Drobečková navigace

Rakovina tlustého střeva a rakovina konečníku

Rakovina tlustého střeva a rakovina konečníku

Rakovina tlustého střeva a konečníku (kolorektální karcinom) je jednou z nejčastějších rakovin. Kolorektální karcinom je častý jak ve světě (Labianca2010cc), tak zejména v rámci ČR. Postihuje ve stejné míře muže i ženy a jeho četnost roste. V roce 2006 se Čechy v četnosti této rakoviny řadily na druhé místo v Evropě.

Jak a proč vzniká?

Jako všechny ostatní karcinomy, vzniká i rakovina tlustého střeva a konečníku maligným zvrhnutím buněk epitelu – výstelky střevní sliznice. Vlivem agresivního chemického prostředí uvnitř střeva dojde k poškození DNA buněk a následnému nekontrolovanému rakovinnému růstu. Rakovina téměř vždy pochází z jedné jediné buňky, ale její vznik není náhodný – závisí například i na správné dietě a přítomnosti karcinogenů v prostředí. Buňky sliznic jsou zvlášť náchylné na rakovinu, protože musejí mít i v dospělosti zachovanou schopnost dělení. Tlusté střevo a konečník bývají postižené tak často právě kvůli přítomnosti finálních chemických produktů zažívání, které jsou pro živé buňky jedovaté. V důsledku toho pravděpodobnost, že dostaneme rakovinu tlustého střeva nebo konečníku, snížíme nejjednodušeji plynulým a pravidelným vyprázdňováním.

Za tímto účelem má naše strava obsahovat dostatek vlákniny obou typů – nerozpustné (celulóza ze zeleniny) i rozpustné (pektiny z ovoce, slizovité látky, agar atd.) Vláknina prostě zrychlí průchod stolice tlustým střevem a tím zkrátí dobu, po kterou jedovaté zplodiny působí na sliznici střeva. Zelenina a ovoce navíc obsahují vitamín C a další antioxidanty, které chrání nejen tlusté střevo a konečník, ale též buňky celého těla před jedy. K masitým pokrmům tedy není nutné jíst chleba ani pečivo, ale je nezbytné je prokládat patřičnou porcí zeleniny a ovoce, a ať to není jen dušené zelí.

Choroby související s kolorektálním karcinomem

Většina nádorů tlustého střeva a konečníku vychází z epitelu – jsou to karcinomy (tj. rakoviny v užším smyslu slova). Vyskytují se však i jiné, méně časté typy nádorů: sarkomy, lymfomy a karcinoidy střevní sliznice. Většinu lidí budou ale více zajímat choroby, které zvyšují riziko rakoviny tlustého střeva a konečníku. Je to hlavně chronický zánět tlustého střeva (ulcerózní kolitida) a Crohnova choroba (Qi2010agp).  Dalším rizikovým faktorem je obezita, nedostatek pohybu a špatná strava s nedostatkem vlákniny.

Maligním zvrhnutím hrozí i střevní polypy, což jsou nezhoubné výrůstky ze stěny střeva podobné mateřským znamínkům na kůži. Ve střevě ale pasáží stolice dochází jejich neustálému dráždění a rozedírání, které vyžaduje další hojení a s ním spojenou mitotickou aktivaci už beztak abnormálních buněk polypu. Dá se říct, že buňky polypů nesou největší karcinogenní zátěž. Rakovina tlustého střeva a konečníku je zčásti dědičná. Přesněji, má  vysokou míru dědivosti. Pokud jí trpěli oba vaši rodiče, jste jednoznačným rizikovým jedincem. Tato rakovina se v mladém věku prakticky nevyskytuje. Obvykle se objevuje až ve věku nad 50 let, ale pak její nebezpečí rapidně roste.

