Drobečková navigace

Co to jsou ty neurosteroidy?

Krátké shrnutí: Neurosteroidní účinek je modulační účinek steroidů na membránové receptory. Steroidy se vyskytují hojně u všech organismů. Můžou ovlivňovat jakékoliv buňky, ale na nervových buňkách byla jejich modulační schopnost objevena – odtud předpona neuro-. Steroidy bylin a hub se často označují alternativním termínem triterpenoidy nebo triterpenoidní saponiny. "Neurosteroidní účinek" může u bylin znít trochu mysticky, ale mnohdy bývá silný. A u lékořice si jej můžete vychutnat přímo svými chuťovými receptory.

Pokud jste studovali medicínu, fyziologii, nebo jen hlouběji studovali bylinářství, jistě jste se setkali s pojmem neurosteroidní působení. Ale tento pojem je vždy tak trochu obklopený hávem tajemna a ani odborníci často léta nevědí, co přesně si mají pod ním představovat. Ano, všichni víme, že neurosteroidní účinek je modulační účinek steroidů na membránové receptory, či (v širším smyslu) na jiné "pro steroidy neobvyklé" receptory v cytoplasmatu. Pokud chcete, aby pro vás tento pojem přestal být záhadný, musíte vědět něco o steroidech, membránových receptorech, neurobiologii a historii pojmu neurosteroidní působení. A též si pro úplnou jistotu musíte neurosteroidní účinek na vlastní kůži, či spíše sliznici vyzkoušet. Pokud si nejste jisti, co je to cytoplasma, nečtěte dál a běžte se raději podívat na něco pro vás záživnějšího.

1. Něco o steroidech

Steroidy jsou dosti velké molekuly, které se hojně vyskytují u živočichů (cholesterol, testosteron, aldosteron, estrogen, kortizol...), rostlin (fytosteroidy, steroidní saponiny...), hub (ergosterol...) i mikroorganismů. Steroidy u živočichů často fungují jako hormony, které působí v buněčném jádře. Tam se nacházejí jejich klasické receptory – bílkoviny, které jim umožňují působit přímo na DNA a měnit genovou expresi v závislosti na tom, kolik testosteronu, estradiolu, aldosteronu a kortizolu máme právě v krvi. Na genové expresi závisí, komu budou růst ňadra a komu z testosteronu padat vlasy. Díky ní fungují steroidní anabolika. A všechny tyto účinky se uplatňují v jádře. Buněčné jádro se proto oprávněně považuje za hlavní místo účinku steroidů.

2. Něco o membránových receptorech

Schopnost pronikat do jádra je privilegiem steroidů a relativně malého množství chemikálií. Většina signálních molekul však samostatně do buňky nepronikne a působí jen zvenku za pomoci membránových receptorů. Tímto způsobem probíhá komunikace mezi neurony, Zatímco steroidní kortizol působí v jádře, stresové hormony poplachové reakce – adrenalin a noradrenalin – neprocházejí membránou a působí na povrchu buněk. Signálních molekul je mnoho: glutamát, glycin, GABA, acetylcholin, serotonin, dopamin...

Omlouváme se, ale tento článek není dokončen. Současná, rozpracovaná verze nevyjádřuje jeho konečnou podobu.