Drobečková navigace

Léčivé rostliny v léčbě rakoviny

Praktické shrnutí: Adaptogeny, léčivé rostliny TČM a protirakovinné houby mají v léčbě rakoviny u nás zatím nevyužitý potenciál. V tomto textu o nich najdete informace, které se na Wikipedii určitě nedovíte.

Společným rysem nádorů je to, že populace vlastních buněk se začne nekontrolovatelně množit na úkor organismu. Toto množení může po určitém počtu generací ustat – pak jde o nádory nezhoubné (benigní), jako například mateřská znamínka, adenomy, střevní polypy a drobné nádory uvnitř těla, jejichž existenci si ani neuvědomujeme. Naproti tomu buňky zhoubných (maligních) nádorů se nikdy nepřestanou dělit a často mají schopnost metastáz – šíření do vzdálených částí těla.

Rakovina v širším smyslu označuje jakékoliv zhoubné nádorové onemocnění. V užším smyslu je rakovina maligní nádor vycházející z epitelu kůže nebo sliznice – karcinom. Méně běžný sarkom je zhoubný nádor pojivové tkáně.

Zdravé buňky mají mnoho zábran proti neomezenému dělení. Je to například kontaktní inhibice: Buňka se přestane dělit, když kolem není volné místo. Pak je tady Hayflickova mez: většina buněk nemůže růst pořád, ale je omezena na několik desítek dělení. Většina tělních (somatických) buněk má navíc schopnost dělení trvale vypnutou – jsou terminálně diferencované. Schopnost dělit se si v těle zachovává jen malý zlomek buněk – kmenové buňky. Ty se aktivují při zranění, ale v některých tkáních jsou aktivní pořád. K rakovině jsou proto náchylné ty tkáně, které i v dospělosti rostou a regenerují – kůže, sliznice, prsní žláza, pohlavní žlázy...

Ve srovnání se somatickými buňkami jsou nádorové buňky nediferencované. Připomínají kmenové buňky – jsou jakoby mladé, dělící se a připravující se vytvořit nějakou užitečnou tkáň, ale k tomuto cíli nikdy nedospějí. Nádorové buňky se hlavně ze začátku chovají téměř normálně a zastávají i své původní funkce. Kvůli tomu například u nádorů hypofýzy, nadledvin a dalších endokrinních žláz dochází k hormonálním poruchám, protože nádorové buňky se pořád zabývají svým původním povoláním – produkcí hormonů. Nádorové buňky též hlavně ze začátku chovají značnou touhu se diferencovat, tj. doopravdy vytvořit tkáň, k jejímuž vytvoření se dle svého názoru připravují. Často stačí jen mírný chemický stimulus, aby se nádorová buňka rozhodla dospět a stát se funkční, terminálně diferencovanou somatickou buňkou (Kawamata2006dts).

V průběhu nádorového onemocnění rakovinné buňky své zábrany a slušné chování postupně ztrácejí. Učí se též unikat rozeznání imunitním systémem, ztrácejí schopnost apoptózy i vůli se diferencovat a postupně získávají rezistenci vůči lékům, jimiž je pacient léčen. Vývin rakoviny je tak stochastickým procesem biologické evoluce v populaci rakovinných buněk. Pro pochopení fenoménu maligního zvrhnutí je nutné si uvědomit, že každý zhoubný nádor:

  • Vychází původem z jediné buňky určité konkrétní tkáně.
  • Při svém množení postupuje evolučními skoky stochasticky směrem k větší malignitě.
  • Dříve nebo později se utká s imunitním systémem hostitele.

Z těchto vlastností vyplývá i to, proč je rakovina tak obtížně léčitelná. Rakovinné buňky se totiž ze začátku téměř nijak neliší od normálních buněk a je těžké vymyslet metodu, která by je selektivně rozeznala. Schopnost rakovinných buněk podléhat evoluci zase znamená, že i když nějakou metodu léčby použijeme, rakovinné buňky si časem vyvinou rezistenci a daná látka / metoda přestane fungovat. K recidivě stačí, aby pokus o léčbu přežila jedna jediná životaschopná rakovinná buňka.

