Drobečková navigace

Kotvičník zemní (Tribulus terrestris L.)

Kotvičník zemní z čeledi kacibovitých (Zygophyllaceae) se dostal do mé pozornosti díky své pozitivní interakci s afrodiziakálními účinky ženšenu. Je známé, že k erekci dochází výlevem oxidu dusnatého (NO) do cév pyje. Topořivé těleso reaguje na NO relaxací kapilár a následným pasivním naplněním krví – erekcí. Zatímco ženšen zesiluje tuto biologickou dráhu zvýšením výlevu NO, flavonoid ikarin z kotvičníku zase zvyšuje citlivost topořivého tělesa k NO. K tomu dochází inhibičním vlivem ikarinu na fosfodiesterázu-5 (Dellagli2008pih), tedy podobným účinkem jako má Viagra a její klony – proto se kotvičníku též říká přírodní Viagra. Kotvičník je součástí mnoha přípravků na zlepšení erekce.

Účinek kotvičníku je stále obestřen otazníky (Singh2012eaa). Dle klinické studie Santos2014ttv kotvičník v dávce 800mg denně po dobu 30 dnů nezlepšoval signifikantně potenci u starších mužů (15 probandů, 15 kontrol). Není jasné, lze-li kotvičník označit za adaptogen (Abudayyak2015itp, Campanelli2016pcb, Ryan2015aki). Celkově je ale dle mého názoru kotvičník dost bezpečný k tomu, aby se užíval tak, jak je u léčivých bylin obvyklé.

Kotvičník má prokázaný účinak proti ženské sexuální dysfunkci po menopauze (Souza2016ett, Postigo2016aet), což zrejmě souvisí s pokusně potvrzeným účinkem ikarinu na dráhu estrogenního receptoru (Kang2012eae). Afrodiziakálním účinkem se kotvičníku podobá škornice šípovitá, která také obsahuje ikarin.

Klinická studie Samani2016ett prokázala, že u diabetických žen dlouhodobé užívání kotvičníku (1g denně po dobu 3 měsíců) signifikantně snížilo krevní glukózu (mezi jídly i 2 hodiny po jídle), cholesterol a LDL.

| 2.7.2012

Související články