Ženšen při zažívacích potížích

I když střevní potíže nejsou tou nejtypičtější aplikací ženšenu, je ženšen složkou několika standardních čínských bylinných směsí k léčbě střevních potíží. Zdá se že normalizující / adaptogenní charakter ženšenu se vztahuje i na zažívací potíže.

Zácpa / snížená střevní pohyblivost – pozor na projímadla

Ať už je příčinou snížená střevní motilita nebo tvrdá stolice, zácpa je vždy nepříjemná a může vést k jiným problémům (třeba hemoroidy). Naivní léčba laxativy může však dlouhodobě situaci ještě zhoršit. Po určité době užívání se totiž tělo projímadlům většinou přizpůsobí, když je ale vysadíme, dostaví se efekt opačný. Jedním z nejnevhodnějších prostředků je široce propagovaný kofein. Je standardním léčebným pravidlem snažit se ze začátku řešit zácpu co nejšetrněji – třeba zvýšeným příjmem vlákniny.

Mezi šetrné prostředky ke zlepšení střevní pohyblivosti pravděpodobně patří i ženšen. Podle onomura1999egr ženšen zvyšoval aktivitu střevní svaloviny a snižoval absorbci glukózy. Podle suzuki1991etc, výtažek z kultury ženšenových buněk podpořoval střevní motilitu a zabraňoval vytváření žaludečních vředů (až na to že autoři srovnávali buněčné kultury s přírodním ženšenem, který byl prý neúčinný).

Střevní potíže / dráždivý tračník

Syndrom dráždivého tračníku je obecný název pokrývající mnoho různých stavů, jako zácpa, průjmy, bolesti, plynatost atd. Jsou určité náznaky že ženšen se i při střevním podráždění chová jako adaptogen – tedy "líné střevo" povzbudí, ale přílišnou aktivitu tlumí. Svědčila by o tom studie hashimoto2003cpg, podle níž ženšen snižoval přílišnou aktovitu tenkého střeva vyvolanou karbacholem. Z mechanistického hlediska bylo demostrováno (kim2007egt) působení směsi ženšenových saponinů na intersticiální Ramón y Cajalovy buňky, které řídí aktivitu střevní svaloviny.

  • P. quinquefolius potlačuje zánět tlustého střeva apoptózou přes p53 dráhu 20179294

Žaludeční vředy

Polysacharidové frakce GL-2 (z ženšenových listů) a GRA-2 (z kořenu) byly na myším modelu účinné proti žaludečním vředům (sun1992paa).

Autor: Mgr. Boris Štítnický
Datum zveřejnění: 14.7.2009