Drobečková navigace

Stárnutí, stařecká demence, Parkinson, Alzheimer

Několik poznámek o mechanismech stárnutí

Ke konci 20. století se do centra popularity dostaly tzv. teorie stárnutí, kterých bylo hodně. Asi první z nich byla teorie oxidace a antioxidantů. Ta se zakládá na prosté úvaze, že jako žlukne máslo a puchří guma, i tuky a polymery v těle oxidují. A stejně jako se přidává do másla proti žluknutí vitamin C, tak mohou antioxidanty chránit i lidské tělo. Jezme proto antioxidanty a buďme zdrávi! Problém této teorie je v tom, že naše tělo o antioxidantech dávno ví, a to lépe než všichni biologové dohromady. Například i ona kyselina močová, kterou většinou jen odsuzujeme jako původce dny, je ve skutečnosti mimořádně silným antioxidantem.

Další mechanismy stárnutí jsou známé – radiace a ultrafialové záření, přispívající k oxidaci a poškození kovalentních vazeb, chátráni srdečně-cévní soustavy, opotřebení kloubů, ztráta vody a pružnosti tkáně, zkracování telomer a progrese buněčných linii k Hayflickově mezi... 

Imunitní stárnutí

Zajímavá a snad podceňovaná je teorie imunitního selhání, o které mluvím v článku o imunitním systému. V podstatě jde o to, že s věkem imunitní systém dělá ve větší míře chyby. K nejhorším z těchto chyb patří autoimunita – útok na vlastní buňky. Imunita hraje velkou roli u aterosklerózy i diabetu. Negativní vliv na imunitu a autoimunitu je prý jedním z dalších skrytých nákladů tloušťky, špatný z imunitního hlediska je prý hlavně vnitrobřišní tuk. Bylo konstatováno, že léky (a já dodávám že i adaptogeny) omezující chybné zánětové reakce mají dobrou šanci zlepšit zdraví stárnoucích lidí, zlepšovat průběh nemocí stáří (např. diabetu typu 2) a působit proti úpadku mentálních funkcí. Pro referenci viz např. Deleidi2015iad.

Demence, Parkinsonova a Alzheimerova nemoc

Ke stáří už tradičně patří senilní demence, česky stařecká slabomyslnost. Je však nutné podotknout, že mysl starých lidí chátrá ze všech systémů nejpomaleji. Mozek zdravých seniorů se po funkční stránce chová stejně dobře, ne-li lépe jako u mladých. Pracovní schopnost a zkušenosti starších lidí jsou často nadprůměrné. Ke stáří nepatří slabomyslnost, ale moudrost. Ke spojování stáří se slabomyslností dochází díky existenci Alzheimerovy choroby a Parkinsonovy choroby – častých chorob starých mužů. Příčinou Alzheimerovy choroby je patologická tvorba beta amyloidu v mozku spojená s následným masivním odumíráním neuronů. Bezprostřední příčinou parkinsonismu je zase odumírání dopamin produkujících neuronů v mozku.

Ženšen zvyšuje vitalitu u seniorů a chrání před demencí

Ve srovnání s mladými tělo seniorů už nesnese takovou zátěž. Mysl zdravých seniorů funguje dobře, ale potřebuje ochranu. Právě u starých lidí se nejvíce projeví účinek adaptogenů, které svou povahou rozšiřují zátěžové rozmezí organizmu. A není to jen modelový adaptogen ženšen pravý (Panax ginseng). či jeho novosvětský analog ženšen americký (Panax quinquefolius). I senioři s nedostatkem peněz mohou mít z hlediska adaptogenů nadprůměrný jídelníček, když v něm zdůrazní tzv. divokou zeleninu, tj. nedomestikované nebo málo domestikované rostliny používané jako zelenina – kopřivy, šrucha zelná, čekanka, smetánka lékařská a mnohé jiné, jejichž výživná hodnota předčí pěstovanou zeleninu. Kvalitní ženšen není dražší než kvalitní káva, ale pokud chceme mít panaxosidy zcela bezplatně, můžeme je získat vlastním pěstováním gynostemy pětilisté (ťiao-ke-lan, angl. jiaogulan, Gynostemma pentaphyllum). Gynostema pětilistá totiž jako jediná rostlina mimo rod Panax obsahuje určité množství skutečných ženšenových panaxosidů. I když odhlédneme od panaxosidů, tak existuje velké množství více či méně tradičních adaptogenů, které jsou pro seniory více či méně vhodné. Je to např. eleuterokok (nesprávně sibiřský ženšen), který proti únavě a nedostatku vitality u seniorů shledala účinným italská klinická studie Cicero2004esg. V dalším textu se věnuji hlavně ženšeni.

