Drobečková navigace

Bolesti kloubů, artritida, revmatismus

Praktické shrnutí: Etnobotanika nám nabízí dnes už velké množství prostředků proti kloubní bolesti. Prakticky se zde držím hlavně TČM, z které zmiňuji několik hlavních účinných bylin a asi 10 účinných lektvarů. Příbuzné téma: bolest obecně.

Klouby jsou konstrukčně nejsložitější součástí kosterní soustavy. Každý, kdo kdy konstruoval kloub ví, jak důležité je mazání a trvanlivost. V lidském těle je mazání vyřešeno bez oleje: mazadlem je viskózní, kluzký vodní roztok – synoviální tekutina. Ta je nasáklá v porézní kloubní chrupavce. Bez mazání by kloub nevydržel ani den. Se synoviální tekutinou však drží lépe, než olejem napuštěná sintrovaná třecí ložiska známá ze strojírenství. Jakmile stoupne síla, chrupavčitá výstelka vytlačí kapičku mazadla, které zabrání tření i opotřebení. Aby synoviální tekutina z kloubu nevytekla, jsou klouby uzavřeny v kloubním pouzdře – synoviální pochvě, která též kloub chrání.

Zánět a bolest kloubů jako průvodní jevy kloubní regenerace

Klouby se díky dobře vyřešenému mazání ani při námaze příliš neopotřebovávají. Po cvičení nás bolí svaly a všechno možné, ale klouby zlobí jen tehdy, když si je doopravdy zraníme. Každý technik ví, že zatímco tvarově dokonalé ložisko vydrží velmi dlouho, když je byť jen jedna kulička naštrbená, brzy selhá. Stejně tak kloub se musí opravovat, dokud je poškození malé. Oprava vyžaduje zásah imunitního systému, jehož buňky vyčistí kloubní prostor a opraví poškozené místo. Kloubní prostor, kde normálně žádné buňky nejsou, je při opravě plný dělníků, které by i jediný pohyb rozmačkal na kaši. Proto při opravě platí zákaz kloubem pohybovat. Na dobu opravy je vyhlášen zánět kloubu a i sebemenší pohyb nás bolí tak, že si nutnost kloubem pohnout zatraceně dobře rozmyslíme (odborně se tomu říká alodynie).

U lehkého poškození trvá oprava kloubů a bolest s tím spojená jen několik dnů. Kloub má však schopnost opravit i relativně těžká zranění. Opravy těžkých zranění však trvají velmi dlouho, obvykle déle než rok. Mluvím ze zkušenosti: měl jsem prolomené koleno a úplné zhojení potrhaných vazů včetně remodelace mi trvalo několik let. Po normálním cvičení naopak klouby nebolí vůbec, protože občasné pohybování jim prospívá. Opět lze použít strojírenské přirovnání: ložiska se při chodu na volnoběh spíše zachodí, než opotřebují. Navíc synoviální tekutina při pohybu do kloubu přivádí kyslík a živiny, jelikož krevní zásobení kloubní výstelky kvůli mechanickým tlakům není možné. Proto při relaxaci komíháme nohama a i ve spánku několikrát za noc měníme polohu.

Revmatoidní artritida, neboli revma

Bolesti kloubů z hlediska bylinářství rozdělme na dvě kategorie: revmatické a ty ostatní. Co je revmatoidní zánět kloubů (revmatoidní artritida, revma)? Krátce, je to specifické chronické autoimunitní poškození pojivové tkáně v těle, které se nejvíce projevuje právě bolestí kloubů. Klouby, za normálních okolností dobře skryté před infekcí, při revmatu trpí útokem vlastního imunitního systému. A zatímco jiné autoimunitní choroby (třeba autoimunitní diabetes) si hned ani nevšimneme, poškozené klouby na sebe upozorní okamžitě. Ztuhlost a bolest kloubů se dostavuje hlavně po ránu – v noci totiž mají bílé krvinky čas vlézt do synoviálního prostoru a vyhlásit v kloubu mimořádný stav. Jelikož revma vlastně neumíme vyléčit, dříve nebo později dojde i ke skutečnému poškození kloubní chrupavky, na kterou mají bílé krvinky při revmatu spadeno. Klouby se sice snaží hojit (další bolest), ale kvůli neustálému poškozování se jim to nemůže povést. Kloub ztrácí geometrickou přesnost a při pohybu pod analgetiky se může rozedřít až na kost – tomuto stavu terminálního opotřebení kloubu se říká artróza. Zánět kosti u kloubu (osteoartritida) vzniká buďto jako důsledek artrózy, nebo i primárně (v důsledku autoimunity). Za těchto okolností je samooprava kloubu nemožná. Dochází ke vzniku kostních výrůstků a může dojít k úplné ztrátě pohyblivosti a kloubnímu srůstu. Mnohem zákeřnejší stránkou revmatu je však autoimunitní poškození jiných pojivových (chrupavčitých a kolagenních) struktur, jmenovitě srdečních a cévních chlopní. Z tohoto důvodu je nutné revma brát vážně a léčit imunosupresivní terapií, při které pomůžou i byliny (viz níže).

