Drobečková navigace

Stárnutí

Vědecké teorie stárnutí

Ke konci 20. století se do centra popularity dostaly tzv. teorie stárnutí, kterých bylo hodně.

Asi první z nich byla teorie oxidace a antioxidantů. Ta se zakládá na prosté úvaze, že jako žlukne máslo a puchří guma, i tuky a polymery v těle oxidují. A stejně jako se přidává do másla proti žluknutí vitamin C, tak mohou antioxidanty chránit i lidské tělo. Jezme proto antioxidanty a buďme zdrávi! Problém této teorie je v tom, že naše tělo o antioxidantech dávno ví, a to lépe než všichni biologové dohromady. Například i ona kyselina močová, kterou většinou jen odsuzujeme jako původce dny, je ve skutečnosti mimořádně silným antioxidantem.

Další mechanismy stárnutí jsou známé – radiace a ultrafialové záření, přispívající k oxidaci a poškození kovalentních vazeb, chátráni srdečně-cévní soustavy, opotřebení kloubů, ztráta vody a pružnosti tkáně, zkracování telomer a progrese buněčných linii k Hayflickově mezi... 

Zajímavá a snad podceňovaná je teorie imunitního selhání, o které mluvím v článku o imunitním systému. V podstatě jde o to, že s věkem imunitní systém dělá ve větší míře chyby. K nejhorším z těchto chyb patří autoimunita – útok na vlastní buňky. Imunita hraje velkou roli u aterosklerózy i diabetu. Negativní vliv na imunitu a autoimunitu je prý jedním z dalších skrytých nákladů tloušťky, špatný z imunitního hlediska je prý hlavně vnitrobřišní tuk. Bylo konstatováno, že léky (a já dodávám že i adaptogeny) omezující chybné zánětové reakce mají dobrou šanci zlepšit zdraví stárnoucích lidí, zlepšovat průběh nemocí stáří (např. diabetu typu 2) a působit proti úpadku mentálních funkcí. Pro referenci viz např. Deleidi2015iad.

Duševní nemoci spojené se stářím

Se stářím se už tradičně spojují nemoci jako senilní demence (stařecká slabomyslnost). Je však nutné podotknout, že mysl starých lidí chátrá ze všech systémů nejpomaleji. Mozek zdravých seniorů se po funkční stránce chová stejně dobře, ne-li lépe jako u mladých. Pracovní schopnost a zkušenosti starších lidí jsou často nadprůměrné. Ke stáří nepatří slabomyslnost, ale moudrost. Ke spojování stáří se slabomyslností dochází díky existenci Alzheimerovy choroby a Parkinsonovy choroby – častých chorob starých mužů.

Ženšen zvyšuje vitalitu u seniorů a chrání před nemocemi stáří

Ve srovnání s mladými tělo seniorů už nesnese takovou zátěž. Mysl zdravých seniorů funguje dobře, ale potřebuje ochranu. Právě u starých lidí se nejvíce projeví účinek adaptogenů, které svou povahou rozšiřují zátěžové rozmezí organizmu. A není to jen modelový adaptogen ženšen pravý (Panax ginseng). či jeho novosvětský analog ženšen americký (Panax quinquefolius). I senioři s nedostatkem peněz mohou mít z hlediska adaptogenů nadprůměrný jídelníček, když v něm zdůrazní tzv. divokou zeleninu, tj. nedomestikované nebo málo domestikované rostliny používané jako zelenina – kopřivy, šrucha zelná, čekanka, smetánka lékařská a mnohé jiné, jejichž výživná hodnota předčí pěstovanou zeleninu. Kvalitní ženšen není dražší než kvalitní káva, ale pokud chceme mít panaxosidy zcela bezplatně, můžeme je získat vlastním pěstováním gynostemy pětilisté (ťiao-ke-lan, angl. jiaogulan, Gynostemma pentaphyllum). Gynostema pětilistá totiž jako jediná rostlina mimo rod Panax obsahuje určité množství skutečných ženšenových panaxosidů. I když odhlédneme od panaxosidů, tak existuje velké množství více či méně tradičních adaptogenů, které jsou pro seniory více či méně vhodné. Je to např. eleuterokok (nesprávně sibiřský ženšen), který proti únavě a nedostatku vitality u seniorů shledala účinným italská klinická studie Cicero2004esg. V dalším textu se věnuji hlavně ženšeni.

