Drobečková navigace

Stres psychický a fyzický

Co je to stres?

Slovo stres má několik významů. V teoretické medicíně má stress přesnou definici: zátěž vychylující organizmus z homeostáze (alostatická zátěž). Jánoš Selye, otec tzv. sjednocené teorie medicíny popsal též tzv. generalizovaný adaptační syndrom (GAS), který byl ve své době převratným vědeckým objevem: generalizovaný adaptační syndrom je nespecifickou reakci organizmu na zátěž. Právě na něj navázal I. Brechman se svou definicí adaptogenu. 

V běžné mluvě "stres" nejčastěji označuje psychický (duševní) stres. Definice duševního stresu je nejasná, ale intuitivně tušíme, oč jde – jsou to duševní projevy adaptačního syndromu ve fázi vyčerpání, zatímco duševní stres před fází vyčerpání se oslavuje jako tzv. "adrenalin". Vyjadřují to pojmy eustres a distres – eustres je "stres, dokud je hodný", zatímco distres je poškozující stres ve fázi vyčerpání.

Tělesný (fyzický) stres

Pod fyzickým stresem se rozumí hlavně zvýšená fyzická námaha, ale v zásadě lze za fyzickou považovat každou zátěž, která není psychická. Adaptogeny při dlouhodobém užívání zvyšují  fyzickou výkonnost. Z mechanismů, kterými to dělají, je nejzajímavější účinek proti hormonální stresové reakci a následnému pocitu únavy. Mezi fyzické zátěže v širším smyslu patří zátěž teplotní, chemická, radiační, biologická atd.

Duševní (psychický) stres

Duševní stres lze definovat jako existenci nežádoucího vlivu způsobujícího pocit nepohodlí – nevhodné pracovní prostředí, rušivé vlivy, neúspěchy v osobní, studijní či pracovní sféře, rodinné problémy... Vyčerpávající seznam problémových situací není nutný, význam zlidovělého slova stres je všem dobře známý. Ve stresujících situacích nejde o to se vyhnout nepříjemnému pocitu (to bychom mohli třeba brát návykové látky), ale vyřešit příčinu. V dnešním světě však psychický stres ne vždy k řešení problémových situací přispívá.

Při jakémkoliv – tedy i duševním – stresu totiž dochází k uvolňování katecholaminů (epinefrin, norepinefrin...) a později kortikoidů (kortizol atd.). Jejich aktivační účinek na tělní funkce může být zbytečný. Stres čistě psychický způsobuje do značné míry stejnou hormonální reakci (příprava na boj) jako stres fyzický. Stresovaný organizmus se nešetří. Zvyšuje krevní tlak, krevní cukr. Přechodné zvýšení krevního tlaku se může stát trvalým (např. zbytněním svalů cév). Chronické zvýšení stresového hormonu kortizolu působí směrem ke Cushingovu syndromu, zvláštnímu typu obezity s ukládáním tuku do břicha. Přebytek vnitrobřišního tuku může (na rozdíl od tuku podkožního) způsobovat imunitní problémy, cukrovku, aterosklerózu, metabolický syndrom. O přírodních adaptogenech je známé, že u těchto tzv. civilizačních chorob silně pomáhají. Dá se tedy říct, že tyto adaptogeny pomáhají i proti duševnímu stresu – třebaže nepřinášejí pocit úlevy od problémů, chrání tělo před negativními následky duševního vypětí.

"Jsem stresovaný, trpím duševními problémy"

Když si říkáme toto, je pravděpodobné, že to, čím trpíme, nejsou ve skutečnosti nějaké abstraktní duševní problémy ani "duševní stres", ale nějaký zcela konkrétní problém v rodině, v lásce, škole, zaměstnání... Tedy problém, který není řešitelný ani uklidňujícími léky, ani nějakým obecným doporučením. Možná jedno doporučení: Při akutní stresové reakci se nám do krve uvolňují hormony "útoku nebo útěku" epinefrin (adrenalin) a norepinefrin (noradrenalin). Z toho se můžeme učit. Naše situace může také v určitém smyslu vyžadovat útok (tj. energické řešení), nebo útěk...

Psychickým stresem "trpí" každý

Tvrdím, že prakticky celá populace, nejen ČR, ale celého světa, trpí stresem. Psychický stres je totiž přirozeným projevem toho, že se o něco snažíme. Dále tvrdím, že ať jsou společenské poměry jakékoliv, všichni členové trpí stresem zhruba stejně. Vy, váš kolega/kolegyně v práci, váš šéf, prezident ČR, bývalý prezident ČR, Warren Buffet z USA, všichni se o něco snaží. Psychický stres je v populaci rozdělen velmi rovnoměrně, jen někteří o svém stresu méně mluví (a další zase příliš klábosí).

Jak se účinně zbavit psychického stresu

U psychického stresu je nutné si uvědomit, že nejde jen o to se jej zbavit, ale vyhnout se nebezpečí, nebo dosáhnout cíle, kvůli němuž se "stresujeme". To často vyžaduje zvýšenou výkonnost ve zhoršených okolních podmínkách. Za těchto okolností lze hodně docílit dodržováním přirozenější životosprávy. Její vhodnou součástí mohou být přírodní adaptogeny.

Adaptogeny jsou spjaty s definicí stresu

Israel Brechman popsal adaptogeny jako látky protistresové, nebo přesněji, látky zvyšující adaptační rozmezí. Etymologie slova adaptogen vychází z generalizovaného adaptačního syntromu (GAS) a sjednocené teorie medicíny Jánoše Selyeho. U psychického stresu spočívá význam adaptogenů v mentální aktivaci, provázené ochranou před chátráním těla v důsledku výlevu stresových hormonů. Vliv přírodních adaptogenů (ženšen, rhodiola, schisandra...) na psychický stres u zvířat a lidí (vojáků, námořníků, studentů...) zkoumal už Brechman s velmi zajímavými výsledky.

