Drobečková navigace

Rakovina jako imunitní selhání

Člověk jako dlouhověký organizmus má vynikající protinádorovou obranu. Rok co rok, náš imunitní systém likviduje bez našeho vědomí nádory vznikající v našem těle. Až když má smůlu a nádor "nechytne", onemocníme na rakovinu. Proto se rakovina dá považovat v zásadě za imunitní selhání.

Věc je ještě jasnější, když si uvědomíme, že děti s vrozenou imunitní nedostatečností (např. slavné "bublinové dítě") umírají na nádor v raném věku i tehdy, když se lékařům za pomoci bubliny a antibiotik povede je uchránit před fatální infekcí na kterou by normálně umřely.

Je proto pochopitelné, že imunostimulační adaptogeny mají šanci ovlivňovat průběh nádorového onemocnění.

  a tím přidělají práci imunitnímu systému, který za normálních okolností zhoubné nádory neustále vznikající v našem těle likviduje jak na běžícím pásu. Pokud nějaký ze vzniknuvších nádorů zničení unikne, můžeme dokonce na rakovinu zemřít. To je tedy principem nádorového rizika po ozáření.

Jak funguje imunoléčba

 Tyto metody ale selhávají u rozsáhlých metastáz. V těchto případech dnes existuje tzv. biologická léčba (bioléčba), správněji imunologická léčba.

 

Při chemoterapii lze někdy částečně ochránit zdravé buňky cílenou perfuzí postižených orgánů (provádí se už od 50. let 20. století) nebo autotransplantací kostní dřeně.

Imunoléčba rakoviny není nic nového. Dávno zde byla snaha vytvářet protirakovinné vakcíny. Zde je ale problém ten, že vlastní imunitní systém pacienta je obvykle těžce poškozený cytostatickou terapií. Při dnešní imunoléčbě se proto protilátky proti rakovinným buňkám vyrábějí uměle a pacientovi se podávají vnitrožilně. Ani to ale není zázračná metoda. Lékař vlastně jen napodobuje imunitní systém pacienta a při tom stojí před úkolem v kterém už přirozená imunita jednou selhala.

Za velmi správnou považuji snahu kombinovat protilátky s α-radioizotopy, které pak místně ozařují i malá nádorová ložiska (cílená alfa terapie). Cílené alfa terapii bylo věnováno například č. 3 časopisu Current Radiopharmaceuticals ze září 2008, z konkrétních publikací např. Tolmachev2007rth (lutecium 177 + HER2 protilátky proti rakovině prsu) a Liepe2009a2a (Alpharadin, rádium 223 proti rakovině prostaty). Výzkumná aktivita na tomto poli intenzivně postupuje, pro přehled viz Gudkov2016trt.

Omlouváme se, ale tento článek není dokončen. Současná, rozpracovaná verze nevyjádřuje jeho konečnou podobu.