Drobečková navigace

Mrtvice – prevence a rekonvalescence

Mrtvice – náhlá cévní příhoda

Mrtvice je hlavním důvodem, proč se bojíme chorob srdce a vysokého krevního tlaku (hlavního rizikového faktoru mrtvice). Neomaleně řečeno, jsou dva druhy mrtvice: srdeční a mozková. Lékaři obě kdysi nazývali termínem šlak. Z hlediska systematické patologie to správné není, ale prakticky (co do prevence a rekonvalecence) jsou si obě mrtvice poněkud podobné.

Srdeční mrtvice – infarkt myokardu

Infarkt je místní odumření tkáně (nekróza) v důsledku přerušení cévního zásobení, většinou z důvodu ucpání tepny (embolie). Ucpání srdeční (koronární) tepny a následný infarkt srdečního svalu (myokardu) způsobí syndrom srdeční mrtvice. Bolest v prsou, angina pectoris, je příznakem srdeční mrtvice, ale často se vyskytuje samostatně – fyziologicky při námaze, nebo při ischemické chorobě srdce, způsobené většinou koronární aterosklerózou. I když ateroskleróza postupuje ve všech tepnách těla, srdce jí trpí nejvíce, protože nemá žádnou funkční rezervu – i ucpání malé koronární cévy má za následek infarkt myokardu. Ucpávání cév je nejdříve pozvolné, způsobené postupným růstem ateromů. Vlastní mrtvice pak vzniká náhle, většinou v důsledku trombózy (vytvoření krevní sraženiny) na povrchu většího ateromu. Větší ateromy totiž naše tělo vnímá jako lokální poškození cévy a krevní sraženinou se snaží postižené místo "opravit". To samozřejmě nejde, trombus se utrhne a je hnán po proudu místního krevního řečiště, až v nějakém zúženém místě uvízne a tím danou tepnu úplně zablokuje. Výsledkem je infarkt – ischemie a odumření okrsku myokardu, který ucpaná tepna zásobovala. Malé infarkty překoná pacient často asymptomaticky, nebo jen s menší bolestí srdce, jíž nepřipisuje zvláštní význam. Tyto malé infarkty se zhojí jizvou. Patolog při pitvě na srdci kardiaků často takových jizev objeví velké množství. U zhruba poloviny kardiaků však ateroskleróza věnčitých tepen postupuje zcela asymptomaticky a jejím prvním příznakem je až závažná srdeční příhoda. Právě proto věnují lékaři tolik pozornosti prevenci aterosklerózy.

Mozková mrtvice

I u mozkové mrtvice je nejčastější příčinou infarkt – lokální nekróza v důsledku ucpání mozkové tepny. Neurony jsou na nedostatek kyslíku velmi citlivé a při ischemii záhy odumírají. Příznaky mozkového infarktu závisí na funkci odumřelé části a mohou být různé – od nepatrného zhoršení paměti, přes ochrnutí až po rychlou smrt při postižení životně důležitých center. Jiným typem mozkové mrtvice je krvácení do mozku (hemoragická mozková příhoda), kdy dochází k poškození tlakem podlitiny. Mozek (nepostižený Alzheimerovou nemocí) má konzistenci měkkého želé, takže krevní podlitina jednak roztahuje a trhá mozkovou tkáň, stlačuje odvodní žíly vedoucí z lebeční dutiny a mechanismem ne nepodobným erekci pyje zvyšuje tlak v celé lebeční dutině. Vzniká smrtelně nebezpečný stav, kterému se říká otok mozku (mozkový edém).