Podotkněme též, že lidé jsou na tom z hlediska protirakovinné imunity velmi dobře. Člověk je přirozeně dlouhověký živočich a proti rakovině je vybavený lépe než většina obratlovců. V průběhu života náš imunitní systém odhalí a zničí desítky nádorů, aniž by se obtěžoval nás o tom informovat. Zatímco myši a potkani umírají na rakovinu už po 1 roku, psy a kočky dostávají rakovinu už po 5-8 letech, lidský imunitní systém nám ve většině případů dovoluje přežít 50 let aktivního života, aniž bychom museli myslet na rakovinu. Riziko rakoviny se prudce zvyšuje v období stáří, jehož postup se zrychluje v průběhu 6 dekády života. Společně s chátráním DNA a imunitního systému se zvyšuje i riziko rakoviny.

Standardní léčba rakoviny

Medicínský pokrok v léčbě rakoviny je navzdory nákladům vynaloženým na její výzkum jen mírný a rakovina nadále zůstává lékařským problémem. U některých rakovin se pravděpodobnost vyléčení mírně zvýšila (nádory prostaty, seminom, zhoubný melanom, rakovina plic, tlustého střeva, žaludku a jícnu), u jiných nikoliv (glioblastom, hepatom). Nebezpečné zůstávají ženské rakoviny (prsu, vaječníků a děložního čípku). Léčba rakoviny má tři standardní složky:

  1. Chirurgická léčba – resekce nádorového ložiska (ložisek).
  2. Cytostatická léčba – ničení nádorových buněk selektivními jedy nebo radiací.
  3. Podpůrná léčba – regenerace těla a posílení imunitního systému

Kromě nich se dnes uplatňuje bioléčba (imunoléčba), hormonální léčba, léčba indukcí diferenciace atd., ale výše uvedené 3 způsoby léčby zůstávají stěžejní. Adaptogeny a protirakovinné houby, na které zde upozorňuji, se počítají k prostředkům podpůrným, ale nechybí jim ani přímé cytostatické účinky. Adaptogeny jsou výhodné v tom, že silně podporují regeneraci a obnovu imunitního systému zničeného cytostatiky. Protirakovinné houby jsou typické stimulačním působením na protinádorovou imunitu, což je typ adaptogenního působení, kterému se anglicky říká host defense stimulation.

Cytostatická léčba

Typickým znakem rakovinných buněk je neomezené množení. Právě tuto jejich vlastnost postihuje cytostatická léčba. Bohužel však přitom postihuje i zdravé dělící se tělní buňky – hlavně kůže, sliznic, pohlavních žláz a imunitního systému. Cytostatický účinek má radiace (radioterapie) a chemické látky (chemická cytostatika, chemoterapie). Z konkrétních bych zmínil 5-fluorouracil, který blokuje syntézu tymidinu – jednoho ze 4 stavebních kamenů DNA. Tymidin v buňce nemá kromě dělení žádné jiné využití a tak 5-fluorouracil velice selektivně zabíjí jenom dělící se buňky. Mnohá používaná cytostatika jsou jedy přírodního původu: vinblastin a vinkristin z barvínku menšího, taxol z tisu, kamptotecin z kamptoteky ostrolisté a podofylotoxin z noholistu štítnatého, jehož všechny části rostliny jsou jedovaté (jako u tisu) kromě chutných jedlých plodů. Do kategorie jedovatých rostlin proti rakovině patří i jmelí bílé se svými proteoglykany (lektiny) a mnohé další rostliny, například australský strom Hylandia dockrillii z čeledi pryšcovitých, jehož plody mají silné cytostatické účinky (viz pdf). Tyto jedovaté léčivky kontrastují s adaptogeny a řadí se k paracelsovským lékům.

Cílená léčba a bioléčba

Bylo by úžasné, kdyby bylo možné působení cytostatických jedů omezit jen na rakovinné buňky. U solidních tumorů lze využít stereotaktické ozařování ionizujícím zářením, kde nádor dostane dávku vysokou, zatímco zbytek těla relativně nízkou. Tento postup však nefunguje u leukémie a u nádorů s roztroušenými metastázami. U chemických cytostatik je analogickým, avšak složitějším postupem cílená perfuze postižené oblasti cytostatiky. Jiným přístupem je vytváření protilátek proti rakovinným buňkám. Snaha vytvořit protirakovinné vakcíny je zde už od druhé poloviny 20. století. Problémem je však to, že rakovinné buňky žádné zvláštní vnější znaky nemají. A když je mají, tak jsou brzy odselektovány naším vlastním imunitním systémem, který protilátky proti rakovinným buňkám v mnoha případech vytvářet umí. Slibnou metodou u solidních tumorů je kombinace protilátek s α-radioizotopy, které pak místně ozařují i malá nádorová ložiska (cílená alfa terapie). Cílené alfa terapii bylo věnováno například č. 3 časopisu Current Radiopharmaceuticals ze září 2008 pdf, z konkrétních publikací např. Tolmachev2007rth (lutecium 177 + HER2 protilátky proti rakovině prsu) a Liepe2009a2a (Alpharadin, rádium 223 proti rakovině prostaty). Výzkumná aktivita na tomto poli intenzivně postupuje, pro přehled viz Gudkov2016trt.