Je obecně známé, že ženšen je pro seniory velmi vhodný. Účinky ženšenu na klouby, mozek, srdce, cévy a krevní řečiště a celkové zdraví se u nich projevuje zvlášť výrazně. Podle TČM lze prakticky všem lidem ve starším středním věku doporučit pravidelné užívání ženšenu. Působení na steroidní receptory mozku zvyšuje u seniorů vitalitu. Ženšen u seniorů zlepšuje paměť, chrání před demencí (Chen2008cpe), parkinsonismem a Alzheimerovou nemocí. O ochranných účincích ženšenu spojených s dalšími procesy stárnutí píšu také na stránkách o revmatické artritidě a bolestech kloubů a chronické únavě.

Ochrana před procesy stárnutí obecně

Typickým experimentálním modelem stárnutí je stárnutí oxidační a radiační. Na modelu přirozeného oxidačního stárnutí u potkana se zjistilo (Ramesh2012pgr), že vodní extrakt červeného ženšenu (ginseng radix rubra) omezuje peroxidaci lipidů a zlepšuje aktivitu antioxidačních systémů. Proti radiaci se ženšen osvědčuje mimořádně dobře. Radiaci v souvislosti s modelem stárnutí zkoumala Kostyleva2009gpb, která ukázala účinek ženšenu na zvýšení dosaženého věku u pokusných zvířat a o rok později (Kostyleva2010rab) též jeho účinek proti novotvarům vznikajícím při takovém stárnutí. (Tyto novotvary normálně můžeme pozorovat u seniorů jako skvrny na kůži, přerostlá mateřská znamínka, bosorácké bradavice atd.) Korejská studie Kang2009erg se soustředila na účinek ženšenu proti stárnutí kůže v důsledku UVB záření, což se v praxi projevuje hlavně v podobě vrásek a zvýšeného rizika rakoviny kůže. Morisaki1995mae zmiňuje účinnost červeného ženšene ke zmírnění příznaků vzácného předčasného stárnutí (Wernerův syndrom, progerie). Na progerii lze také nahlížet jako na určitý model i přirozeného stárnutí.

Kustovnice jako další vhodný adaptogen u seniorů

Existuje velké množství druhů zdravého divokého ovoce vhodného pro seniory. Staří lidé často trpí tím, že jejich jídelníček je ještě horší než u mladých a zdravých lidí. Přitom zařadit divoké ovoce nebo drobné zahradní bobuloviny do jídelníčku je snadné a často i velmi levné. Na kustovnici se zde soustřeďuji nikoliv proto, že bych ji považoval za zázračnější než třeba borůvky, ale proto, že je jedním ze standardních adaptogenů TČM a že ji mám dobře prostudovanou. To ostatně platí i o dnešní vědě: O kustovnici existuje více než 500 vědeckých publikací, z nichž vypichuji následující informace:

Dle Potterat2010glb, z pohledu TČM kustovnice pomáhá "vyčistit teplo" a potlačit horečku z nedostatku jin principu. To jsou z pohledu evropské vědecké medicíny samozřejmě žvásty. Vědce bude zajímat, že kustovnice obsahuje specifické polysacharidy (LBP, Lycium barbarum polysaccharides), směs rozvětvených polysacharidů a proteoglykanů, karotenoidy, vitamín C ve formě provitaminu a další látky. LBP snižují oxidační zátěž tkání a zpomalují stárnutí (Cheng2015eup). Dle stejného přehledu jsou dle dostupných studií LBP hypoglykemické a účinné proti cukrovce, chrání játra před jedy a radiací, chrání nervovou soustavu a duševní schopnosti a mají kardioprotektivní účinek. O kustovnici se dále tvrdí že chrání sítnici a obecně zrak (Bucheli2011gbe). Studium kustovnice trpí stejnými nešvary jako výzkum jiných adaptogenů a léků, můj celkový verdikt ale je, že kustovnice je dobré ovoce ze zázračné čeledi lilkovitých (Solanaceae) vhodné pro děti, dospělé i seniory.

Dovolil bych si podotknout, že zázračná čeleď lilkovitých kromě kustovnice obsahuje i další zázračné plodiny pro seniory: zázračná rajčata (Solanum lycopersicum), zázračnou papriku (Capsicum), léčivou mochyni židovskou třešeň (Physalis alkekengi), prudce jedlý lilek černý (Solanum nigrum) a též zázračný ajurvédský adaptogen vitánii snodárnou (Withania somnifera) nesprávně označovanou jako "indický ženšen". Rajčata bych doporučoval drobné velikosti. Pokud jde o papriku, pálivá je výhodnější svým kapsaicinem, který je termogenní a může pomáhat od bolesti, ale sladké papriky se dá zase sníst mnohem více – a o to jde. Velmi chutné plody lilku jedlého (Solanum melongena neboli baklažán) jsem záměrně opomenul, protože jsou podle mého názoru příliš prošlechtěny na velkost. Zkuste případnou konzumaci baklažánů doplňovat nejedovatým lilkem černým.

| 19.10.2010