Rozdíly a podobnosti srdeční a mozkové mrtvice

Srdce i mozek jsou orgány, které jsou si vzájemně podobné tím, že fungují neustále a jsou vysoce funkčně optimalizovány. Zatímco jiné orgány (svaly, játra, kůže...) mají rezervy krevního zásobení, energetické zásoby, dvojitou inervaci, zásoby energie a další redundantní vybavení, srdce a mozek jsou optimalizované na výkon, asi jako sportovní automobil bez rezervní nádrže a zásoby náhradních dílů. V srdci z důvodu optimalizace výkonu chybí tepenní propojky, takže ucpání kterékoliv koronární cévy nutně způsobí ischemii větší či menší části srdečního svalu. Podobně je na tom mozek. Tepenných propojek je tam málo. Mozek snese selhání jen zcela malých tepniček a navíc má vysokou spotřebu kyslíku. Podstatný rozdíl mezi srdcem a mozkem je ale v choulostivosti buněk: Zatímco mozkové buňky odumírají při anoxii jako první (mozková smrt), svalová vlákna vydrží vůbec nejdéle (jejich odumření završuje tzv. totální smrt organismu). Srdeční vlákna nezapřou svůj svalový původ a bez kyslíku vydrží naživu velmi dlouho. Pokud srdeční mrtvice nevede k okamžité smrti zástavou srdce, po dobu až 2 hodin lze obnovou krevního zásobení v oblasti infarktu (např. chirurgickým zásahem) docílit plné  zotavení bez následků. V opačném případě postižená část srdce odumře. Platí pravidlo, že pokud pacient se srdečním infarktem přežije prvních několik desítek hodin, má velkou šanci na přežití a zotavení. Infarkt se zhojí jizvou a zbylý srdeční sval ztrátu v mezích možností kompenzuje hypertrofií.

Ochranný účinek adaptogenů u mrtvice

Náhlá cévní příhoda (mrtvice) nepřichází jen tak z ničeho nic. Je důsledkem civilizačních nemocí (ateroskleróza, hypertenze, diabetes...), jejichž postup lze zpomalit přirozenějším životním stylem a využitím přírodních léčiv – adaptogenů. Kromě prevence se některé adaptogeny široce využívají i v léčbě akutních případů mrtvice. U mozkové mrtvice se uplatní neuroprotektivní účinky adaptogenů a pří rekonvalescence též jejich hojivé a regenerační účinky.

Prevence a rekonvalescence

V prevenci mrtvice a rekonvalescenci po ní adaptogeny nelze ignorovat (Liu2011cat, Bu2010neh). Dva hlavní typy mrtvice jsou infarkt (ucpání tepny) a hemoragická cévní příhoda (krvácení z prasklé tepny). Protože infarkt je nejčastěji způsobený trombotizující aterosklerózou, prevence infarktů spočívá hlavně v prevenci aterosklerózy. Prevence hemoragických příhod zase souvisí s prevencí zvýšeného krevního tlaku. Schopnost zpomalit postup aterosklerózy byla zjištěna u ženšenu (He2007peg, Xu2011egr, Li2011gpc atd.), notoginsengu (Liu2010pns, Joo2010isp, Liu2009tpn atd.), rozchodnice (Zhang2006msc, Zhang2012sda) i sedoulku japonského (Zhang2011mdi). O prevenci aterosklerózy si můžete přečíst více u chorob srdce. Ve zkratce, jídelní cholesterol už není postrachem, takže máslo a vajíčka jsou opět zdravá (Fernandez2012rdc, Trapani2012rdc), vitamíny a  antioxidanty mírně ztrácejí lesk, přehnané cvičení může škodit (Meeusen2013pdt), obvyklá doporučení docházejí. Jako vyloženě škodlivá zbývá tloušťka (hlavně břišní tuk) a kouření. Břišní tuk v přehnaném množství zvyšuje celkovou náchylnost organismu k zánětům (Mangge2013afs, Bertin2010ovf, Winer2014loa) a tím i k ateroskleróze. Kouření a nikotin škodí cévám, zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku a aterosklerózy, i když samotný nikotin je mírně nootropický (Meguro1994nic, Hiramatsu1994nen). Alkohol dnes dle vědy škodí méně než před 20 lety, v malých dávkách může být i prospěšný (Okeefe2014ach). To souvisí s prevencí stresu, který zhoršuje hypertenzi a imunitní zdraví. I svým účinkem proti duševnímu stresu mohou adaptogeny přispívat k prevenci mrtvice.

