Drobečková navigace

Antioxidační působení

Oxidační poškození je jedním z hlavních mechanismů stárnutí. Oxidaci a vůbec spontánnímu rozpadu chemických vazeb se všechny živé organizmy musejí neustále bránit. To se děje jednak výměnou či opravou poškozených molekul, jednak prevencí pomocí specifických látek se schopností zpomalovat oxidaci a sponánní rozpad chemických vazeb. Tyto látky často účinkují tak, že neutralizují volný kyslík, radikály a jiné reaktivní skopiny oxidací vzniklé (Fang2002fra). Antioxidanty jsou v přírodě velmi hojné – nacházají se v těle všech rostlin i živočichů, včetně člověka.

Móda jídelních antioxidantů ustupuje

Čtenář nejrůznějších článků o zdravých plodinách by mohl snadno nabýt dojem, že na stupni vítězů o největší antioxidant na světě je těch rostlin (a hub!) nějak příliš. Za posledních několik měsíců jsem viděl tímto způsobem vychvalovat kustovnici ("Lycium Plus je nejsilnějším antioxidantem, který se v současné době nachází na trhu." zdroj), rezavec šikmý ("Čaga má nejvyšší ORAC index jaký kdy byl zaznamenán u přírodních potravin!" zdroj), čajovník (polyfenoly!), plody granátovníku ("Granátová jablko je nejsilnějším antioxidantem z veškerého ovoce." zdroj), resveratrol z červeného vína ("Podle nejnovějších výzkumů je právě ActiVin tím nejsilnějším antioxidantem." zdroj), co kdo chce. Když jsem si sám četl nějaké tabulky indexů síly antioxidačního působení, překvapilo mě, že v oné konkrétní tabulce byla na prvním místě "koření" – kurkuma, a s ní srovnatelných asi 5 dalších koření někde z oblasti kolem majoránu (přesně si to už nepamatuji, černý pepř to nebyl).

Přitom, jak poznamenává Davidovová (Davydov2000es, str. 378), "budoucnost antioxidantů momentálně nevypadá příliš růžově". Ukázalo se, že přejídání se antioxidačními vitamíny nebo beta-karotenem neskýtá žádný prospěch (třeba Rautalahti1997bdn, Teixeira2009adn), snad s výjimkou vitamínu C. Dávno se ví, že antioxidační vitamín A je při předávkovaní jedovatý, později se zjistilo že je i karcinogenní. Teď je v podezření dokonce i beta-karoten (Rautalahti1997bdn), zatímco třeba takový lykopen a lutein pořád platí za prospěšné. To, že je nějaká chemická látka antioxidantem, nemusí tedy automaticky znamenat, že je pro nás užitečná. A protože tento článek je článkem neobjektivním, tak bych ještě dodal že navzdory výše uvedenému mám já sám dobrou subjektivní zkušenost s vysokými dávkami vitamínů C a E.

Adaptogeny nejsou pouhé antioxidanty

Mám za to, že relativně velká pozornost, která se antioxidačnímu účinku adaptogenů věnovala, byla daná jednak módní vlnou antioxidantů, jednak snadností, s kterou se laboratorní pokusy s antioxidanty provádějí. Adaptogeny ale většinou chrání buňky jinak než pouhým vychytáváním škodlivin. Příkladem může být například nedávno objasněný tlumivý účinek ženšenu na aktivaci mikroglie, přispívající k jeho neuroprotektivnímu účinku. Ženšen zde neodstraňuje škodliviny (např. etanol) z mozku, ale omezuje následné škody a odumírání neuronů v důsledku zánětové reakce mikroglie. Ačkoliv adaptogeny často vykazují antioxidační účinek, nelze mezi adaptogeny a antioxidanty klást rovnítko. Pro příklad uvádím modelový adaptogen ženšen a typicky antioxidační adaptogen kustovnici čínskou.

Cytoprotektivní a antioxidační účinky ženšenu

Ochranné účinky modelového adaptogenu ženšenu na savčí buňky jsou obecně známé. Ve snaze vysvětlit adaptogenní účinek ženšenu byla v své době věnována velká pozornost jeho potenciálnímu antioxidačnímu působení. U ženšenu byl popsán jak celkový antioxidační a cytoprotektivní účinek (Huong1998vaa), tak i antioxidační účinky jeho jednotlivých složek, třeba panaxosidů Re, Rg1 a Rb1 (Xie2006aeg, Xiang2008cau, Liao2002neg). Významný je účinek ženšenu proti oxidačnímu poškození cévního endotelu (Kwok2010gpp), což je pravděpodobně jeden z mechanizmů působení ženšenu proti ateroskleróze.

