Ženšen je pozoruhodný tím, že v řadě případů má na daný fyziologický parametr dva různé, vzájemně protichůdné účinky. Tak např. si v seznamu účinků můžeme všimnout že ženšen stimuluje růst cév, čímž podporuje hojení ran, avšak zároveň má na růst cév blokující účinek, který přichází ke slovu při protinádorovém působení ženšene.
Dvojčiný účinek souvisí s adaptogenním působením ženšenu
Nejedná se o omyl. Například v konkrétním případě angiogeneze, stimulace růstu cév je způsobena panaxosidem Rg1 přes endoteliální NO syntázu III, též odpovědnou za snížení krevního tlaku a zkvalitnění erekce (sengupta2004may). Naproti tomu jiné ginsenosidy (pxsd. Rb1, sloučenina K) růst cév různými mechanizmy blokují. Celková směs ženšenových ginsenosidů, v níž je pxsd. Rg1 dominantní, růst cév spíše podpořuje. Lze si ale představit že relativně malý posun rovnováhy ve prospěch Rb1 a sloučeniny K by změnil znaménko účinku na opačné – tj. místo zvýšení by se růst cév utlumil. Tohle je ten důvod proč se u ženšenu tolik dbá na detaily – u ženšenu různého původu, stáří a kvality může poměr ginsenosidů varírovat, stejně jako u materiálu z různých částí té samé ženšenové rostliny.
Na začátku ženšenového výzkumu právě tyto protichůdné účinky vedly některé výzkumníky k závěru že ženšen "nedělá nic". Není jasné jakým způsobem jsou protichůdné účinky ženšenu vzájemně vyváženy, ale vypadá to že ve většině případů je výsledkem přítomnosti oponujících si účinků stabilizace parametru, který ovlivňují.
Další příklady protichůdného působení ženšenu
Další příklady oponujících si účinků obsahových látek ženšenu jsou např. zvýšení / snížení stresu a kortizolu, imunomodulační vliv, zvýšení / snížení syntézy NO atd.
Mentální aktivace / uklidnění
Bylo zjištěno, že pxsd. Rb1 u myší snižuje agresivitu, zatímco Rg1 má tendenci ji zvyšovat. Celkový účinek ženšenového extraktu agresivitu snižuje (yoshimura1988ace).
Ženšen se obvykle užívá jako psychostimulant, na zvířatech bylo však zjištěno, že zlepšuje spánek (lee1990cip).
Imunomodulační účinek
Jako každý totalitní policejní systém, i ten imunitní bojuje proti vnějšímu i vnitřnímu nepříteli. (Ano, bývalí zaměstnanci StB by měli při studiu imunologie výhodu). Za vnitřního nepřítele se považují rakovinné buňky, ale i viry – ty se totiž de facto také projevují jako vlastní buňka, která "zešílela". Pokud se imunitní systém pustí do boje s vnitřním nepřítelem, říká se tomu imunitní reakce typu 1. Vnějšího nepřítele představují hlavně bakterie a prvoci, jestli se jim tak ještě smí říkat, a imunitní odpovědi proti nim se říká reakce typu 2. Reakce typu 1 je cytotoxická, tj. spočívá v ničení postižených vlastních buněk. Reakce typu 2 je protilátková – B lymfocyty produkují velká množství protilátek a ty jsou makrofágy a dalšími imunitními komponenty používány při požírání a ničení bakterií. Imunitní systém se musí v každém okamžiku rozhodovat, kolik pozornosti bude kterému typu hrozby věnovat – když upřímí pozornost k bakteriální hrozbě, vnitřní nepřítel bude zanedbán a naopak. Když tedy panaxosid Rh1 posílí imunitní reakci typu 1 (yu2005pgd), bude to v protikladu s účinky pxsd. F1 a Rg1, které posilují imunitní reakci typu 2 (yu2005pgd).
Uklidňujícímu účinku mnoha ginsenosidů (park1996gri, park2003aag, oh2004sog, oh2004sog, bae2006grr) na aktivaci makrofágů se zdají oponovat ženšenové polysacharidy (lim2002aep), které produkci NO a cytokinů makrofágy naopak výrazně zvyšují.
Působení na NO syntázu
Panaxosidy aktivují endoteliální NO syntázu 3, čímž snižují tlak, zlepšují erekci a podpořují regeneraci cév. Naproti tomu jiné panaxosidy potlačují zánětovou NO syntázu 2, což je podstatou neuroprotektivního a kardioprotektivního účinku ženšenu a též jeho protizánětového a analgetického účinku.