Ženšen pravý a notoginseng u mrtvice

Nositelem ochranného účinku ženšenu pravého (Panax ginseng) a ženšenu notoginsengu (Panax notoginseng) u mozkové i srdeční mrtvice jsou hlavně ženšenové saponiny – panaxosidy. Ženšen chrání před mrtvicí dvěma hlavními způsoby:

  1. Zlepšením krevního zásobení.
  2. Ochranou buněk před odumíráním.

Přímý ochranný účinek ženšenu před mrtvicí je dnes dobře prozkoumaný (Karmazyn2011tpg, Zhou2014grp, Ye2013gra, Gao1992eps, Ning2012pnp atd.) Není ale jasné, jestli je nejdůležitější rozšíření cév (Yi2010tgi, Kim2006seg, Lim2013gai), nebo antikoagulační účinek (Jin2007aaa, Yu2006aaa, Yun2001ekr), nebo ochrana postižených buněk před buněčnou smrtí (Radad2011gtc, Varjas2009cep, Ye2013gra, Sakanaka2007iid), nebo snad účinek proti škodlivému (Chamorro2012ias) místnímu zánětu, který může u mrtvice nadělat větší škody než samotný nedostatek kyslíku. Ženšenové panaxosidy tento zánět tlumí a tím chrání přeživší buňky před zbytečným dalším poškozováním (Zhu2009grp, Zhu2012sli, Han2013eai, Park2004grr, Park2012amc, Chu1990app a další). Pro případy akutní mrtvice mají lékaři ženšen k dispozici v podobě injekcí se standardizovaným obsahem panaxosidů – např. šen-mai injekce (Lu2014aos), šen-fu injekce (Zhu2013esi) atd. Tyto injekce jsou ale na západní polokouli málo známé, naše medicína při akutní srdeční mrtvici vysokou doporučuje aspirin působící na podobné biochemické dráhy jako panaxosidy.

Celkově je nejlepší, když pacienti s hrozbou mrtvice užívají dlouhodobě nízké až střední dávky ženšenu, případně dalších účinných adaptogenů. To pomůže nejen v prevenci a rekonvalescenci, ale i do určité míry ochrání v případě, že se mrtvice přece jenom dostaví. O konkrétním předpisu a dávkování musí rozhodnout lékař nebo TČM lékař. V rekonvalescenci po mrtvici se též uplatní hojivé a regenerační účinky ženšenu (Ahn2011rge) a jeho účinek proti fibróze (přehnanému zjizvení) srdečního svalu po infarktu (Zhang2013grp). Ženšen je neškodný a bezpečný.

Další adaptogeny s ochranným účinkem u mrtvice

Neměli bychom též zapomínat i na obyčejné, neexotické rostliny podceňované co pouhé zeleniny a koření. Jsou mezi nimi cenné léčivé rostliny, které se častým používáním zprofanovali natolik, až jsme si začali myslet, že povinné "jezení zeleniny" se dá odbýt zelím a ledovým salátem. Dnes se vracíme zpět k divokým a zapomenutým zeleninám – neexotickým adaptogenům vymizelým z naší tradice. Pastinák, tuřín, vodnice, hadí mord, vymizelé druhy česneků a cibulovin, koriandr, výtečná šrucha zelná, kopřiva, rostliny ze zázračné čeledi hluchavkovitých, máta, šalvěj, jablečník, šanta kočičí, černohlávek, bazalka pravá a bazalka posvátná (indický adaptogen tulsí), klíčky vojtěškové, sójové, čočkové a dalších vikvovitých, řeřicha, pupava bezlodyžná (příbuzná klasickému adaptogenu pupavě Biebersteinově), artyčoky, chřest, pampeliška, čekanka, kořen a mladé výhonky lopuchu, to vše přispívá k cévnímu zdraví důležitému pro prevenci mrtvice.

| 10.3.2009