Léčba rakoviny bylinami TČM

To nejdůležitější na začátek: Statistické studie praxe tradiční čínské medicíny (TČM) jsou Lai2012ppc (text zde), Yeh2014hdc (text zde) a Chao2014ppc (text zde). Tyto studie identifikovaly v taiwanské praxi TČM jako u onkologických pacientů nejčastěji předepisované tyto byliny:

Kde je seženete? Snad v TČM centrech. Pokud vím, tak online je šišák vousatý dostupný zde, oldenlandie zde, vladimirie zde. Je to polský obchod, z něhož jsem si sám byliny nikdy neobjednával, ale můžete to zkusit. Amomi fructus v TČM není totožný s u nás běžným plodem kardamovníku obecného (který je snadné sehnat levně coby koření kardamom), ale se jedná o plod kardamovníku chlupatého, který prodávají zde. Pokud jde o pinelii, kvůli obavám z toxicity ji běžně neseženete, v rukou dobrého praktika TČM je však bezpečná. Zcela bezpečný a nejedovatý je kozinec, který seženete na Ariadne a i jinde. Místo smetánky mongolské (která je k dispozici zde) můžete v klidu a v dostatečné dávce použít naši smetánku lékařskou, například ve formě mletého kořene (levně na Salpě a i jinde) nebo třeba i čerstvé natě. Jak je kombinovat? V poctivých gramových dávkách: třeba ve formě směsi rovného dílu z každé dostupné drogy (10g šišák + 10g oldenlandie + 10g vladimirie + 10g kozinec). Ty lze buďto společně svařit jako lektvar, nebo užívat v práškové formě, která je ještě účinnější, pokud ji pacient snáší. Kardamom lze přidat do jídla, také ovšem v poctivém množství a pampelišku lze konzumovat buďto jako prášek z kořene nebo jako jídlo (salát, polévka). U pacienta s rakovinou je důležité dosažení řádné denní dávky každé dostupné drogy. Tuto léčbu je samozřejmě možné a nutné kombinovat se standardní onkologickou terapií, při které však pacienti zhusta ztrácejí chuť k jídlu. Proto jsou k dispozici čištěné panaxosidy (ženšenové glykosidy, viz níže) v injekční formě, ovšem nikoliv v naších zeměpisných délkách. TČM byliny nenabízejí automatické řešení všech problémů pacientů s rakovinou, jenom jakousi naději navíc.

Léčba rakoviny standardními kombinacemi TČM

Pokud přejdeme od individuálních bylin ke standardním bylinným směsím TČM, tak již výše zmíněné statistické studie (Lai2012ppc, text zde, Yeh2014hdc, text zde a Chao2014ppc, text zde) identifikovaly v taiwanské praxi léčby rakoviny jako nejčastěji předepisované tyto standardní kombinace:

Jde vesměs o bezpečné adaptogenní kombinace, ale jejich dostupnost v ČR se různí. Některé lze zakoupit zde. Obohacený uvolňující prášek je k dispozici ve formě tinktury na Yaomedica. Důležitý lektvar zlatice a stromovice, slezinný lektvar ani ženšenový lektvar k rozkvětu sil však v ČR sehnat nelze. Připadá do úvahy zakázková realizace čínských směsí na Elixirycisarovny nebo v Polsku. V praxi jejich využití vypadá tak, že promovaný praktik TČM, který je často též nositelem MUDr. diplomu, předepíše pacientu s rakovinou jednu nebo dvě standardní směsi (dle vlastního uvážení a situace pacienta) a k těm přidá předpis užívat jednu nebo vícero individuálních bylin, které jsem jmenoval v předešlém odstavci. Při praktickém využití standardních směsí TČM k léčbě pacientů v našich podmínkách se s tím spojují mnohé další otázky, které zde nebudu všechny řešit.