Je obecně známé, že ženšen je vhodný pro seniory. Účinek ženšenu na klouby, mozek, srdce a celkové zdraví se projevuje zvlášť výrazně u seniorů. Podle TČM lze prakticky všem lidem ve starším středním věku doporučit pravidelné užívání ženšenu. Působení na steroidní receptory mozku zvyšuje u seniorů vitalitu. Ženšen u seniorů zlepšuje paměť, chrání před demencí (Chen2008cpe), parkinsonismem a Alzheimerovou nemocí.

Ochrana před procesy stárnutí obecně

Typickým experimentálním modelem stárnutí je stárnutí oxidační a radiační. Na modelu přirozeného oxidačního stárnutí u potkana se zjistilo (Ramesh2012pgr), že vodní extrakt červeného ženšenu (ginseng radix rubra) omezuje peroxidaci lipidů a zlepšuje aktivitu antioxidačních systémů. Proti radiaci se ženšen osvědčuje mimořádně dobře. Radiaci v souvislosti s modelem stárnutí zkoumala Kostyleva2009gpb, která ukázala účinek ženšenu na zvýšení dosaženého věku u pokusných zvířat a o rok později (Kostyleva2010rab) též jeho účinek proti novotvarům vznikajícím při takovém stárnutí. (Tyto novotvary normálně můžeme pozorovat u seniorů jako skvrny na kůži, přerostlá mateřská znamínka, bosorácké bradavice atd.) Korejská studie Kang2009erg se soustředila na účinek ženšenu proti stárnutí kůže v důsledku UVB záření, což se v praxi projevuje hlavně v podobě vrásek a zvýšeného rizika rakoviny kůže. Morisaki1995mae zmiňuje účinnost červeného ženšene ke zmírnění příznaků vzácného předčasného stárnutí (Wernerův syndrom, progerie). Na progerii lze také nahlížet jako na určitý model i přirozeného stárnutí.

O ochranných účincích ženšenu spojených s dalšími procesy stárnutí píšu také na stránkách o revmatické artritidě a bolestech kloubů a chronické únavě.

Ochrana před demencí

Ochrana pred upadáním mozkových funkcí, kterou ženšen do určité míry poskytuje, souvisí s jeho neuroprotektivním účinkem. Existují ale i studie specificky zaměřené na účinek ženšenu proti ochabování mentálních funkcí s věkem. Například podle Zhao2009lga, u senilních myší (u myší nastává stáří ve věku 12 měsíců), které v průběhu života po 8 měsíců užívaly ženšen (směs ginsenosidů 100mg/kg/den ve vodě k pití), došlo k téměř úplné eliminaci negativních účinků stáří na paměť při paměťových testech. Směs ginsenosidů též u starých myší zabránila snížení hladiny proteinů hipokampu spojených s jeho paměťovou funkcí (NMDA R1, CaMKII, PKA-Cβ, CREB, BDNF) a udržela jejich hladinu na úrovni odpovídající zdravým dospělcům.

Potenciální účinky ženšenu proti Alzheimerově chorobě

Vícero autorů tvrdí, že ženšen zmírňuje příznaky, ne-li postup Alzheimerovy choroby (Lee2008pge, Heo2008aot). Je známé, že ženšen působí proti zánětům a proti odumírání mozkových buněk. Zpomalení či dokonce zvrácení vývoje Alzheimerovy choroby ale mi připadne jako problém úplně jiné třídy. Přehledy (jako např. Lee2009gcf) jsou v tomto směru skeptické. Fughberman1999dsn uvádí informace ohledně mnoha bylin v psychiatrické praxi, u ženšenu ale není dost vyčerpávající. Konkrétní experimentální studie o něco optimističtější. Dle Heo2008aot měl červený ženšen dobrou účinnost u pacientů s Alzheimerovou chorobou (15 probandů 4.5g denně, dalších 15 probandů 9g denně, 31 probandů kontrola). Dle Lee2008pge, v průběhu střednědobého užívání červeného ženšenu (4,5g denně po 12 týdnů) došlo ke klinickému zlepšení mentální výkonnosti pacientů trpících Alzheimerovou chorobou.

Jako účinný proti Alzheimerově chorobě se nejčastěji zkoumá ginsenosid Rg1 (Wang2009gri, Fang2012mne, Shi2012grp), ale zajímavé jsou v této souvislosti i nesaponinové složky, polyacetylenové alkoholy panaxydol a panaxynol (Nie2006pep), a dokonce i glykolipoproteinová složka ženšenu gintonin (Hwang2012ggl). TČM kombinací s možným účinkem proti Alzheimerově chorobě je podle Zhao2009afq směs červeného ženšenu (ginseng radix rubra), šišáku bajkalského (Scutellaria baicalensis), děhele čínského (Angelica sinensis), sasanky altajské (Anemone altaica) a lékořice čínské (Glycyrrhiza uralensis). Některé z těchto publikací tvrdí, že zkoumané látky mohou zvrátit rovnováhu mezi produkcí a degradací beta amyloidu (Aβ) odpovědného za demenci. Můj osobní postoj k ženšeni jako k prostředku proti Alzheimerově nemoci bych shrnul tak, že ženšen bude jistě aspoň mírně prospěšný, ale bylo by neetické dávat pacientům velké naděje když jim budete ženšen předepisovat.