Antioxidační působení ženšenu zmiňuje jenom na Medline přes 300 publikací. Jeden příklad za všechny – Ramesh2012pgr na modelu přirozeného stárnutí potkanů zjistil, že vodní extrakt červeného ženšenu omezuje oxidaci lipidů a zvyšuje aktivitu antioxidačních systémů (superoxid dismutáza, kataláza, glutation peroxidáza, glutation reduktáza, glutation S-transferáza a nízkomolekulární antioxidanty jako glutation, vitamin C a vitamin E.

Při bližším studiu mechanizmů účinku obsahových látek ženšenu se ale ukazuje, že ženšen není antioxidantem v pravém slova smyslu: Nepůsobí tím, že by vychytával kyslík a radikály, ale tím, že zlepšuje reakci tkáně na poškození, ať už je příčinou kyslík, radikály, nebo ionizující záření. Tím neříkám, že obsahové látky ženšenu žádné antioxidační účinky nemají – například ginsenosid Rb1 přímo vychytává hydroxylové radikály (Lu2012grd). Přímý antioxidační účinek ale není to, čím ženšen vyniká.

Cytoprotektivní efekt souvisí s účinkem ženšenu proti stárnutí a proti radiaci. Ženšen je považován za nejúčinnější prostředek proti radiaci, kterým medicína disponuje, na což už začátkem 80. let minulého století poukázal japonský radiolog Morio Yonezawa (Yonezawa1976rri, Yonezawa1981rri, Yonezawa1985rri).

Kustovnice čínská – typický antioxidační adaptogen

Antioxidační účinky LBP (lycium barbarum polysacharidy) (Li2007elb) a flavonoidů (Le2007iqa) extrahovaných z plodů kustovnice (goji) byly prokázány in vitro i na modelových organismech. Mechanismus účinku je pro obě skupiny podobný – redukční funkce, chelatace kovových iontů a zneškodňování volných radikálů. Na celkovém antioxidačním účinku by se mohl podílet také betain.(Ren1995pal) Větší pozornost je však věnována LBP. Ukázalo se, že LBP extrakt má ochranné účinky na teplem poškozená varlata potkanů in vivo a na buňky varlete myši in vitro poškozené H2O2. (Luo2006lbp) Králíkům krmeným potravou s vysokým obsahem cholesterolu se po podání LBP snížil obsah triacylglycerolů v krvi, zlepšil poměr HDL k celkovému cholesterolu a ukazatele oxidačního stresu (Ma2005elb). Studie s podobnými výsledky byla provedena i na myších krmených potravou s vysokým obsahem tuků (Ming2009elb). Diabetickým myším se po podávání LBP výrazně snížila hladina cholesterolu v plasmě, hladina glukózy po jídle i insulinu, zároveň oxidativní poškození a změna DNA vyvolané streptozotocinem byly menší než pokud nebyly LBP myším podávány (Wu2006elb) (Li2007pel) (Zhao2005elb).

Antioxidační účinky jsou u adaptogenů běžné

Kompilovat kompletní výčet adaptogenů s antioxidačními účinky by nebylo snadné ani žádoucí, protože tyto jsou v rostlinné říši běžné. Jako další příklady zatím uvádím vysoce účinný polyfenolový antioxidant kurkumin (Ak2008ars) z kurkumovníku dlouhého, salidrosid z rozchodnice růžové (Yang2016sao) a antioxidační polyfenoly šišáku bajkalského (Shang2010gse, Waisundara2008sbe), o čajovníku nemluvě. Silnými antioxidačními účinky se vůbec vyznačuje celá zázračná čeleď lilkovitých (Solanaceae) s kustovnicí, vitánií, mochyní, paprikou a rajčaty, hluchavkovitých (Lamiaceae) se šišákem, oreganem, šalvějí a dalšími rody, jakož i nesčetné další zázračné taxony rostlin a hub.

 

| 2.8.2008