Adaptogeny v léčbě a prevenci rakoviny

Léčba cytostatiky má jeden velký problém – ničí imunitní systém a tak zároveň zabíjí nejen nádorové buňky, ale i buňky imunitní, které mají s nádorem bojovat. Podpůrná léčba adaptogeny tento problém nemá, ba dokonce jej podporou regenerace imunity částečně řeší. Adaptogeny typu ženšen nejenže chrání zdravé buňky před radiací a cytostatiky, ale navíc pomáhají s regenerací imunitního systému a celého těla.

Ženšen pravý

Výzkum ženšenu v léčbě rakoviny se soustřeďuje na 4 druhy účinků:

  1. Preventivní účinky: Užívání ženšenu negativně koreluje s výskytem rakoviny (Shin2000cpp) a tento prokázaný preventivní účinek proti rakovině lze připsat konkrétním panaxosidům (Shibata2001ccp, Wang2008icp, Choi2013bbc). Randomizovanou klinickou studií potvrzující tento jev je Yun2010npe. K faktorům snižujícím riziko rakoviny může patřit i protizánětlivý účinek ženšenu (Hofseth2007ict).
  2. Ochranné a regenerační účinky: V léčbě rakoviny se plně uplatní adaptogenní účinek ženšenu proti radiaci. Ženšen při ozařování chrání buňky, podporuje regeneraci tkání a hlavně imunitního systému (Yonezawa1976rri, Takeda1981rri, Yonezawa1981rri, Takeda1982rri, Yonezawa1985rri). Dle klinických studií ženšen zlepšuje kvalitu života onkologických pacientů a omezuje nežádoucí účinky chemoterapie (Kim2006esg, Yennurajalingam2015hag).
  3. Imunomodulační účinky: Dle Takei2008dcp má ženšen sumární imunomodulační účinek působící směrem k cytotoxické odpovědi. Zvyšuje aktivitu NK buněk (Yun1993iat, Jang2015pnk, Takeda2015ink) a makrofágů (Wang2010ita) a tím přispívá k protirakovinné imunitě.
  4. Přímé protinádorové účinky: U panaxosidů byly zjištěny přímé účinky proti nádorům, které Dr. Lars Christensen (Christensen2009gcb) dělí na 3 skupiny: (1) cytostatický účinek, (2) snížení malignity a (3) omezení růstu cév v nádorech. Další relevantní přehledy jsou Wong2015rag a Wang2016rgc. Cytostatický účinek se studuje jak in vitro na buněčných liniích, tak in vivo na zvířatech. Četné studie nelze všechny citovat, námatkou vybírám: Dle Wong2010age účinkoval ženšenový extrakt na myším modelu proti plicnímu karcinomu. Ženšen dále účinkoval proti buňkám lidského karcinomu žaludku (Hwang2015efg), lidské rakoviny žlučníku (Wu2015ers) a lidským buňkám akutní lymfoblastické leukemie (Xia2016iap). Ženšenový metabolit sloučenina K účinkoval proti buňkám hepatomu (Song2010imc), rakoviny plic (Chae2009ecm), ginsenosid F2 proti glioblastomu na potkaním modelu (Shin2012aeg), gssd. Rg3 proti buňkám lidského myelomu (Li2016imm) a kyselé polysacharidy ženšenu zlepšovaly výsledky cytostatické léčby melanomu na myším modelu (Shin2004eae). Ginsenosid Rg3 a sloučenina K inhibují angiogenezi u nádorů plic, žaludku a vaječníků (Wang2015gmc). Sloučenina K působí inhibicí MAP kinázy p38 (Jeong2010cib) a regulací sfingozin kinázy 1 (Shin2014gci). O něco menší inhibiční účinek na angiogenezi má ginsenosid Rb1 (Papapetropoulos2007gorWang2015gmc). Účinek ženšenu na růst cév však není jen inhibiční, např. ginsenosid Rg1 růst cév podporuje (Sengupta2004may).

