Drobečková navigace

Gastroezofageální reflux

Srdečně zdravím magistře, úvodem bych rád vyzvedl kvalitu Vašich stránek a snahu přiblížit profil mnoha léčivých a bezesporu užitečných rostlin široké veřejnosti v ČR a SR. Můj dotaz směřuje ke GER (Gastroefozageální reflux), kterým již několik let trpím. Samozřejmě užívám medikamenty (Lanzul), ale zlepšení stavu je zdá se stále v nedohlednu. Domnívám se, že i klasické přírodní léčiva a byliny mohou skrývat jistý potenciál, který by mohl můj stav zlepšit a s ním i kvalitu života. Mohl by jste mi prosím doporučit některý z produktů z Vaší nabídky, který bych mohl v tomto případě užívat s vyhlídkou zlepšení symptomů spojených s mou diagnózou? (Pálení žáhy, nadýmání, navrácení žaludečních šťáv do jícnu..) Jelikož chápu, že je tento dotaz velice specifický, budu Vám vděčný i za soukromou reakci na můj e-mail, případně jakoukoliv radu. Děkuji Vám a přeji mnoho úspěchů. S přátelským pozdravem Ing. R. T.

Děkuji Vám za příjemná slova, pane inženýre, a promiňte že odpovídám až po dovolené. Má odpověď Vás ale stejně příliš nepotěší, protože garantuje málo a znamená práci pro Vás. Ano, ženšen i kustovnice (goji) Vám určitě mírně pomůžou zvýšením odolnosti sliznice jícnu vůči popálení žaludeční šťávou. Jestli Vám ale pomůžou s refluxem samotným, to nevím. Trošku jsem se díval i po jiných bylinách, ovšem musíte si uvědomit, že gastroezofageální reflux je nemoc zdlouhavá a vleklá a já jsem spíše fyziolog nežli bylinář. Na druhé straně ale oceňte mou práci pro Vás a další čtenáře a neberte má doporučení na lehkou váhu, jinak Vám to přitíží už zde na zemi, ale především na oném světě.

O gastroezofageálním refluxu vím málo

Gastroezofageální reflux je pouze společným projevem, který může mít různé příčiny: mechanické, nervové, degenerace pojivové tkáně... Lanzul (lansoprazol) který berete pouze omezí schopnost Vašeho těla vytvářet kyselinu chlorovodíkovou. To není bůhvíjaká terapie. Žaludku a jiným orgánům kyselina chybí, ale lidé s refluxem zřejmě nemají jinou volbu...

Takovou malou perličkou je u jícnu jeho portální propojení s játry. Rakovina jícnu třeba kvůli tomu často metastazuje do jater a naopak, poškození jater (třeba cirhóza) může způsobit varixy jícnu. Opět ale nevím, jestli máte játra v pořádku a jestli tohle propojení ve Vašem případě hraje nějakou roli.

Možná léčba ženšenem a jinými bylinami

Ženšen ve Vašem případě má šanci být nápomocný. Pokud bych měl věřit interpretacím Tradiční čínské medicíny, tak ženšen "tiší žízeň a pálení žáhy". Pokud budu věřit dnešním výzkumům, tak adaptogenní charakter ženšenu chrání buňky před poškozením a podporuje hojivé procesy.

Ženšenový výzkum podrobně rozvádím jinde, aby mě ale někdo nepodezíral, že jsem s tím ženšenem jako ten s tím kladivem co všude vidí hřebík – udělal jsem po Brechmanově příkladu systematickou TČM rešerši na byliny k léčbě "srdečního horka" a "žaludečního horka, přebytku šťáv atd.". Vím že na srdce (asi) netrpíte, ale ten reflux se projevuje "pálením žáhy", anglofóni tomu říkají "heartburn", tak bůhví jestli se to i těm starým Číňanům takhle nepletlo.

Výsledky mého bádání

Byliny na "srdeční horko": plumula nelumbinis, semen nelumbinis, radix rehmaniae glutinosae, Angelica sinensis, cinnabarum, semen ziziphi spinosae, Akebia trifoliata, herba lophatheri gracilis.

Byliny na "žaludeční horko", přebytek šťáv a pod.: rhizoma imperatae cylindricae, cortex magnoliae officinalis, concha ostreae, rhizoma zingiberis officinalis recens, sclerotium poriae cocos, mirabilitum, semen phabitidis (Phabitis nil nebo P. purpurea), semen raphani sativi, radix saussureae seu vladimiriae, fructus seu semen amomi, radix trichosanthis, tuber ophiopogonis japonici, radix glehniae littoralis, gypsum, rhizoma phragmitis communis, rhizoma coptidis (Coptis chinensis), herba taraxaci mongolici, caulis bambusae in taeniis (Phyllostachys nigra, Bambusa breviflora nebo Sinocalamus beechelyanus).

Uff, to bylo ale hodně práce...

Co teď s tím

Vidíme, že se nám mezi bylinná léčiva připlétají substance minerální: cinnabarum (rumělka), concha ostreae (práškovaná lastura ústřice), mirabilitum (síran hořečnatý) a gypsum (sádra). Zatímco s rumělkou (cinnabarum) bych doporučil nijak neexperimentovat, zbylé tři minerály mohou mít svůj význam jako zdroj vápníku a hořčíku (hlavně mirabilitum) a concha ostreae též vzhledem k obsahu uhličitanu vápenatého též přímým neutralizačním účinkem. V našich končinách máme ve zvyku minerály získávat pitím minerálky – kupte si zásaditou s nějakými hořečnatými ionty. Minerální léčiva uvádím v zásadě jen kvůli tomu, abyste procítil ten dryáčnický kolorit TČM.