Ženšen pravý jako ochrana před psychickým stresem

Je nutné jednoznačně říct, že ženšen jako modelový adaptogen je jedním z nejlepších prostředků k ochraně před duševním stresem. Při zátěži chrání tělo a psychiku před přetížením a udržuje patřičnou úroveň duševní aktivity. Hladinu kortizolu – hlavního stresového hormonu – ženšen stabilizuje (Kim2003egs). Účinek ženšenu na psychický stres je obrovské téma se stovkami publikovaných vědeckých studií. Několik zde uvádím:

  • Ženšen pravý má přímý vliv na stresové hormony a stres, jeho účinek není pouze relaxační (Gaffney2001pge).
  • Ginsenosid Rb1 zlepšuje u zvířat výkonnost u negativně (elektrošoky) motivovaných úkolů a odstraňuje úzkostné pocity z plnění těchto úkolů (Churchill2002npg).
  • Gssd. Rb3 měl na zvířecím modelu anxiolytický a protistresový účinek. (Cui2012gre)
  • Majonosid-R2 omezuje stres u laboratorních zvířat působením na opioidní receptory, GABAA receptory a CRH (Huong1998aem).
  • Extrakt ženšenu u potkanů omezuje stres ze znehybnění (Bhattcharyya1999epg).
  • Směs ženšenových saponinů a konkrétně ginsenosid Rc u stresovaných potkanů stabilizoval hladinu kortizolu, ne však ACTH (Kim2003egs).
  • U stresovaných potkanů ženšen dlouhodobě omezoval hladinu stresových hormonů omezením genové exprese enzymů jejich syntetických drah (Kim2010aeg).
  • Gssd. Rc, gssd. 20(S)-Rg3 a sloučenina K má schopnost snižovat u stresovaných myší stresový hormon kortizol (Kim2003iii, Kim1998isp).

Kromě přímých protistresových účinků ženšenu jsou významné také jeho nootropické účinky a je jinak neškodný a bezpečný.

Další adaptogeny

Švédský profesor Alexandr Panossian nabízí přehled vlivu rozchodnice růžové na stabilizaci hladiny kortizolu a dalších stresových hormonů (Panossian2010rrr). Chan2012pgr sumarizuje účinek rozchodnice a schisandry čínské proti duševnímu vyčerpání. Gynostema pětilistá nesprávně zvaná pětilistý ženšen, vitánie snodárná nesprávně zvaná indický ženšen, řeřicha peruánská nesprávně zvaná peruánský ženšen, cicimek datlový, albízie růžová (Albizia julibrissin), pepřovník posvátný (Piper methysticum), mučenka, meduňka, kozlík, koriandr, šafrán a lípový květ mají také potenciál v léčbě úzkostných stavů a psychického stresu. Zájemci mohou tyto další rostliny najít například v novém dvoudílném australském přehledu (Sarris2013pma, Sarris2013pm1).

Jak se vyrovnat s psychickým stresem

V první řadě si musíme si uvědomit, že na rozdíl od stresu fyzického (fyzická námaha, extrémní počasí atd.) je duševní stres daný naším vnímáním situace kolem nás. Mimo vězení a mimořádné situace (např. ztráta blízkých) se vlastně stresujeme sami svou snahou dosáhnout nějakého cíle. Mnozí pacienti s rakovinou, kteří byli nuceni rázem zcela přehodnotit své cíle, by si to s takovým "stresovaným" člověkem rádi vyměnili. Nesnažíme se pouze "zbavit stresu". Jde o to, zbavit se jej správným způsobem – tedy dosažením žádoucího cíle, nebo naopak, jeho opuštěním a stanovením snazšího cíle. Pokud se společenská situace zhoršuje, musíme si cíle stanovovat čím dál tím skromněji. Opět, jsou to konkrétní situace, které nelze vyřešit obecnými doporučeními. Dá se ale říct že léčba stresu GABA agonisty (alkohol, prášky na spaní...) či jinými psychofarmaky by měla být až tou poslední volbou.

Návrat k přirozenosti

Asi nejlepším obecným doporučením pro ty, kteří trpí stresem, je návrat k přírodě a přirozenosti – k tomu, nač jsme evolučně zvyklí. Samozřejmě že když se o něco snažíme, není možné utéct do divočiny, ale přirozenost si lze zřídit v těch oblastech, kde to za daných podmínek jde – přirozenější životní styl, biorytmus a osvětlení, strava, zábava... To pomůže naší mysli lépe odhadnout, jak moc a čím má sama sebe stresovat. U psychického stresu nevadí samotné duševní vypětí – které ostatně ve větší či menší míře provází každou snahu – ale to, že psychický stres zbytečně mobilizuje fyzické rezervy (zvyšuje krevní tlak, cukr, ovlivňuje tukový metabolismus), což v postmoderní společnosti není adaptivní. Právě proti tomuto negativnímu aspektu psychického stresu pomáhají adaptogeny.

Zájemci o praktické užívání adaptogenů mají dvě možnosti: Tou první je příslušné léčivé rostliny samostatně vypěstovat nebo nasbírat. Tou druhou je tyto rostliny zakoupit ve formě sušeného materiálu a tak vyzkoušet. Při užívání adaptogenů je nutné pamatovat, že jejich účinky nastupují pomalu. Nedostatečné dávkování a očekávání okamžitých nebo zázračných účinků bývá příčinou nedorozumění hlavně u nejdůležitějšího praktického adaptogenu – ženšenu. Pro ten jsem sepsal návod k použití, s jehož pomocí se lze většině těchto úskalí vyhnout.

| 21.2.2009