Drobečková navigace

Specifika biologie hub

Wood wide web - biologie hub
Umělecké vyobrazení "Wood Wide Web" (zdroj: Verena Wiemken & Thomas Boller, Curr. Opin. Plant Sci. 5, 355-361, 2002)

Praktická farmakologie přistupuje k léčivým houbám v zásadě stejně jako k léčivým rostlinám. Léčivé houby řadí  do bylinné medicíny (angl. "herbal medicine"), nebo mezi "čínské byliny" (angl. "Chinese herbs"). Houby ve skutečnosti samozřejmě žádné byliny nejsou, patří do své vlastní říše Fungi rovnocenné říši rostlinné (Plantae) nebo živočišné (Animalia). Jsou ale i další důvody, proč o léčivých houbách pojednávat samostatně, odděleně od rostlin.

Houby sice tvoří samostatnou říši Fungi, ale geneticky mají přece jenom blíže k živočichům než k rostlinám. Houby jsou dále obvykle organizmy saprofytické nebo "připojené" na živé rostliny, ať již mutualisticky nebo paraziticky. Metabolizmus hub je jednodušší než u rostlin. Houby (a léčivé houby) mají menší tendenci syntetizovat sekundární metabolity samostatně. Často je získávají z hostitelských rostlin nebo organického materiálu, na němž rostou. Například léčivé dřevokazné houby jako lesklokorka lesklá a další Polyporales často ze stromů získávají triterpenoidy, jako např. léčivá kyselina betulinová.

Mykorrhiza - Wood Wide Web

Pro mě osobně je nejvíce ohromujícím aspektem říše hub mykorrhiza. Pokud vám ve filmu Avatar připadalo nerealistické to, jak se domorodí obyvatelé, zvířata a rostliny vzájemně propojovali jakýmisi vláknitými konektory, pak vězte, že inspirací pro toto propojení byla právě mykorrhiza. (Po biologické stránce byl Avatar celkově extrémně realistický.) To, co roste nad zemí jako "houby" je totiž pouze nepatrnou částí skutečného houbového organizmu. Skutečná houba může zabírat plochu stovek čtverečních metrů a je ukryta pod zemí v podobě houbových vláken – mycélia. Košík plodnic nasbíraný na malém území může snadno celý pocházet z jediného houbového organizmu. Houby jsou zřejmě také nejtěžšími organizmy na zeměploše – hmotnost podzemních vláken jediné houby byla odhadnuta až na 200 tun. Houbová vlákna vzájemně propojují většinu stromů a rostlin v lese, pro což se poslední dobou ujmul název "Wood Wide Web". Houby pod zemí hrají roli horníků, kteří těží minerály a za pomoci mykorrhizního připojení je pak za cukr a další dobroty prodávají rostlinám. Ukazuje se, že stromy leckdy až 50% zachycené sluneční energie odevzdají houbám (v tomto článku s dovolením opomenu otravné citace). To, do jaké míry lesní organizmy po "lesní síti" komunikují, je předmětem současného výzkumu, já osobně se ale přikláním k hypotéze, že houby a stromy se v lese osobně znají a obchodují s těmi partnery, s kterými se to nejlépe vyplácí. U orchidejí je prokázané, že klíčící rostliny jsou vyživované houbami, jimž to pak v dospělosti vracejí. Existuje hypotéza, že houby podobným způsobem pomáhají v růstu i semenáčkům stromů.

Fenomén houby: prvek propojení v živé přírodě

Chytrý a patřičně nafouklý geobotanik Jiří Sádlo (viz též video) míval kdysi na Přírodovědecké Fakultě v Praze přednáškový kurz "Fenomen rostliny". Nikdy jsem se tam nezapsal, takže to, co tam asi asi pan doktor mohl prezentovat, si mohu jen představovat. Ale kdybych já měl za úkol vytvořit přednášku na téma "Fenomén houby", tak by byla o tom, jak houby všechno propojují a jsou i samy propojeny – nejméně ze 4 hledisek:

  1. Houby představují "lesní síť", propojují rostlinné jedince.
  2. Houby se svými létavými výtrusy evolučně propojují ekosystémy na různých kontinentech. Jsou jakýmsi evolučním McDonaldem – jsou všude a všude jsou více-méně stejné, je na ně spolehnutí. Existence hub dodává všem živým organizmům naší planety sounáležitost a svéráznost.
  3. Houbové buňky spolu více či méně splývají v houbová vlákna – hyfy.
  4. U hub neexistují jasné mezidruhové hranice – příbuzné druhy splývají v druhové komplexy a mykologové je rozdělují více-méně na základě konvencí.

Ale abych tady už příliš nefušoval mykologům do řemesla – o fenomenu hub si raději přečtěte třeba u Jana Borovičky.

| 10.10.2011