Drobečková navigace

Nemoci jater

Játra jsou v těle obratlovců klíčovým orgánem látkové proměny, který dohlíží na zpracování živin, detoxikaci jedů a udržování správné hladiny cukrů a tuků v krvi. Játra mají vlastní zásobu cukru (glykogenu) a  slouží jako centrální distribuční sklad cukru (další zásoba je ve svalech). Játra jsou v krevním oběhu výjimečná v tom, že jsou zařazena v tzv. portálním (vrátnicovém) oběhu. Výraz "vrátnicový oběh" znamená, že krev, která už jednou prošla kapilárami střev a dalších částí trávicí trubice (žaludku, jícnu) se nevrací přímo do žil a levé komory srdeční, ale je předtím filtrována v játrech, do nichž se vede tzv. vrátnicovou žílou. Vrátnicová žíla má vyšší tlak než běžné žíly – je vlastně něčím mezi tepnou a žílou a krev v ní bývá po vydatném jídle až mléčně zbarvená vstřebanými tukovými kapénkami. Játra fungují jako filtr, který tyto živiny z krve odebírá, zneškodňuje vstřebané jedy a uklízí odpady, včetně mrtvých krvinek. Játra jsou také první zastávkou těch patogenů, kterým se podaří ze střeva proniknout do krve. Za těchto okolností je jasné, že jaterní lalůčky, ne nepodobné olejovému filtru v autě, podléhají rychlému opotřebení a musí se dle potřeby vyměňovat. Proto jsou játra vybavena vysokou regenerační schopností: Opotřebované lalůčky odumírají a jsou nahrazovány lalůčkami nově narostlými.

Existuje velké množství jedů a patogenů (virů žloutenky atd.), které z teoreticko-medicínského hlediska představují chemickou a biologickou zátěž (stres v širším smyslu slova) působící na játra. Hepatoprotektivní adaptogeny pak účinkují tak, že adaptační rozmezí jater (schopnost jater tuto zátěž snášet) zvyšují. Ačkoliv jaterních jedů a patogenů je mnoho, jejich působení má jednu věc společnou, a tou je vznik zánětu jater – hepatitidy. Zánět jater vede k opotřebení a nekróze jaterních lalůčků. Přítomnost žlučových barviv v krvi při hepatitidě se navenek projevuje jako žloutenka. Po vyléčení nastává regenerační fáze, kdy játra nabývají svou původní funkční kapacitu.

Svou regenerační schopností jsou játra naprosto úžasný a ojedinělý vnitřní orgán. Člověk je například schopen přežít chirurgické odstranění až 70% jater, která opět dorostou do původní velikosti, což o žádném jiném vnitřním orgánu říct nelze. Avšak jako všechno, má i regenerační schopnost jater své nevýhody. Tou první je náchylnost regenerujících jater k rakovině (hepatomu) – kvůli tomu jsou viry žloutenky tak nebezpečné. Prostě rostoucí buňky snáze udělají chybu a neustanou v růstu ani po úplné regeneraci. Další nevýhoda regenerační schopnosti jater je ta, že jako každé hojení, i regenerace jater vede k tvorbě jizvové (fibrotické) tkáně. Mnohokrát opakovaná nekróza a regenerace nakonec způsobí ztvrdnutí jater – cirhózu.

Není cílem této stránky popsat všechny možné důvody, proč můžou jaterní nemoci vzniknout, ale upozornit na podceňované léčivé rostliny s prokázaným ochranným účinkem na játra – hepatoprotektivní adaptogeny. Při jejich výčtu se inspiruji hlavně TČM a dále též naší bylinářskou tradicí.

Byliny na ochranu jater podle TČM

TČM se od našeho bylinářství liší tím, že své vědomosti už 2000 let knižně zachycuje v rámci uceleného paravědeckého systému medicíny, který má i dnes provozují miliony lékařů. V TČM proto panuje podstatně větší shoda v tom, jaké byliny jsou na jaterní neduhy vhodné. Dle přehledu Lam2016hec jsou hlavními hepatoprotektivními drogami TČM nať právenky latnaté, kořen ženšenu, kořen lékořice, plod kustovnice, kořen koptisu čínského a oddenek kurkumovníku. Dle stejného přehledu se na játra v TČM též často používají dvě standardní kombinace bylin: šiao-ča-hu-tang a ši-kuan-ta-bu-tang.

Hepatoprotektivní účinky právenky latnaté

Nať právenky latnaté (andrographis herba) patří k hlavním prostředkům TČM při jaterních a dýchacích potížích (Lam2016hec). Pochází z Indie, kde se rovněž používá hlavně na ochranu a povzbuzení funkce jater (Akbar2011apr). Má vysoký obsah účinných glykosidů, flavonoidů (>20) a diterpenoidních laktonů (>20). Srovnání andrografiolidu, andrografisidu a neoandrografiolidu se silymarinem ukázalo, že andrografisid a neoandrografiolid jsou stejně účinné jako silymarin a andrografiolid je o něco méně účinný (Kapil1993aem).

Hepatoprotektivní účinky ženšenu

Ženšen pravý, ženšen japonský a ženšen notoginseng se v TČM při onemocněních jater tradičně používají (Lam2016hec) a mají prokázané hepatoprotektivní účinky (Ng2006pas, Yoshikawa2003snd, Liu1994ech). Ochranný účinek na játra má i ženšen americký (Xu2017sgl) a ženšen vietnamský, přesněji jeho majoritní panaxosid majonosid R2 (Tran2002hem). Výzkum hepatoprotektivních účinků se dosud soustřeďoval hlavně na ženšen pravý.

