Drobečková navigace

Účinky ženšenu pravého

Ženšen je nejsilnější tonikum tradiční čínské medicíny a nejúčinnější doposud známý adaptogen.  Je to rostlina, která zlepšuje několik procesů stárnutí (ateroskleróza, hypertenze, imunita, záněty atd.) a řeší několik důležitých problémů (stres, monoaminergní systém, spánek, erekci, plodnost atd.). Vědecké přehledy přistupují k problému řazení účinků ženšenu každý jinak – v různém pořadí a podle různých kritérií (srv. christensen2009gcb, attele1999gp, choi2008bcp, davydov2000es).

Jako praktické se mi zdá začít výčtem adaptogenních a léčebno-preventivních účinků:

Ukazuje se, že výše uvedené účinky ženšenu proti mnoha zdánlivě nesouvisejícím zdravotním problémům a zátěžovým situacím, jsou výsledkem relativně omezeného počtu interakcí panaxosidů s jaderními a membránovými receptory, které vedou ke změně genové exprese a specifickým změnám v orgánových soustavách. Účinnost obsahových látek ženšenu je předmětem intenzivního výzkumu a některé molekulární mechanismy působení ženšene byly už dnes objasněny:

Jak to, že má ženšen tolik různých účinků?

U neinformovaných může seznam účinků ženšenu vzbuzovat nedůvěru už jen svou délkou. Dokonce i autoři vědeckých přehledů někdy pociťují potřebu se za rozsah účinků ženšenu omlouvat (Attele1999gp, Davydov2000es). Při vysvětlování jeho účinků je asi nejlepší začít výčtem obsahových látek.

Ženšen obsahuje desítky účinných látek

Ženšen obsahuje desítky účinných látek. Jsou to slavné triterpenoidní saponiny panaxosidy / ginsenosidy (termíny jsou zaměnitelné), jakož i nesaponinové složky – proteoglykany (panaxan / ginsan), polyacetylenové alkoholy (panaxynol) atd. Jen samotných panaxosidů bylo u rodu Panax popsáno přes 180 (Christensen2009gcb).

I jiné rostliny ale mívají své unikátní obsahové látky, u nichž účinek na lidské zdraví není vzácností. To, čím vyniká ženšen, je že mnohé z jeho obsahových látek jsou účinné, žádná z nich není jedovatá a jejich účinky se vzájemně vyvažují tak, že společně naplňují definici adaptogenu. Panaxosidy se kromě ženšenu nevyskytují téměř u žádné jiné rostliny.

Panaxosidy ovlivňují buněčné receptory a genovou expresi

Z chemického hlediska jsou panaxosidy vzájemně příbuzné, tvoří je triterpenoidní (steroidní) kostra, na niž jsou připojeny cukerné zbytky. Panaxosidy se chovají jako hormonální modulátory. Jejich amfifilní charakter jim umožňuje proniknout do jádra (stejně jako třeba u steroidních hormonů) a cukerné zbytky jemně dolaďují jejich působení na genovou expresi. Mezi geny ovlivňované panaxosidy patří cykloxygenáza COX2 a inducibilní NO syntáza NOS2 (přes transkripční faktor NF-κB), endoteliální NO syntáza NOS3, glukokortikoidní receptory, PPAR receptory a další. Kromě toho mají panaxosidy účinky i na struktury mimo buněčné jádro a též stabilizační účinek na buněčnou membránu (Li1997eag, Choo2003aag).

Malý počet klíčových účinků má vliv na velké množství nemocí

Velké množství zdánlivě nesouvisejících indikací ženšenu je důsledkem relativně menšího možství modulačních účinků na klíčové biochemické signální dráhy. Mnohé nemoci spájí skrytá společná příčina vzniku. Pokud ženšen působí na tuto příčinu, zdá se jakoby léčil vícero nemocí zároveň. Typickým příkladem této situace je působení ženšenu proti autoimunitnímu poškození, které je odpovědné třeba za revmatické bolesti kloubů, zánět štítné žlázy, diabetes typu I, neurodegenerační choroby, lupus, psoriázu a desítky dalších chorob.

Ženšen pokrývá nejdůležitější problémy dnešního životního stylu

Účinky ženšenu lze zhruba rozdělit na cévní, nervové, imunitní a jiné. Obecně se dá říct, že ženšen je důležitý proto, že působí u kořene problémů současného životního stylu. Cukrovku a metabolický syndrom pokrývá nejen svým imunomodulačním působením, ale i přímým účinkem třeba na PPAR receptory, častý to cíl léků proti diabetu.