Bylinní kandidátí

Hojně se vyskytující bylinou, o jejíž zdravotních účincích nevím téměř nic, je na tomto seznamu sekaný stonek bambusu: caulis bambusae in taeniis. Dále bych si dovolil z okruhu našich zájmů svévolně vyřadit i ne úplně bezpečné semínko povijnice (Pharbitis nil nebo nověji Ipomoea nil).

Přejděme teď k těm bylinám, které se vyskytují nebo mají analogy i v naší květeně. Pampelišku mongolskou (Taraxacum mongolicum) z onoho seznamu nahradíme naší smetánkou lékařskou (Taraxacum officinalis). Je běžné jíst pampelišku jako salát a lidé by ji neměli podceňovat. Divoké rostliny až plevele v roli zeleniny mnohdy předčí to, se jako "zelenina" většinou pěstuje. Tato věta by nebyla úplná, kdybych za ní nedodal referenci na Dr. Dukea, který toto o divokých rostlinách říká pořád.

Co se týče rákosu (Phragmites), jeho oddenek je jedlý – to je i pro mě novinka. Nikdy jsem ho nezkoušel, ale lze ho sehnat nebo někde u vody vykopat. Nevím jestli pomůže ani jak chutná, ale opět platí pravidlo, že divoká zelenina bývá většinou zdravější a výživnější než ta přešlechtěná, pěstovaná. Semínko ředkvičky je snadno dostupné a dá se i trochu naklíčit.

Východní byliny – sedoulek, rehmánie, děhel, lotos, kardamom, zázvor

Se sedoulkem japonským (Ophiopogon japonicum, tuber) osobní zkušenost mám, ta ale nepostačuje k nějakému hodnocení. Sedoulek se jako léčivo dost cení a používá se v kombinaci se ženšenem na srdeční potíže. Kořen rehmánie lepkavé (radix rehmaniae glutinosae), zvláštně preparovaný, se v praxi TČM hojně využívá. Lze jej nalézt v postmenstruační kombinaci společně s výše také zmíněmným děhelem čínským (Angelica sinensis) a dalšími bylinami. Lotosové semínko (semen nelumbinis) je výživná potravina a považuje se též za lék. Mimořádně hořké lotosové embryo (plumula nelumbinis), které se kvůli své hořkosti ze semen lotosu před konzumací odstraňuje, je samotné léčivem s účinkem proti zánětům a bolesti. Semínko kardamonu (fructus seu semen amomi) koupíte v kořenářství.

Mladý zázvorový kořen (rhizoma zingiberis officinalis recens) je k dostání. Jí se čerstvý, nejlépe nastrouhaný na nitky, k masitým jídlům i polévkám. Zázvor je jako česnek – nedá se ho sníst mnoho, ale je mimořádně zdravý a má i protivirové účinky. Zázvor se se svou užitečností blíží ženšeni, až se to těžko jmenuje u kterých všech nemocí zázvor pomáhá. I pokud by zázvor Váš gastroezofageální reflux nevyléčil, zásadním způsobem pozvedne úroveň Vašeho zdraví a odolnosti. Navíc lze doporučit konzumaci česneku.

Další kandidáti

Na stole nám tedy zůstávají další, většinou orientální kandidáti: semen ziziphi spinosae, Akebia trifoliata, herba lophateri gracilis, rhizoma imperatae cylindricae, cortex magnoliae officinalis, sclerotium poriae cocos, radix saussureae seu vladimiriae, radix trichosanthis, radix glehniae littoralis a rhizoma coptidis. S většinou z těchto rostlin mám jen malé zkušenosti. Přinejmenším tři z těchto kandidátů, magnolie (Magnolia officinalis), Imperata cylindrica a Coptis chinensis, stojí za pozornost. Ještě větší pozornost možná zasluhuje houba pornatka kokosová (Poria cocos) a rostlina Saussurea/Vladimiria. Poria cocos,  dnes Wolfiporia extensa, je extrémně zajímavá houba, která vytváří dřevnaté podzemní hlízy velikosti kokosového ořechu. Pokud jde o rod Saussurea, jeho nejslavnějším druhem je Saussurea costus, kriticky ohrožená hvězdnicovitá rostlina z Himalájí, rostoucí pouze nad 4000 metrů nadmořské výšky. Saussurea costus naštěstí nemusíte shánět, protože výše uvedené doporučení pro "žaludeční přebytek" se týká jiných druhů rodu Saussurea a Vladimiria.

Lesklokorka lesklá a rakovina jícnu

Mimo rešeršní seznam a bych ještě chtěl Vaši pozornost nepovinně obrátit k slavné houbě lesklokorce lesklé. Pokud by se Vám zamlouvaly její protirakovinné a adaptogenní účinky, můžete užívat rozemletou plodnici lesklokorky v dávkování 0.5–1.5g denně (1-3 kapsle).

Závěrem

Informace, které jsem pro Vás vybádal jsou jako dveře, za nimiž možná čeká úleva a možná nečeká nic. Abyste se to dověděl, musíte je otevřít – musíte si dát námahu a příslušné byliny zkusit sehnat. Mnohé z doporučovaných rostlin stojí na pomezí mezi zeleninou, kořením a léky, takže dávkování by mělo být samoregulační a může být i poněkud vyšší. Jedinou výjimkou je děhel, u něhož nepřekročte dávku 3g drogy denně (opět dle Dr. Dukea).

S pozdravem,
-boris-

| 30.8.2010

Související články