Cévní mozková příhoda (mozková mrtvice nebo mozkový infarkt)
Cévní mozková příhoda je náhle se rozvíjející postižení určité části mozkové tkáně vzniklé poruchou jejího prokrvení na podkladě uzávěru mozkové tepny či krvácení při porušení celistvosti stěny některé z mozkových cév, provázené akutními neurologickými příznaky. Jedná se o akutní, život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.
Ischemická cévní mozková příhoda
Ischemická cévní mozková příhoda (ICMP) je nejčastější typ. Vzniká na podkladě trombózy nebo embolie. Trombóza vzniká na podkladě aterosklerózy mozkových tepen. Embolie vzniká většinou utržením trombu vzniklého v jiném místě cévního řečiště a jeho zanesením do mozkových tepen. ICMP se projevuje nejčastěji postižením hybnosti různých částí těla. Při včasné léčbě (do 3–6 hodin) je možnost úplné úpravy těchto neurologických potíží.
Hemoragická cévní mozková příhoda (HCMP)
Hemoragická cévní mozková příhoda (HCMP) je způsobena prasknutím (rupturou) cévy v dané oblasti. HCMP je způsobena většinou vysokým krevním tlakem. Následky bývají většinou závažnější, příznaky se rozvíjejí rychleji a stupeň postižení je větší. Společně s projevy CMP se totiž v lebeční dutině zvyšuje významně obsah tekutin daný výronem krve, který zvyšuje nitrolební tlak. Tento zvýšený tlak se podílí na rychlém rozvoji příznaků i jejich tíži. Při rozsáhlém krvácení může dojít velmi rychle k mozkovému otoku, útlaku centra pro dýchání a srdeční činnost a tím ke smrti postiženého.
Při krvácení z některé porušené cévy v mozkových obalech dochází též k rozvoji neurologických příznaků, které jsou komplikovány působením krevních produktů, shlukujících se v krevní sraženinu (hematom). Krevní sraženina reaguje nadále s mozkomíšními tekutinami. Tato reakce představuje pro pacienta sekundární nebezpečí, protože se příznaky potvrzující tuto komplikaci objeví až v určitém odstupu (do 10 dní). Neurologické postižení se tak prohlubuje a původně zlepšující se stav pacienta se zhoršuje. Objevuje se tzv. opožděné ischemické postižení mozku.
Srdeční a mozková mrtvice jsou tím hlavním důvodem proč se vysoký krevní tlak považuje za nebezpečný. U pacientů s hypertenzí má tudíž ženšen další velkou výhodu – usnadňuje přežití v případě, že se hrozba mrtvice naplní. Ochranný účinek při infarktu myokardu a mozkové mrtvici byl experimentálně prokázán a je běžně klinicky využíván (chen2008cpe). Čínští lékaři dokonce jde tak daleko, že u pacientů s akutní mrtvicí ženšenový přípravek k co nejrychlejšímu účinku podávají injekčně.
Ochranný účinek při infarktu myokardu
Na zvířecím modelu ischemického/reperfuzního poškození myokardu byl prokázán ochranný účinek směsi panaxosidů z P. ginseng. Předpokládá se, že za srdečně-cévní ochranný účinek je alespoň zčásti kvůli protichůdnému účinku ženšenu, kde na jedné straně zvyšuje produkci NO syntázy 3 (chen1996cpg), na druhé straně však omezuje aktivitu nebezpečné NO syntázy 2.
- 20724124
- 20662322
- 19827304
- 15886672
- 14993818
- 20724124
- 2275384
- Rg1 infarkt myokardu 19530220
- Ženšen způsobuje rozšíření cév a snížení krevního tlaku