Příznaky rakoviny tlustého střeva a konečníku

Kolorektální karcinom je zákeřný v tom, že se ze začátku nijak neprojevuje. I relativně pokročilá stadia způsobují jen obtížně identifikovatelné problémy, takže tuto rakovinu lze včas odhalit jen preventivním vyšetřením (kolonoskopií). Až v pokročilém stadiu se objevují změny ve stolici (zácpa, průjem atp.), nepříjemný pocit až bolest v břiše, hubnutí, únava, zvracení a případně jasně červená krev ve stolici. Avšak krev ve stolici je pozdním a nespolehlivým příznakem. Krev ve stolici totiž nejčastěji způsobují hemoroidy. U hemoroidů je jasně červená krev přítomná na toaletním papíře, kterým se utíráte, nebo na povrchu stolice. Tento typ krvácení není důvodem k panice. Naopak, lidé nad 50 let by se měli této rakoviny bát i tehdy, když krev ve stolici nemají. V r. 2014 byl z tohoto důvodu v ČR zaveden plošný program kolorektálního vyšetření.

Léčba kolorektálního karcinomu

V léčbě kolorektálního karcinomu se uplatňují všechny modality používané v léčbě rakoviny. Je to hlavně chirurgická resekce střeva či konečníku a cytostatická terapie (chemoterapie / radioterapie). Chirurgická léčba spočívá v odstranění postižené části střeva a okolních lymfatických uzlin. Z cytostatické léčby se u rakoviny tlustého střeva a konečníku používá hlavně chemoterapie (cytostatikum fluorouracil). Tyto léčebné metody se široce využívají. Známé je též doporučení omezit konzumaci živočišných tuků, červeného masa, smažených, pečených, grilovaných a uzených jídel a naopak zvýšit příjem vlákniny (hlavně ze zeleniny, luštěnin a ovoce), vápníku, vitamínu C a kyseliny listové. Už méně známá je možnost využití adaptogenů a protirakovinných hub, o kterých panují zbytečné pochybnosti.

Adaptogeny při léčbě kolorektálního karcinomu

Pokud léčbu rakoviny rozdělíme na chirurgickou, cytostatickou a podpůrnou, budou se adaptogeny řadit vesměs k léčbě podpůrné. To ale neznamená, že adaptogeny jsou vůči skalpelu méněcenné a lze nad nimi mávnout rukou jako nad "doplňky které všichni propagují na všechno". Konkrétní, staletími medicínského výzkumu nalezené rostliny mají konkrétní účinky proti konkrétním druhům nádorových onemocnění. Nositeli jejich znalosti byli u nás kdysi lidové léčitelky a léčitelé, kteří své znalosti vesměs nezapisovali. Proto se nám správné bylinné kombinace k použití při rakovině tlustého střeva a konečníku dochovaly hlavně v Tradiční čínské medicíně, která své poznatky knižně zapisuje už asi 2000 let. Konkrétní kombinace TČM proti kolorektálnímu karcinomu najdete v závěru tohoto článku. (To nikterak neznamená, že Evropa je vůči Číně bylinářsky méněcenná. Naopak, chybění divokého ženšenu v naší flóře může být důsledkem jeho intenzivního sběru v minulosti a antropogenního vyhubení, kte kterému nedojšlo pouze v nejodlehlejších lesích Sibiře. Ale to je pouhá moje spekulace.) Účinky adaptogenů při kolorektálním karcinomu si rozdělme na 3 skupiny:

  1. Regenerace tkání (po operaci) a imunitního systému (po chemoterapii).
  2. Imunomodulační účinek povzbuzující protirakovinnou imunitu.
  3. Přímý cytotoxický účinek na buňky kolorektálního karcinomu.

Kvůli velkému množství výzkumných prací je těžké se zorientovat v tom, které adaptogeny jsou u kolorektálního karcinomu skutečně účinné. Studiem literatury jsem si utvořil názor, že adaptogeny typu ženšen jsou důležité hlavně k ochraně a regeneraci, zatímco léčivé houby typu lesklokorka působí imunomodulačně a cytotoxicky, jejich účinky se však do jisté míry překrývají.