Navzdory veškerému výzkumu užitečnost ani nenahraditelnost ženšenu při rakovině vědecky prokázaná není. Ve vyspělých zemích využívajících TČM (typicky Taiwan) však ženšen patří mezi nejčastější složky směsí používaných v léčbě onkologických pacientů (viz Lai2012ppc, text zde). Vzhledem k nedokonalé prozkoumanosti tématu lze vznášet ohledně účinku ženšenu proti rakovině mnohé otázky a vědecké pochybnosti, například se ptát, když ženšen chrání a regeneruje tělo, zda nebude analogicky chránit a regenerovat také rakovinné buňky. S odpovědí na tyto a podobné pochybnosti je nutné počkat do doby, než bude k dispozici detailní fyziologický a biochemický model působení ženšenu na rakovinné buňky. Prozatím takový model k dispozici nemáme a v užívání adaptogenů se řídíme empirickými zkušenostmi.

Lesklokorka lesklá

Lesklokorka lesklá je adaptogen bohatý na účinné polysacharidy a triterpenoidy (ganoderové kyseliny, ganoderenové kyseliny, lucialdehydy, ganoderioly a další). Relevantní přehledy jsou Paterson2006gtf a zejména Cor2018aaa (text je zde). Celkem 315 triterpenoidů v rodu Ganoderma popisuje Xia2014crs. Lesklokorka podporuje cytotoxickou imunitní odpověď (Radwan2011air, Wang2014aai). Její extrakt i čistý β-glukan (fukogalaktan) zvyšuje výlev IL-23 z dendritických buněk a indukuje diferenciaci T lymfocytů Th17 (Yoshida2012pit). Polysacharidy lesklokorky zrychlují proliferaci makrofágů kostní dřeně a zvyšují produkci IL-1β, IL-6, IL-12p35, IL-12p40, IL-18, TNF-α, IL-1β a IL-12 (Ji2011ibm).

Lesklokorka účinkuje proti buněčným liniím rakoviny tlustého střeva in vitro (Thyagarajan2010tfg, Jedinak2011glt, Hong2004egl) a omezuje malignitu buněk rakoviny žaludku (Jang2011aae). Přímé cytotoxické účinky konkrétních triterpenoidů lesklokorky komentuje Xia2014crs. Dle Min2000tfs ganoderové kyseliny γ, δ, ε, ζ, η, a θ in vitro účinkují proti buňkám sarkomu a plicního karcinomu. Ganoderová kyselina Jc inhibuje růst buněk leukemie (HL-60) a ganoderiol E růst buněk rakoviny prsu (MCF-7). Dle Wang2010nga ganoderové kyseliny Mf, Mk a S ničí buňky rakoviny plic (95-D) a děložního čípku (HeLa) v koncentracích 15-40μM. Ganoderová kys. E a lucidenové kys. N a A účinkuje proti buněčným liniím hepatomu a leukemie (Wu2001cgl), ganodermová kyselina Ja proti buňkám hepatomu (Li2005gal). Lucialdehyd B a C, ganodermanonol a ganodermanondiol účinkují proti buňkám rakoviny plic, rakoviny prsní žlázy a sarkomu (Gao2002nta), luciadiol a ganoderiol F proti HeLa buňkám karcinomu děložního čípku (Cheng2010ctf), dva další specifické lanostanoidy proti buňkám leukemie, karcinomu děložního čípku, hepatomu a rakoviny žaludku (Guan2008clt). Dle Ma2012ltf jsou protirakovinné i ganoderové kyseliny A a C1 a lucialdehydy D a E, vše v koncentracích ~20μg/ml.

G. lucidum působila protirakovinně in vivo u myší s transplantovanou rakovinou jater (Chen2010pgl) a dalšími nádory (Trajkovic2009apg, Nonaka2006aaa). G. lucidum měla in vivo imunostimulační a protiradiační účinek (Gao2005aau, Pang2007pnp) a předcházela vzniku a metastázám rakoviny plic u myší vystavených karcinogenu cyklofosfamidu (Nonaka2008eaf). G. atrum působila protirakovinně na myším modelu (Zhang2014pfg). Ganoderová kyselina T snižuje malignitu buněk plicního karcinomu in vivo (Chen2010gai).

