koupit ženšen a některé adaptogeny

Ženšen způsobuje rozšíření cév a snížení krevního tlaku

Vysoký krevní tlak a léčba kardiovaskulárních nemocí

Ženšen mandžuský — plátek 6-letého, červeného kořenu Ženšen pravý (Panax ginseng) je mimořádně účinným prostředkem při hypertenzi (vysokém krevním tlaku). Jako jeden z mála léků kromě snížení tlaku nabízí i dlouhodobou regeneraci srdečně-cévní soustavy a léčbu souvisejících nemocí (ateroskleróza, diabetes, metabolický syndrom). 

Co je to hypertenze?

Krevní oběh člověka je hydraulickým obvodem sestávajícím z pumpy (srdce), rozvětveného potrubí (tepny, vlásečnice, žíly) a regulace. Jeho hlavním úkolem je zásobení tkání kyslíkem. Hlavní podmínky krevního zásobení jakéhokoliv orgánu jsou obecně dvě:

  1. dostatečný srdeční výkon
  2. průchodnost přívodních cév

Regulace krevního tlaku pro nás tedy krátkodobě prioritou není. Prioritou je dodávka kyslíku. To je pochopitelné – selhání dodávky kyslíku do mozku by mělo za následek okamžité bezvědomí a rychlou smrt. Spoléhaje na mechanickou odolnost tepen, povoluje tělo krátkodobě zvýšení krevního tlaku při námaze, stresu, vstupu do studené vody atd. Tlak mohou zvýšit tři hlavní mechanismy:

  • předráždění srdce (např. stres)
  • kontrakce cév (např. chladem)
  • ucpání cév (např. v důsledku aterosklerózy)

Při hypertenzi (hypertenzní chorobě) se vysoký tlak vyskytuje v klidu, bez zátěže. Hypertenze je u nás velmi rozšířená a obvykle (95% případů) nemá zjevnou příčinu – v tom případě se jí říká hypertenze primární nebo esenciální. Zbylých 5% případů tvoří hypertenze sekundární – ty, které mají zjevnou příčinu v jiné nemoci.

Vznik primární hypertenze

Primární hypertenze je asi z 30% dědičná  – zbytek lze ovlivnit životosprávou. Hlavními rizikovými faktory hypertenze jsou:

  • příjem sodíku (sůl, glutamát sodný)
    • sodík přímo dráždí a kontrahuje hladkou svalovinu cév
    • sodík aktivuje natriuretický hormon, který ještě více zvyšuje dráždivost cévní svaloviny
  • arterioskleróza (ateroskleróza) – u nás téměř přirozená součást stárnutí
  • obezita a inzulínová rezistence (= cukrovka II. typu) – buňky obézních přestávají reagovat na inzulin, tělo ze zoufalství abnormálně zvyšuje jeho hladinu
    • inzulin zvyšuje hladinu sodíku v těle
    • inzulin sám zvyšuje krevní tlak aktivací jiných hormonů
    • inzulin způsobuje hypertofii svaloviny cévní stěny
    • inzulin zhoršuje arteriosklerózu
  • stres – u osob s citlivou kardiovaskulární soustavou zpoičátku způsobuje zvýšenou aktivitu srdce, později i zvýšení odporu cévního řečiště, též zhoršuje obezitu
  • civilizační závislosti (alkohol, kofein, kouření, tzv. prášky na spaní a jiné návykové látky)

Jednotlivé rizikové faktory ve výše uvedeném seznamu se vzájemně natolik podpořují, že si až vysloužily skupinové jméno metabolický syndrom. Kromě hypertenze zahrnuje metabolický syndrom obezitu, diabetes mellitus a  přetížení dusíkového metabolismu. Hypertenzí ale mohou snadno trpět i štíhlé osoby se zcela zdravým životním stylem. Tlakoměr se týká každého. Hypertenze patří k nemocem o nichž pacient často neví a jejichž prvním příznakem mnohdy bývá infarkt myokardu nebo mozková mrtvice.