Další typy kloubní bolesti

Řekli jsme si už, že klouby jsou obdivuhodně zkonstruované. Stinnou stránkou toho je však existence menšiny lidí, kteří mají v genech tu či onu konstrukční stránku kloubů oslabenou – třeba sníženou geometrickou přesnost, horší mazání, pomalejší samoopravu... Je mnoho důvodů, proč se u lidí vyvíji předčasně opotřebení kloubů, až úplné zničení jejich třecí plochy – artróza. Genetická postižení vznikají mutacemi v každé generace a musí také být v každé generaci z genofondu odstraňovány – tak se udržuje vrozená kvalita, kterou lidské klouby ve srovnání se strojírenskými ložisky mají. Bylináři většinou nevědí, jakým druhem slabosti kdo trpí, ale mají k dispozici sadu bylin, které i při nerevmatickém opotřebení kloubů více či méně zaberou.

Bylinná léčba bolesti kloubů

S artritidou souvísí texty zánět a bolest obecně.

Přikročme přímo k výčtu bylin. Léčivých rostlin k léčbě bolavých kloubů je hodně a nejsou stejné důležitosti. TČM dělí byliny v lektvarech do čtyř funkcí: králi, rádci, sekretáři a heroldi (viz text o čínském umění bylinných kombinací). Tak i já zde dělím byliny na důležitější a méně důležité. Kdybych měl vybrat tři královské byliny na klouby, tak s ohledem na téma tohoto webu bych vybral tyto tři protizánětlivé adaptogeny:

  1. Pivoňka čínská a další druhy rodu Paeonia. Proti kloubní bolesti je ještě důležitější než ženšen (Zhao2013ect, Zhang2012mit). TČM zná 3 různé drogy pocházející z této rostliny: bílý kořen pivoňky (radix paeoniae alba), červený kořen pivoňky (radix paeoniae rubra) a běl kořene pivoňky křovité (cortex moutan). Pivoňka je navzdory své účinnosti vysoce bezpečná a lze ji používat i jako jídelní přísadu. Další význačný druh je pivoňka křovitá, zdroj cortex moutan, a samozřejmě naše pivoňka lékařská. Rozsáhlý rod pivoňka obsahuje mnoho dalších druhů, o jejichž využití proti bolesti a artritidě lze uvažovat: pivoňka korálová, Veitchova, Clusiova, úzkolistá, úchylná...
  2. Chrpovník lopuchový (sněžný lotos či nebeská hostie) je vzácný prostředek Ajurvédy a TČM proti zánětům (Chopra1924pnp). Uplatní se proti astmatu, ale účinná je i proti autoimunitní kloubní bolesti – revmatu. Méně význačné, avšak zkoumané a účinné druhy chrpovníku jsou chrpovník listenový (Chik2015sir), chrpovník vlnatý (Law2005hdh), chrpovník jestřábníkový (Tan2014dss), chrpovník rozcuchaný (Duan2002ics), chrpovník sličný (Lee2013paa) aj. Využití alternativních druhů chrpovníku a plantážové pěstování této rostliny je nutné i kvůli tomu, že je v přírodě vysoce ohrožená.
  3. Ženšen pravý je vzácný a účinný prostředek TČM proti zánětové bolesti, včetně artritidy. Zlepšuje též schopnost snášet fyzickou zátěž. Nositelem jeho účinku jsou steroidní glykosidy panaxosidy: ginsenosid Rb1, Rb2 a Rg1, kterých kvalitní droga obsahuje i několik hmotnostních % (Jhun2014rge). Dle Kim2007aeg ginsenosid Rb1 tlumí kloubní bolest blokací dráhy TNF-α, dle Gu2014smp ginsenosid Rg1 chrání klouby inhibicí osteoklastů. Ženšen obsahuje přes 100 různých panaxosidů. Z těch minoritních jsou proti artritidě účinné hlavně Rg3, Rk1 a Rg5 (Kim2010rgs, Endale2014krg, So2013peg aj.), sloučenina K (Choi2013jec, Chen2014gmc), ginsenosid Ro (Matsuda1990aag) a další. K dalším vysoce účinným druhům rodu Panax patří ženšen americký, notoginseng (Chang2007aeb, Zhang2007cse), ženšen japonský, ženšen vietnamský a jiné.

Další důležité (rádcovské) byliny na klouby vybírám opět především z arzenálu TČM:

Byliny pomocné a adjuvantní (sekretáři, heroldi) získáme nejen studiem směsí TČM, ale i z přehledů Soeken2003hmt (text zde), Long2001hmt (text zde), Setty2005hmc a dalších materiálů:

Jen k zevnímu upotřebení lze doporučit kostival, který je při farmaceutickém zpracování vhodný jako mast na klouby (Stickel2000esc, Staiger2012cco, Staiger2013crf). Nakonec bych zmínil olivový olej s jeho polyfenoly (tyrozol, oleuropein), který se uplatní zevně i vnitřně a révu vinnou s jejími polyfenoly (resveratrol, prokyanidin) hlavně k vnitřímu užití.