Pokud jde o klinické studie, Gao2003egg testovala účinek polysacharidů lesklokorky na 30 pacientech v pokročilém stadiu rakoviny a zjistila zvýšení počtu CD56+ buněk a aktivity NK buněk. Chen2006mir zjistila u 41 pacientů s pokročilou rakovinou tlustého střeva užívajících lesklokorku zvýšení počtu CD3, CD4, CD8 a CD56+ lymfocytů. Sun2014pal zase zjistila zlepšení imunitních parametrů u pacientů s rakovinou plic užívajících lesklokorku. Studie Oka2010wef u 96 pacientů (+ 102 kontrol) zjistila, že lesklokorka užívaná po 12 měsíců zamezuje vývoji kolorektálních adenomů, novotvarů z kterých se může vyvinout rakovina tlustého střeva a konečníku. Při užívání lesklokorky jsou známé případy úplného vyléčení, Suprasert2014ccg přináší zprávu o 5 takových pacientech.

Stejně jako u ženšenu, i u lesklokorky bohužel platí, že přesný model jejího fungování nemáme k dispozici a tak se publikace doporučujících tuto houbu do pozornosti lékařů (Sliva2003glr, Radwan2011airCheng2015glc, Jin2016glr) opírají do velké míry o zkušenosti TČM, která je ve své podstatě nevědecká. Lesklokorka lesklá však má tu význačnou vlastnost, že na rozdíl od cytostatik neničí imunitní zdraví pacienta a je v podstatě neškodná (Wachtelgalor2004gll, Kwok2005prd).

Další adaptogeny

Paradoxně, právě kvůli obrovské popularitě rakoviny ve vědě je těžké skutečně účinné protirakovinné adaptogeny identifikovat. Pro ilustraci, databáze protirakovinných účinků bylin CancerHSP (Tao2015cah) obsahuje přes 2400 rostlinných kandidátů, etnobotanická databáze Dr. Dukea pdf a databáze TČM bylin TCMSP (Ru2014tds) k tomuto počtu přidávají další stovky bylin. Věda však neumí sestavit žebříček nejúčinnějších bylin pro klinickou praxi. Velké množství bylin a hub má též slabý nespecifický protirakovinný účinek, který však k naplnění nadějí onkologických pacientů nestačí. Autoritativně vybrat a předepsat byliny z tisíců možností si troufá jen TČM. K její oblíbencům patří:

Dle přehledu Radomskalesniewska2015apr má dále účinek proti růstu cév v nádorech rozchodnice růžová, třapatka nachová, aloe pravá a olověnec cejlonský. Rozchodnici zdůrazňuje i Bocharova1994tpe. Dle přehledu Safarzadeh2014hmi dále působí protirakovinně zázvor pravý, šafrán setý, kurkumin a xanthorrhizol z kurkumovníku, resveratrol, kvercetin a genistein z luštěnin, bajkalein a další flavonoidy ze šišáku bajkalského, řemdihák plstnatý, boryt barvířský, jerlín žlutavý a lapačo červené.

Další protirakovinné houby

Prokázané protirakovinné účinky lesklokorky lesklé (viz odstavec výše) vedou k pokusům hledat další houby se specifickým protirakovinným účinkem. Zde je problém ten, že všechny houby (včetně plísní v plísňových sýrech) mají schopnost nespecificky aktivovat imunitu (Martin2010ccs, Rop2009bhf). Tomuto adaptogennímu účinku se anglicky říká host defense support, česky podpora obranných mechanismů hostitele. Je to možná právě kvůli tomu, jaké nebezpečí pro lidský organismus plísně představují, že kontakt s houbovým a bakteriálním ergosterolem (viz Temizoz2016vap) a houbovými β-glukany (viz Li2015epf) v našem těle zapíná obranné a ozdravné mechanismy (Chang1996fpe, Xu2012cpe). Slovní spojení "protirakovinné houby" proto oprávněne používám k propagaci znalosti, že pravidelně zařazovat houby do našeho jídelníčku nám pomáhá také při prevenci rakoviny (Patel2012rdm, Feeney2014mhs). Přitom se uplatní i zcela běžné druhy jako je hlíva ústřičná, houževnatec jedlý (šítake), trsnatec lupenitý (maitake), korálovec ježatý, ale i obyčejný pěstovaný žampion dvouvýtrusý, viz Xu2012cpe, Martin2010ccs. Avšak pokud máme zájem o specifičtější protirakovinné houby, uvedl bych 4 nadějné druhy, u kterých je dle literatury pravděpodobný silnější protirakovinný účinek:

| 2009 - 5.11.2020