Drobečková navigace

Mycelium a primordium léčivých hub – pěstování

Mycelium (podhoubí)

Každý houbař už jistě viděl podhoubí – při sběru plodnic v lese je patrné jako spleť bílých vláken, kterým se říká hyfy a z nichž plodnice vyrůstá. Ne každý už ví, že toto podhoubí prorůstá lesní půdou (nebo, u dřevokazných hub, napadeným dřevem) na vzdálenosti mnoha metrů a že jeho celková váha je většinou mnohonásobně větší, než celková váha plodnic. Při pěstování biomasy léčivých hub in vitro (tj. uměle) se využívá toho, že mycelium roste mnohem rychleji než plodnice. Při jeho naočkování na kultivační nádobu (např. Petriho misku) mycelium rychle proroste kultivačním médiem (agarem) a po asi 7 dnech vytvoří na jeho povrchu hrbolky, kterým se říká primordium – zárodečná hmota.

Primordium

Primordium je zárodeční houbová hmota v podobě hrbolků na povrchu kultivačního média (agaru). Z té by postupem času teoreticky vyrostly plodnice. Prakticky se houbová biomasa hned zpracovává na extrakt a balí jako kapsle nebo tablety. Jediným důvodem, proč se slovo primordium používá, je snaha zdůraznit podobnost vypěstované houbové biomasy a tradičních plodnic.

Pěstování mycelia na agaru v Petriho miskách je snazší než se zdá. Z laboratorního vybavení potřebujeme Petriho misky (sterilizační autokláv je výhodou, ne ale nutností). Mikrobiologická laboratorní praxe je výhodou, ale ne nutností – zkušenosti se zavařováním ovoce postačí.

Postup pěstování mycelia v domácích podmínkách

Při pěstování mycelia, stejně jako při zavařování ovoce, musíme dbát na čistotu a sterilizaci – jinak nám místo hub na agaru vyrostou mikrobiální kolonie. K růstu hub si nejdříve musíme připravit agarový bujon. Agar lzezakoupit jako kuchuňskou přísadu. Protože samotný agar houbám výživu neposkytuje, musíme agar obohatit výživnou složkou, například ječným sladem a kvasnicovým extraktem, k němuž lze přidat sojový protein. Tyto přísady, které jsou běžně k dostání, společně s agarem rozpustíme v horké vodě na agarový bujon. Petriho misky sterilujeme varem a za teploty 100°C je plníme agarovým bujonem (také zahřátým na 100°C), přikryjeme víkem a necháme v lednici ztuhnout. Houby nejsou náročné, mnohé druhy rostou i na zcela podřadných substrátech, takže se o jejich výživu nemusíme příliš obávat.

To, čeho se obávat musíme, jsou bakterie a plísně. Sterilní Petriho misky se po naplnění a zakrytí víkem již nesmí otevírat (je to stejné, jako u zavařovacích lahví). Otevíráme je pouze na krátkou dobu při očkování houbovými výtrusy nebo již vypěstovaným myceliem. Výtrusy získáme z čerstvého nebo suchého houbového materiálu. K inokulaci přistoupíme až po úplném ztuhnutí agaru (20 hodin v lednici) a můžeme ji provést například nerezovou tyčinkou, kterou nejdříve sterilizujeme plamenem:

Inokulace - naočkování agarového substrátu houbovými výtrusy

Při inokulaci víko Petriho misky zvedáme pomalu a pouze na nejkratší nutnou dobu. Víko pořád držíme nad agarem, aby dovnitř nenapadaly bakterie. Kultivujeme za pokojové teploty. Pokud jde všechno jak má, za několik dnů by nám v misce mělo vyrůst bílé mycelium dané houby. Na myceliu se brzy vytvoří také primordium ("mladé plodnice"). Bakteriální kolonie, s nimiž se jistě setkáte, se obvykle jeví jako průhledné, bílé, či barevné hrbolky na povrchu agaru. Plísně zpočátku vytvářejí mycelium podobné houbovému, na něm se ale brzy začnou tvořit zelené nebo černé plísňové výtrusy. Houby mají schopnost některé druhy bakterií z agaru "vykonkurovat", ale pokud by nám bakterie způsobovaly velké problémy, můžeme do bujónu přidat antibiotika (vypěstované mycelium a primordium z agaru samozřejmě jíst nebudeme).

Rostoucí mycelium na agaru:

různé druhy mycelia na kontaminované Petriho misce
Dva různé druhy mycelia na kontaminované Petriho misce

Primordium (zárodky plodnic), které se posléze vytváří na agaru:

Primordium - hlívá růžová
Primordium – hlívá růžová (Pleurotus djamor)
Primordium - penízovka sametonohá
Primordium – penízovka sametonohá (Flammulina velutipes)

Klonování hub na agaru

Na výše popsaným způsobem připravených agarových miskách lze houby i klonovat. K tomu potřebujeme čistý kousek čerstvé, živé plodnice, který prostě položíme na povrch agaru.

Boltcovitka (ucho Jidášovo, Auricularia auricula-judae) klonovaná na agaru
Klonování – boltcovitka (ucho Jidášovo, Auricularia auricula-judae)

Houbová vlákna, z nichž je plodnice složená, postupně vypučí a zpětně vytvoří mycelium, které se rozroste po povrchu agaru. Pokud toto mycelium použijeme k inokulaci dalšího substrátu, získáme houby, které jsou klonem použitého kousku plodnice.

Přípravky z houbové biomasy (mycelium a primordium)

Výhodou pěstování mycelia na agaru je to, že se můžeme vizuálně přesvědčit o tom, že tam opravdu roste daná houba a ne třeba bakterie nebo plísně. Mycelium vypěstované na agaru se proto používá k očkování špalků (či jiných substrátů) v pěstírnách léčivých hub.

Při průmyslovém pěstování houbové biomasy v podobě mycelia a priomordia se krok růstu plodnic na přirozeném substrátu (což může u léčivých hub trvat mnoho měsíců) zcela vynechává a houbové přípravky se vyrábějí přímo z houbové biomasy. Mycelium na agaru roste rychle (několik dnů), ale výživné látky v agaru se brzy vyčerpají. Růst se pak zastaví a vzniklá houbová biomasa se zpracovává. Výrobky z houbové biomasy se musí mnohonásobně koncentrovat, protože jejich hlavní část tvoří vyčerpaný agar. Zatímco u koncentrátů z plodnic je koncentrace volitelným, zhodnocujícím procesem, u výrobků z houbové biomasy je to nutnost.

Pokud bychom chtěli tento průmyslový proces napodobit, museli bychom agar prorostlý myceliem z našich Petriho misek vybrat, vložit do varného skla a varem rozpustit. Získali bychom sekundární bujón, který by obsahoval vývar z mycelia a primordia a rozpuštěný vyčerpaný agar. Odpařením a filtrací by se získal tekutý koncentrát, lyofilizací koncentrát práškový.

| 9.7.2008