Nejdůležitější prostředky proti artritidě dle Dr. Ji-Ren Liho

Dosud jsem zmínil něco přes 50 důležitých bylin k léčbě revmatoidni i nerevmatoidní bolesti kloubů, zaujala mě však publikace Li2015hna (text zde), která bioinformaticky tlumočí předpisy jistého známého praktika TČM, Dr. Ji-Ren Liho. Vyplývá z ní, že k léčbě kloubních bolestí používá prostředky jiné, ponejvíce těchto 15:

Přísady pro nás exotické (hadi, štíři, stonožky) jsou v TČM běžné a proti bolesti pomáhají jak svým jedem, tak i (v menší míře) svými tukovými složkami, viz populární články tady a tady.

Lektvary od bolesti kloubů v TČM

TČM má k dispozici vícero účinných lektvarů na bolavé klouby. Bolest kloubů dělí na několik typů: z chladu, z tepla, z přebytku ohně, z přebytku vlhkosti... Jako pouhý fyziolog této kategorizaci nerozumím, ale můžu citovat základní účinné kombinace:

Větší lektvar ledeburiely není adaptogenní, protože obsahuje i preparovaný kořen jedovatého oměje Carmichaelova, kterého se však nemusíme příliš bát, protože správnou preparací většinu toxicity ztrácí. Lektvar ampáku je naproti tomu jednoduchá kombinace ampáku routoplodého, zázvoru, ženšenu a cicimku, kterou zvládneme připravit i samostatně. Lektvar jeleního klihu je zase bylinami obohacená verze kolagenních preparátů na klouby, z jejíž složek si všimněme ženšen, děhel a rehmánii.

Paracelsovské kombinace

Mnohé kombinace TČM od bolesti jsou paracelsovské – obsahují jedy, které v přesně odměřené dávce slouží jako léky. Dle studie Zhao2013ect TČM k léčbě prostých bolestí nejčastěji předepisuje tyto paracelsovské směsi:

Do prvních dvou se kdysi přidávaly nebezpečné přísady (nať kopytníku asijského a nať podražce vlnatého), které byly záminkou k nezřízené kritice TČM. Dnešní verze těchto kombinací podražcovité přísady už neobsahují. Při jejich samostatné přípravě musíme vědět, že nať kopytníku a jakékoliv drogy z čeledi podražcovitých je nutné vynechat! V ledvinné kapsli si všimněme nať kakostu, která je tam společně se stonkem kaledy kvantitativně na prvním místě.

K léčbě revmatických bolestí již výše zmíněná studie (Zhao2013ect) identifikuje jako 3 nejčastěji předepisované tyto kombinace:

Trojkřídlec i sinomenium jsou účinné, ale prudce jedovaté. Imunosupresivní trojkřídlec blokuje spermatogenezi (Lipsky1997pnt, Ramgolam2000tcm, Bao2011cht), ale pro pacienty vyššího věku může být úlevou od úporného revmatu. Sinomenium prudké je opioidní a pilulka od bolesti a vnitřního větru jin je proto jakousi TČM obdobou našeho Alnagonu (viz studii Yang2003ttc). Tableta čtyř divů toxické složky neobsahuje – její čtyři složky jsou korkovník, atraktylis, achyrant a slzovka. Dle Hu2010spa je tableta čtyř divů vhodná též při léčbě dny.

Kombinace vhodné k domácí přípravě

Mezi lektvary proti bolesti jsou mnohé, které si můžeme připravit samostatně. Snadnou možností je

Vynecháním toxické natě kopytníku získáme adaptogenní kombinaci 6 ingrediencí, z nichž 5 seženeme snadno (kořen děhele, kořen pivoňky, větévku skořice, v medu smažený kořen lékořice a plod cicimku) a šestou obtížně (stonek akébie). A svařit spolu děhel, pivoňku, skořici, lékořici a cicimek, jak jistě uznáte, zvládne i alchymista-začátečník. Složitější kombinací je

Starobylý předpis u této kombinace upravíme vynecháním šupiny luskouna, která není ochranářsky přijatelná. Lektvar pak bude mít 11 složek, mezi kterými najdeme i kadidlo a myrhu, které se překvapivě hodí nejen k vykuřování, ale i proti bolesti. Adaptogenní kladivo na bolest bez namáhavého shánění ingrediencí seženete v online obchodu Ariadne, kde prodávají již sestavené lektvarové vsázky:

Další důležitá pomůcka k pohodlnému vaření lektvarů je asijský kuchyňský spotřebič zvaný bylinkovar. To, kde koupíte bylinkovar, se dovíte na stránce o lektvarech úplně dole. Další rozšiřující literaturu a další směsi k léčbě bolesti kloubů najdete na webu Subhutiho Dharmanandy.

| 2010 - 24.10.2020