Drobečková navigace

Třapatka nachová (Echinacea purpurea (L.) Moench)

Třapatka nachová (Echinacea purpurea) je typickým příkladem toho, jak se lékařská věda 21. století vrací zpátky k tradici. Tato severoamerická rostlina byla tradičním indiánským prostředkem proti nachlazení, infekci a zánětům. Používat ji začali již první evropští přistěhovalci a v 19. století se už objevila i v učebnicích vědecké lékařské botaniky. Věda druhé poloviny 20. století ji ale úplně ignorovala. První vědecká studie o třapatce podle metodiky současné biomedicíny se objevuje až v r. 1996 (Dorsch1996cae), avšak za první desetiletí 21. století již bylo publikováno více než 100 vědeckých publikací o této výjimečné rostlině.

Využití

Účinnými látkami nadzemní části rostliny jsou deriváty kyseliny kávové a kyseliny ferulové (kyselina cichorová, echinacosid...), dále pak specifické proteoglykany a polysacharidy (Percival2000uem). Třapatka se užívá hlavně k prevenci a léčba nachlazení (chřipky) a zánětů dýchacích cest. Přehled Block2003ise tvrdí, že třapatka zmírňuje průběh chřipky, avšak její preventivní účinek je nejistý. Třapatka nepatří na seznam klasických adaptogenů, vzhledem k její neškodnosti a účinnosti je ale možné ji řadit k adaptogenům v širším smyslu slova.

Omlouváme se, ale tento článek není dokončen. Současná, rozpracovaná verze nevyjádřuje jeho konečnou podobu.

Související články