Sekundární hypertenze

V menším počtu (5%) případů má zvýšený krevní tlak zjevnou příčinu, jako např. koarktace (zúžení) aorty, onemocnění ledvin, nadprodukce hormonů (katecholaminy, kortikosteron, aldosteron, kortisol, thyroxin, růstový hormon, parathormon, renin, endotelin...), těhotenství, léky (některá antibiotika, antidepresiva, antikoncepční pilulky), mozková onemocnění (trauma, zápaly, obrna, nádory atd.).

Léčba hypertenze

Nejlepší léčbou hypertenze je prevence: redukce hmotnosti, aerobní cvičení, redukce soli, redukce kofeinu, nekouřit, alkohol max. 30g denně, dostatek minerálů (K, Ca, Mg), redukce nasycených mastných kyselin a cholesterolu. Se špetkou nadsázky lze říct, že léčba hypertenze by měla začít nejméně 30 let před prvními příznaky. srdečně-cévní systém má značnou rezervu, takže si příznaky jeho postupujícího úpadku vůbec nemusíme všimnout. Když se regulační rezerva oběhového systému úplně vyčerpá a dostaví se klidová hypertenze, znamená to že pro nás končí boj o zdravý kardiovaskulární systém a začíná boj proti hrozící cévní příhodě. Účelem léků podávaných při hypertenzi není odstranění příčiny, pouze symptomatické snížení krevního tlaku, které má předejít mrtvici. Běžné se k tomu používají:

  • blokátory vápníkových kanálů (např. amlodipin) – plošně vyřadí hlavní dráhu aktivace cévních svalů,
  • blokátory angiotensin konvertázy – vyřadí angiotensin (hormon zvyšující krevní tlak).

Vzhledem k ucpaným cévám se pacienti musí vyhýbat větší námaze a někdy též uměle snižovat krevní objem diuretiky. Současná medicína není schopna zkornatěné cévy léčit.

(Tyto informace pocházejí z velké části z anonymní přednášky "Arteriální hypertenze a hypotenze", volně přístupné na webu Ústavu patologické fyziologie LFHK UK.)

 

 

Ženšen má několik různých simultánních účinků proti hypertenzi

Ženšen nabízí tři přímé, na sobě nezávislé účinky řešící klíčový problém vysokého cévního odporu:

  • aktivace cévní výstělky (endotelu), zvýšení tvorby oxidu dusnatého (NO) aktivací NOS3
  • komplexní účinek proti stresu, omezující působení stresových hormonů na cévy
  • aktivace růstu cév a hojivých procesů

Aktivace endotelu způsobuje v krátkodobém horizontu rozšíření cév podobně jako běžné léky podávané při hypertenzi. Účinek proti stresu zabraňuje hypertrofii cévní stěny. Nejzajímavější je ale dlouhodobý regulační účinek ženšenu na růst cév. Snadno si domyslíme, že vznikem nových kapilár se může periferní odpor cévní soustavy pouze snížit. Pokud přece jenom dojde k cévní příhodě, pacienti užívající ženšen mají lepší šance a díky ochranným a hojivým účinkům ženšenu se dřívě uzdraví.

Ženšen pomáhá i při léčbě nemocí, které hypertenzi provázejí

Hypertenze obvykle nebývá osamocená. Nejčastěji se s ní setkáváme v rámci tzv. metabolického syndromu, kdy ji provází ateroskleróza, psychický stres, obezita, a často i cukrovka. Ženšen má přímé účinky proti ateroskleróze. Normalizací stresu ženšen dále zlepšuje hypertenzní situaci a též vyhlídky na léčbu případné obezity. Ženšen není anorektikum, má ale glukokinetický účinek (snížuje krevní cukr), snižuje inzulinovou zátěž a i po psychické stránce podpořuje pacientovu vůli o své zdraví bojovat.

Užívání ženšenu k léčení vysokého krevního tlaku

Výluh (čaj) z kořenu ženšenu mandžuského Léčba hypertenze vyžaduje soustavné měření krevního tlaku a komunikaci s lékařem. Prospěšnost a bezpečnost ženšenu znamená, že je téměř vždy blahodárným doplňkem léčby, lékaře ale o něm informovat musíte. Pokud jde o otázku jestli ženšen se svou kombinací simultánních účinků může běžné léky nahradit, tak vyloučeno to není. Opět ale platí, že všechny změny v léčbě by měl schválit lékař.