Regenerační, imunomodulační a cytotoxické účinky ženšenu, lesklokorky a dalších adaptogenů jsou reálné a referencuji je níže v takovém rozsahu, v jakém se mi povedlo je zachytit. Ale stejně nevhodné jako podceňování adaptogenů by bylo vkládat do nich naděje jako do "zázračných léků", jak tomu bývalo v minulosti. Adaptogeny z principu neobsahují jedy, jimiž by mohly rakovinné buňky přímo zabít. Adaptogeny rakovinným buňkám jen slušně domlouvají a aktivují jejich apoptotickou dráhu. Vůči takovému účinku rakovinné buňky dost brzy získávají rezistenci. Ani posílení imunity imunomodulačními adaptogeny nemusí stačit k vyléčení. Je nutné si uvědomit, že u rozvinutého karcinomu už imunitní systém pacienta v zásadě jednou selhal. Není rozporné tvrzení, že účinky adaptogenů proti rakovinným buňkám jsou reálné a silné, třebaže celkovou prognózu kolorektálního karcinomu zlepší jen mírně.

Ženšen při kolorektálním karcinomu

Ženšen se v TČM při léčbě rakoviny často používá (Lai2012ppc). Účinek se připisuje jeho saponinům (panaxosidy), polysacharidům a dalším látkám (alkoholy panaxynol, panaxydol ap.) Ze saponinů jsou to hlavně ginsenosidy Rg3, Rh2 a další málo glykosylované panaxosidy a jejich aglykony. Recentním přehledem zaměřeným na protirakovinné účinky ženšenu je Wang2016rgc, účinku ženšenu na rakovinu tlustého střeva a konečníku se věnují přehledy Wang2008prg a Vayghan2014ptr.

Randomizovanou klinickou studií dokumentující preventivní účinek ženšenu proti rakovině je Yun2010npe. Postupně se objasňují mechanismy protirakovinného účinku ženšenu (Shin2000cpp, Shibata2001ccp, Wang2008prg, Vayghan2014ptr, Choi2013bbc, Wang2016rgc), všechny práce bohužel nelze citovat.

Zvlášť protirakovinně účinným se zdá být ženšen notoginseng, pozornost se nově zaměřuje též na ženšen americký (Sun2011rnh). Z hlediska účinnosti ženšenu konkrétně proti rakovině tlustého střeva a konečníku je velmi důležítý jeho protizánětlivý účinek – zánět tlustého střeva je totiž rizikovým faktorem kolorektálního karcinomu.. Ten dokumentují studie Keum2003ieg, Hofseth2007ict, Jin2008ags, Xie2009vva, Yu2015aga, Poudyal2012hfa, Wang2016aga, Dougherty2011ags a mnohé další. Ženšen též chrání tlusté střevo proti intraperitoneálně nebo perorálně podaným karcinogenům (Poudyal2012hfa, Yu2015aga, Dougherty2011ags).

Ženšen též přímo brzdí dělení buněk kolorektálního karcinomu in vitro na běžně vědecky používaných liniích této rakoviny (HT-29, HCT-116, SW-480, LoVo a další). Tento účinek, ač snadno dokumentovatelný, však není takovým klinickým vodítkem jako přítomnost ženšenu v klinicky používaných kombinacích TČM proti kolorektálnímu karcinomu. I tak ale zmňme několik z mnoha studií tohoto typu – jedná se o zpomalení růstu a indukci apoptózy (He2012aap, Liang2010otf, Wang2009mpi, Wang2009aed), omezení invazivity (Seo2011rge, Park2011fge, Poudyal2013krm, Hsieh2016epn) a zvýšení účinku standardních cytostatik (Wang2007nea, Wang2007cep a další).