Dle Voces1999eas standardizovaný extrakt ženšenu pravého G115 zvyšuje antioxidační kapacitu jater a silně chrání játra potkanů při fyzické zátěži. Hepatoprotektivní účinek směsi ženšenových saponinů potvrzuje též Martinez1984pea a Bak2012ahe při pokusné otravě CCl4, Zhu2015gac při otravě cyklofosfamidem a Fu2013peg při pokusné obstrukční žloutence. Ochranný účinek na játra byl zjištěn u ginsenosidu Rb1, sloučeniny K (Lee2005heg), gssd. Rg3 a gssd. Rh2 (Lee2005he2). Tepelnou úpravou ženšenu na červený ženšen (ginseng radix rubra) se jeho hepatoprotektivní potenciál neničí (Yokozawa2007tph). Účinek červeného ženšenu proti pokusné otravě aflatoxinem B1 popisuje Kim2011pek, účinek fermentovaného ženšenu proti otravě jater paracetamolem popisuje Igami2015hef. Dle Lo2011gri gssd. Rb1 působí proti vzniku jaterní cirhózy a dle Tark2015egr urychluje remodelaci jizvové tkáně.

Další játra chránící adaptogeny podle TČM

Jedná se o koptis čínský, kustovnici čínskou, lékořici čínskou, kurkumovník a standardní směsi šiao-ča-hu-tang (pchin-jin xiao-cha-hu-tang) a ši-kuan-ta-bu-tang (pchin-jin shi-quan-da-bu-tang) (Lam2016hec). Za účinné se považují i fulvotomentosidy ze zimolezu Lonicera fulvotomentosa, kyselina oleanolová (poprvé popsaná z olivovníku), zeměžluč okolíkatá a jerlín žlutavý (Liu1994ech).

Hepatoprotektivní byliny evropské tradice

Před masovým nástupem paracelsovských léků jsme i v Evropě léčili jaterní onemocnění bylinami, jen jsme už více-méně zapomněli jakými. A možná jsme to ani nikdy tak dobře jako lékaři TČM nevěděli. Každopádně v evropské bylinářské tradici máme pochybné kategorie žlučopudných rostlin (cholagog) a tzv. stomachik (rostlin "na žaludek") a je zde markantní tendence považovat jakékoliv dostatečně hořké rostliny (tzv. amara – hořec, čekanka, zeměžluč, pampeliška, vachta...) za dobré na játra.

Takže kromě známého a široce doporučovaného ostropestřece mariánského, obsahujícího silymarin s prokázanými hepatoprotektivními účinky Bahmani2015smb zde máme desítky léčivých rostlin obecně zdraví prospěšných a možná účinných i "na játra": bazalka, benedikt lékařský, boldovník, čajovník, čekanka, černucha setá, černý rybíz (plod i kořen), česnek, hořec, jalovec, jinan, kleč, pýr plazivý, řebříček, řepík, rozrazil, schisandra, smetánka lékařská, smil písečný, šácholan, šalvěj, zemědým a seznam postupuje až k druhům, u nichž není jasné, do jaké míry jejich doporučování sahá ještě do dob pochybné nauky o signatuře, např. jaterník podléška a vachta trojlistá, které mají snad léčit proto, že jejich listy připomínají svým tvarem játra. Tím nechci evropskou bylinářskou tradici znevažovat. Jen říkám, že na rozdíl od TČM bychom u našich rostlin museli provést podstatně více vědeckých úkonů, než bychom se dobrali těch s největšími hepatoprotektivními účinky. Naši bylináři to někdy sumarizují řčením "jezte ostropestřec a kopec zeleniny". Z říše bodláků se navíc doporučují artyčoky a pupava bezlodyžná, z níž se používá kořen, ale jejíž mladé úbory se dají konzumovat stejně jako artyčoky. I benedikt lékařský je bodlák a ve výše uvedeném seznamu bych jej (společně s pýrem a smilem) řadil k těm účinnějším. Někteří bylináři přidávají navíc puškvorec a některé hluchavkovité – jablečník, zběhovec, mátu, meduňku a již zmíněnou šalvěj. Stanislava Sehnálek (http://www.penicka.cz/) navíc zmiňuje indickou rostlinu Picrorhiza kurroa, která však u nás není k dispozici.

Hepatoprotektivní houby

Popři říši rostlin, v níž máme tolik rostlin "na játra" by bylo podivné, kdyby stejně velká říše hub také neobsahovala důležité hepatoprotektivní adaptogeny. Říše hub je však méně prozkoumaná, protože houby se hůř získávají, nedají se snadno pěstovat a vysázet, takže jejich tradiční znalost je zvláště v Evropě nedostatečná. Uveďme aspoň modelový houbový adaptogen lesklokorku lesklou, která hepatoprotektivní účinky má.

Hepatoprotektivní účinek lesklokorky

Účinek proti poškození jater u lesklokorky lesklé byl kvantifikován na myším modelu poškození jater kadmiem. G. lucidum zde 8-násobne zvyšovala produkci mRNA metalothioneinu (Jin2013peg), proteinu, jehož úkolem v játrech je hromadit a detoxikovat těžké kovy. Účinek lesklokorky proti cirhóze byl experimentálně prokázán u potkanů po poškození chloridem uhličitým (Kwon2011aaf, Sudheesh2012glp).

| 24.3.2009