V této souvislosti je záhodno zmínit, že ženšen zčásti blokuje účinek warfarinu. Warfarin (jed na potkany) se v malých dávkach užívá jako lék proti srážlivosti krve při kardiovaskulárních nemocech. Ženšen svůj účinek proti warfarinu částečně sám kompenzuje, protože má sám určitý antikoagulační účinek.

Při léčbě vysokého krevního tlaku by se ženšen měl užívat pořád, nemusí se tedy z času na čas vysazovat jak to doporučuji v návodu k užívání. Vysazování se při dlouhodobém užívání ženšenu doporučuje jen tak "pro jistotu", kvůli rovnováze. Tlakaři ale stejně musí trvale brát léky, jejichž vedlejší účinky jsou ve srovnání se ženšenem mnohem větší. Při léčbě hypertenze proto ženšen nevysazujte – mohlo by to nadělat více škody než užitku.

Výzkum kardiovaskulárních účinků ženšenu

Ženšen aktivuje cévní výstělku (endotel) a NO syntázu III.

Ochranný a aktivační účinek směsi ginsenosidů na endotel je známý již mnoho desetiletí. Ginsenosidy zvyšují syntézu NO, zabraňují poškození endotelu a chrání při experimentálním infarktu myokardu (chen1996cpg).

Ženšen způsobuje přímé snížení krevního tlaku rozšířením cév

Dvě z obsahových látek ženšenu, ginsenosid Rg1 a ginsenosid Rg3, účinkují na molekulární signální kaskádě oxidu dusnatého. Účinek rozšíření cév a zlepšení topořivosti sdílí ženšen se sildenafilem (Viagra). Na rozdíl od sildenafilu, jenž zvyšuje citlivost cévních svalů k oxidu dusnatému (NO), ženšen usnadňuje samotnou produkci NO buňkami cévní výstělky (endotelu). Vyšší hladina NO nevede pouze k vasodilataci. Ač NO samotný je oxidantem, jeho přítomnost vyvolává ve tkáních silnou antioxidační a hojivou odpověď. Bylo prokázáno, že ženšen kromě alosterické aktivace NO syntázy též zvyšují její genovou expresi, čímž se vasodilatační a hojivý účinek ženšenu stává dlouhodobým.

Regenerace cévního řečiště a další účinky

Studie na lidské pupečníkové žíle (hong2009aes) ukazuje že celkový saponinový extrakt ženšenu (konkr. P. notoginseng) již v koncentraci 0.1µg/ml povzbuzuje množení buněk endotelu, zvyšuje množství mRNA cévního endoteliálního růstového faktoru (VEGF, vascular endotelial growth factor) a KDR/Flk-1 (kinase domain region/fetal liver kinase-1) v buňkách endotelu a indukuje růst kapilár (angiogenezi) na modelu Danio rerio (akvarijní zebřičky).

Ženšen podpořuje hojení ran a má modulační (budivé i tlumivé) účinky na růst nových kapilár. Stimulační účinek ženšenového extraktu na růst cév se připisuje především panaxosidu Rg1 (sengupta2004may). Panaxosid Rb1 má co do účinku na angiogenezi zřejmě stimulační i tlumivou složku (leung2007gri) a vyniká hlavně podporou hojení ran (kimura2006egs).

Ženšen účinkuje proti stresu

Ženšen má pozitivní vliv při stresu, jeho účinek však není pouze relaxační (gaffney2001pge).

Závěr

Při vší střízlivosti se dá říct, že účinek ženšenu proti vysokému krevnímu tlaku (nebo alespoň některým typům hypertenze) má rozsáhlou podporu v literatuře, avšak naše medicína ho kvůli kulturní bariéře do značné míry ignoruje. O kartdiovaskulárních účincích se dovíme prakticky v libovolném z přehledů o ženšeni (např. jen za rok 2008: christensen2009gcb, xiang2008cau, wang2008bcp, seely2008sep, choi2008bcp, chen2008cpe, angelova2008rmp...) a experimentální studie postupně objasňují jejich mechanizmy.

Autor: Mgr. Boris Štítnický
Datum zveřejnění: 4.12.2008