Lesklokorka při kolorektálním karcinomu

Lesklokorka lesklá má jako hlavní účinné látky triterpenoidy a proteoglykanové polysacharidy, tj. stejné třídy látek, jaké jsou účinné u ženšenu. V rodu Ganoderma bylo popsáno celkem 315 různých triterpenoidů (Xia2014crs), což je ještě více než u ženšenu. Jedná se o modelový houbový adaptogen. Lesklokorka lesklá je tradičním asijským lékem a preventivem proti rakovině obecně a kolorektálnímu karcinomu konkrétně.

Proti rakovině tlustého střeva a konečníku působí jak přímo, tak nepřímo stimulací imunitního systému (Sliva2006glc). Dále působí proti Crohnově chorobě (Liu2015aeg) a brzdí rozvoj střevních polypů (Oka2010wef). Přímý účinek lesklokorky proti rakovině tlustého střeva a konečníku se zkoumá na buněčných liniích stejně jako u jiných adaptogenů. Dle Hong2004egl působil extrakt lesklokorky apoptózu buněk linie HT-29, konkrétním účinným triterpenoidem je ganodermanontriol aj. (Jedinak2011glt, Thyagarajan2010tfg, Hong2004egl). Polysacharidy lesklokorky účinkují proti liniím kolorektálního karcinomu LoVo (Liang2015imi), HCT-116 (Liang2014glp, Liang2015imi), HT-29 (Thyagarajan2010tfg) a též proti experimentální rakovině tlustého střeva in vivo na myším modelu (Jedinak2011glt).

Další adaptogeny s účinkem u kolorektálního karcinomu

Protirakovinné účinky adaptogenů se intenzivně zkoumají, ale není jasné, které adaptogeny účinkují proti rakovině tlustého střeva a konečníku nejlépe. Populární jsou protirakovinné houby, například ruská čaga (rezavec šikmý) a další dřevokazné houby řádu Polyporales (Popovic2013mcu, Grienke2014emp). V Japonsku se u kolorektálního karcinomu často využívá outkovka pestrá, dřevokazná houba i u nás hojně rostoucí. Z outkovky pestré se získává proteoglykan (PSK) účinný proti vícero druhům rakoviny (Jimenezmedina2008ipi, Fisher2002aemEliza2012eyz), včetně rakoviny tlustého střeva a konečníku. Pozitivní účinky outkovky pestré proti kolorektálnímu karcinomu byly známé z japonských studií už od 90. let (Kanoh1994eae, Kobayashi1995aep).

Proti rakovině tlustého střeva a konečníku se uplatňují i další houby. Kromě výše zmíňené čagy je to ohňovec brázditý (Li2004ppp, Song2011ppp), outkovka kafrová (Yeh2009cta, Lee2014ncc aj.), housenice čínská (Huang2007iec) a mnohé jiné. Přitom ale není jasné, nakolik jsou tyto účinky hub specifické. Většina hub má totiž slabé, nespecifické protirakovinné účinky (Patel2012rdm, Feeney2014mhs) dané jejich obsahem ergosterolu (Li2015epf) a β-glukanů (Temizoz2016vap). Když se vyjádřím k houbám nepřívětivě, tak jejich nespecifický protirakovinný účinek může být pouhým důsledkem toho, že k jejich říši patří i prudce jedovaté rakovinotvorné plísně (s jejich mykotoxiny) – nespecifická poplachová reakce po požití hub by pak byla pouze strachem našeho těla z rakoviny hrozící po požití plesnivých potravin. To ovšem nic nemění na skutečnosti, že výzkum léčivých účinků hub zaostává za výzkumem rostlin. I naše lesní houby by si zasluhovaly pozornost vědců.

