla až poté, co se člověk místo pouhé konzumace bobulí naučil vykopávat jeho kořen, v kterém je léčivých látek mnohem více. Člověk tím prokázal své typické chování, při kterém aplikuje svou chytrost k vykrádání a zneužívání jiných organismů. Divoce rostoucí ženšen je dnes kvůli tomu prakticky vyhuben a pěstuje se jako polní plodina.

V podobné situaci je i mnoho dalších adaptogenů

Adaptogenů žijících v tak energeticky chudých podmínkách jako ženšen je málo, ale přeci jenom je tady jeden další příklad – schizandra (klanopraška) čínská. Tato lesní liána podobně jako ženšen roste v zástinu, který řeší tím, že šplhá po kmenech a větvích za sluncem. Ani ona nemá energie nazbyt. Její plody nejsou sladké, ale kyselé, zato však plné schisandrinů a dalších prospěšných látek. V čínštině se schizandře říká "plody pěti chutí" právě proto, že obsahují několik různých typů léčivých látek. Podobnu strategii používají i další léčivé keře: kustovnice, mochyně, vitánie a borůvky. Myšlenka nabízet místo energie v plodech léčivost je v přírodě velmi rozšířená, jednotlivé rostliny se ale liší v tom, jak silné léky jsou schopné nabídnout. Třeba šípky nabízejí cukry a vitamin C, jehož hlavním zákazníkem je člověk. Šípek je proto synantropní keř, který sází na své trny, dřevorubcovu sekyru a lidskou potřebu vitamínu C. Adaptogenní účinky tedy a priori nejsou drahé – naopak jsou často výsledkem potřeby rostlin šetřit energií. Cena přírodních adaptogenů je vysoká jen tehdy, když – jako u ženšenu – se jejich výskyt v přírodě snížíl, zatímco lidská poptávka po nich se zvýšila.

Omlouváme se, ale tento článek není dokončen. Současná, rozpracovaná verze nevyjádřuje jeho konečnou podobu.