Cévní účinky se promítají přes aktivaci NO syntázy a dalších signálních drah do zlepšení erekce, účinku proti většině typů hypertenze, modulačního účinku na regeneraci kapilár, zlepšení hojení ran atd. Ateroskleróza, kvůli níž jsme dlouho křivě hleděli na cholesterol, se už dnes chápe jako problém makrofágů. (Prodavači atorvastatinu vám tohle nezdůrazní!) Ženšen má na makrofágy modulační účinek a není proto překvapující nedávné zjištění, že na aterosklerózu zabírá.

Nervové účinky jsou psychotropní (normalizace stresu, aktivace/uklidnění atd.) i ochranné (neuroprotektivní). Ženšen chrání mozek přímo blokací odumírání (apoptózy) neuronů, ale především uklidňuje mikroglii, která má na starosti imunitní činnost v mozku. Tato tvrzení referencuji na příslušných stránkách.

Tím se dostáváme k imunitním účinkům. Autoři desítek nezávislých publikací tvrdí, že navzdory svému působení proti autoimunitním chorobám a alergiím, ženšen není celkově imunosupresivní. Popisují posilující účinek ženšenu proti chřipce, virovým onemocněním, bakteriím a dokonce i rakovině. To samozřejmě zní až příliš hezky. Imunomodulační působení je ve výzkumu ženšenu jedním z nejtěžších nedokončených úkolů. Postupně jsem pochopil, že problémem není ani tak nedostatek vědecké integrity, jako spíše to, že nikdo dosud imunitní působení ženšenu řádně (rozuměj kvantitativně) nesumarizoval.

U imunitních účinků nelze nezmínit indikaci ženšenu datující se ještě do Brechmanovy doby: Léčbu radiačního poškození. Tento výsledek vojenského výzkumu v SSSR má dnes aplikace striktně civilní: U pacientů s rakovinou slouží k regeneraci imunitního systému po chemoterapii a radioterapii.

Z evolučního hlediska nejsou léčivé účinky ženšenu uspokojivě vysvětleny

Ženšen zdánlivě nemá žádný evoluční důvod k tomu, aby vytvářel látky prospěšné pro člověka. Ženšen není geneticky domestikovaný, takže jeho léčivé účinky nelze vysvětlovat umělou selekcí. Je tady možnost, že účinek ženšenu na lidské zdraví je čistě náhodný. Náhodný výskyt rostliny s velkým počtem různých léčivých účinků by se ale z hlediska naivního pozorovatele mohl zdát málo pravděpodobný. Hypotéza komentovaná Davidovovou (Davydov2000es) v souvislosti s eleuterokokem je ta, že účinné saponiny jsou jakýmsi chemickým servisním systémem užitečným pro rostlinu samotnou, který si shodou okolností zachovává část své funkčnosti i v lidském těle. O přirozených funkcích panaxosidů v ženšeni samotném se bohužel ví velmi málo, takže otázka jejich evoluce zůstává otevřená.

Ve srovnání s komerčními léky obstojí ženšen víc než dobře

K plnému pochopení srovnání ženšenu s běžnými léky si nejdříve musíme uvědomit, že přes obrovské množství různých jmen působí většina komerčních léků přes několik málo mechanismů účinku. To je jedním z důvodů, proč používám slovní spojení "komerční lék". Přitom ženšenové účinné látky pokrývají hned několik populárních lékových mechanismů: inhibici cykloxygenázy, protistresové účinky, snížení tlaku, zlepšení potence, antioxidační a cytoprotektivní působení... Modulací genové exprese dosahuje ženšen těchto účinků dlouhodobě, bez poškození organizmu a bez abstinenčních příznaků při vysazení. I když ženšen není všelék, ukazuje se že mnohé běžné léky předčí nejen účinkem, ale dokonce i cenou.

Pokud jste článek opravdu dočetli až sem, tak by pro vás měla být přijatelnější myšlenka, že navzdory dlouhému výčtu účinků ženšen není placebo ani "Wobenzym středověku", jak to hezky řekl jeden český chemik, který o ženšeni nikdy nic nečetl. Může to být spíše tak, že ženšenové panaxosidy jsou modelem pro Paralen budoucnosti. Do módy přichází výzkum uměle modifikovaných panaxosidů (viz např. Kumar2009mmg), které si možná nějaká společnost už brzy nechá patentovat jako svůj objev a s patřičnou fanfárou uvede na pulty lékáren...

| 31.7.2008