Přejděme teď k rostlinám. Z rostlinných adaptogenů působila proti rakovině tlustého střeva a konečníku aloe pravá (Shimpo2014iel, Pan2013iag), andělika čínská se svými ftalidy (Kan2008sae) a kumariny (Zheng2016iea), euterokok ostnitý (Cichello2015pia), ostropestřec mariánský (Raina2016scc), semena momordiky hořké se svým vysokým obsahem kyseliny eleostearové (Kobori2008aai, Khan2007bgm), oldenlandie roztažitá (Li2015hdw) a další.

Co předepisuje při kolorektálním karcinomu TČM na Tchaj-wanu

Mé psaní o adaptogenech v léčbě rakoviny tlustého střeva a konečníku je usnadněno tím, že dnes je už k dispozici statistická studie Chao2014ppc, která dokumentuje nejčastější bylinné předpisy tchajwanské TČM u pacientů po operaci rakoviny tlustého střeva a konečníku. Tu považuji za závažnější, než vhledy dosavadních experimentálních a klinických studií, proto její informace uvádím přednostně. Doplňující čtení: Obecný článek o adaptogenech při rakovině.

TČM lékaři předepisují jak standardní bylinné kombinace, tak jednotlivé byliny. Tím vytvoří předpis, který je (stejně jako u nás) personalizovaný a bere do úvahy, věk, pohlaví a další specifika pacienta. Na Tchaj-wanu je pravidlem, že dobří TČM lékaři mají též MUDr. diplom a tudíž předepisují veškeré léky. Zde se nesnažím suplovat návštěvu takového praktika, ale orientačně informovat o nejčastějších TČM bylinách a kombinacích při pooperační rakovině tlustého střeva a konečníku. Léčba konkrétních případů patří do rukou lékaře, samoléčba kolorektálního karcinomu nepřipadá v úvahu!

Dle Chao2014ppc jsou v tchajwanské TČM při rakovině tlustého střeva nejčastěji předepisovány z jednotlivých bylin oldenlandie roztažitá a šišák bradatý.

Z bylinných směsí jsou to dle Chao2014ppc (1) šiang-ša-liou-džün-dz-thang (pchin-jin xiang-sha-liu-jun-zi-tang) a (2) bu-čong-i-ťi-thang (pchin-jin bu-zhong-yi-qi-tang).

Složení kombinace 1 (xxxxx): hlíza pornatky kokosové (sclerotium poriae cocos) 6 dílů, oddenek pinelie trojčetné (rhizoma pinelliae) 3 díly, plod xxx (fructus amomi) 2,4 dílu, dále viz http://www.rootdown.us/Formulas/Xiang+Sha+Liu+Jun+Zi+Tang, práškovat, smíchat. Užívání: Neurčí-li lékař jinak, užívá se 5g prášku 2-3x denně. Prášek se zapíjí vlažnou vodou nebo se pije rozmíchaný ve sklenici vlažné vody. Kombinaci lze koupit též jako koncentrát v lékové formě, v takovém případě bude dávkování nižší úměrně stupni koncentrace.

Složení kombinace 2 (xxxxx): kořen xxxxxx xxxxxxxxxxxx (radix xxx xxx) X díly, kořen xxxxxxxxx xxxxxx (radix xxx xxx) X díly, kořen xxxxxx xxxxxxxxxxxx (radix xxx) X díly, práškovat, smíchat. Užívání: Neurčí-li lékař jinak, užívá se 5g prášku 2-3x denně. Prášek se zapíjí vlažnou vodou nebo se pije rozmíchaný ve sklenici vlažné vody. Kombinaci lze koupit též jako koncentrát v lékové formě, v takovém případě bude dávkování nižší úměrně stupni koncentrace.

Lze konstatovat, že ve standardních TČM kombinacích často užívaných při rakovně tlustého střeva a konečníku se často vyskytuje děhel čínský a ženšen pravý, jimiž lze léčbu s výhodou doplnit. Ale ještě lepší je navštívit ordinaci lékaře znalého lékařské botaniky nebo lékaře TČM a při výběru a užívání bylin se řídit jeho radami.

| 24.7.2010