Byliny a adaptogeny chránící před Parkinsonovou chorobou

Přehled Chen2007chh nabízí výčet přírodních léčiv a rostlin TČM s potenciálním účinkem proti Parkinsonově nemoci: ženšen, jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), rdesno (Polygonum), triptolid z Tripterygium wilfordii, prudce jedovatý oleandr (Nerium indicum), lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum), , huperzin (z vrance, Huperzia), slibný stefolidin (z dymnivky Corydalis ambigua používané v TČM) a čajové polyfenoly / katechiny.

Ženšen obecně chrání neurony před odumíráním, ale ginsenosid Rd byl popsán specificky jako látka chránící dopaminergní neurony v buněčné kultuře in vitro při experimentální aktivaci mikroglie lipopolysacharidy (Lin2007gra). Celkový ženšenový extrakt chránil dopaminergní neurony potkanů a myší před parkinsonismus způsobujícím neurotoxinem MPTP (1-metyl-4-fenyl-1,2,3,6-tetrahydropyridin) a jeho metabolitem MPP+ (VanKampen2003nag). Dle Watanabe1991epg zabraňoval vodní extrakt ženšenu snižování počtu receptorů dopaminu v mozku stárnoucích potkanů. Celkově jsou účinky ženšenu proti Parkinsonově nemoci slibné, ale málo objasněné. Neuroprotektivní účinek na paměť (Zhou2012nep, Aguirremoreno2011glr) i specificky na dopaminergní neurony byl nalezen i u lesklokorky lesklé (Ding2010gle).

Kustovnice jako další vhodný adaptogen u seniorů

Existuje velké množství druhů zdravého divokého ovoce vhodného pro seniory. Staří lidé často trpí tím, že jejich jídelníček je ještě horší než u mladých a zdravých lidí. Přitom zařadit divoké ovoce nebo drobné zahradní bobuloviny do jídelníčku je snadné a často i velmi levné. Na kustovnici se zde soustřeďuji nikoliv proto, že bych ji považoval za zázračnější než třeba borůvky, ale proto, že je jedním ze standardních adaptogenů TČM a že ji mám dobře prostudovanou. To ostatně platí i o dnešní vědě: O kustovnici existuje více než 500 vědeckých publikací, z nichž vypichuji následující informace:

Dle Potterat2010glb, z pohledu TČM kustovnice pomáhá "vyčistit teplo" a potlačit horečku z nedostatku jin principu. To jsou z pohledu evropské vědecké medicíny samozřejmě žvásty. Vědce bude zajímat, že kustovnice obsahuje specifické polysacharidy (LBP, Lycium barbarum polysaccharides), směs rozvětvených polysacharidů a proteoglykanů, karotenoidy, vitamín C ve formě provitaminu a další látky. LBP snižují oxidační zátěž tkání a zpomalují stárnutí (Cheng2015eup). Dle stejného přehledu jsou dle dostupných studií LBP hypoglykemické a účinné proti cukrovce, chrání játra před jedy a radiací, chrání nervovou soustavu a duševní schopnosti a mají kardioprotektivní účinek. O kustovnici se dále tvrdí že chrání sítnici a obecně zrak (Bucheli2011gbe). Studium kustovnice trpí stejnými nešvary jako výzkum jiných adaptogenů a léků, můj celkový verdikt ale je, že kustovnice je dobré ovoce ze zázračné čeledi lilkovitých (Solanaceae) vhodné pro děti, dospělé i seniory.

Dovolil bych si podotknout, že zázračná čeleď lilkovitých kromě kustovnice obsahuje i další zázračné plodiny pro seniory: zázračná rajčata (Solanum lycopersicum), zázračnou papriku (Capsicum), léčivou mochyni židovskou třešeň (Physalis alkekengi), prudce jedlý lilek černý (Solanum nigrum) a též zázračný ajurvédský adaptogen vitánii snodárnou (Withania somnifera) nesprávně označovanou jako "indický ženšen". Rajčata bych doporučoval drobné velikosti. Pokud jde o papriku, pálivá je výhodnější svým kapsaicinem, který je termogenní a může pomáhat od bolesti, ale sladké papriky se dá zase sníst mnohem více – a o to jde. Velmi chutné plody lilku jedlého (Solanum melongena neboli baklažán) jsem záměrně opomenul, protože jsou podle mého názoru příliš prošlechtěny na velkost. Zkuste případnou konzumaci baklažánů doplňovat nejedovatým lilkem černým.

| 19.10.2010