Drobečková navigace

HER2+ rakovina prsu 3: Amygdalín / laetril / vitamín B17 kontra cílená radioterapie

Dobrý den

Chtěl bych se nyní "přistavit při několika odstavcích poměrně obsáhlé odpovědi":

Za prvé, ačkoliv toho času pracuji na ústavu, který se věnuje především onkologické léčbě, samotným onkologům v podstatě nejsem. Mojí původní profesí bylo vlastně "řemeslo" = neurochirurgie, jejíž úspěch tkví (vedle specifických teoretických znalostech) především na ruční práci. V průběhu téměř již deseti let, které po svém úraze věnuji rádiochirurgii (radiační neurochirurgii) jsem co-to z onkologie "pochytil", stále se však v onkologické problematice pokládám za značného laika. Protože však naléhavost onemocnění mé manželky mě nutila / nutí hledat "řešení" co možná nejrychleji, "surfovat" internetem a pokud tam najdu něco zajímavého, snažím se intuitivně oddělit "plevel". Jedním z prostředků, které jsem dosud vysloveně nezavrhl, je i manželčina každodenní konzumace lžičky za tepla připravené směsi javorového sirupu a jedlé sody. Několik věcí mi tam sice "nesedí", na druhé straně mám ale pocit že, že konzumací zmíněné směsi by se nemělo ani nic "pokazit". Zdroj, z něhož jsem čerpal, přikládám. Vedle úpravě pH (i směsí javorového sirupu / sody) jsem "narazil" také na jiné "zaručené" typy jak čelit rakovině a zcela důvěryhodným se mi vidí např. být amygdalin. Přikládám tedy i další z mých informačních zdrojů, kde jsou přebírány i jiné metody. Pokud mi případně někdy napíšete, co si o nich myslíte, určitě se neurazí.

MUDr. Martin M.

HER2 + rakovina prsu 3:

Ad javorový sirup

Všimněte si, že jsem se (ve své předchozí odpovědi) vyhnul kritice javorového sirupu / mízy, jen jsem taktně přidal do úvahy ještě borůvky, březovou mízu a rezavec šikmý, čili čagu (Inonotus obliquus). Javorová míza není bez účinku a možná trošku pomáhá i proti nádorům (namátkou Legault2010aai). Dokument "Bicarbonate Maple Cancer Treatment", který jste mi zaslal k posouzení, je ale pouze hromádku pseudovědeckých fantazií a o účinnosti nebo neúčinnosti javorového sirupu ve skutečnosti neříká vůbec nic. To asi i sám cítíte a já Vám to potvrzuji.

Ad amygdalin / laetril / vitamín B 17

Amygdalin je jednoduchá molekula, která není ničím jiným, než zdrojem kyanovodíku. Slouží k tomu, abychom meruňková semínka nejedli, ale zahodili a nechali z nich vyrůst další meruňky. Lákavou je samozřejmě představa, že bychom tím kyanovodíkem selektivně otrávili rakovinné buňky. To ale není možné, protože kyanovodík schopnost selektivně zabít pouze některé buňky vůbec nemá. Mitochondrie, které vyřadí, jsou zálohovány glykolýzou. Kyanovodík zabíjí až celé tělo globálním nedostatkem energie. To je přesně stejná situace, jako že není možné vyhladovět určitou nežádoucí vesnici tím, že vyhodíte do povětří místní samoobsluhu, protože vesničané si přivezou potraviny z okolí. Až celkový nedostatek potravin ve státě by byl účinný, ale to nechceme.

Všechny kdejaké pokusy využít v boji proti rakovinným buňkám to, že mají vyšší metabolismus, spotřebují více glukózy, energie atd. jsou k ničemu, protože se v tomto směru neliší zásadně od zdravých buněk. Vysoký metabolismus má i mozek, srdce, ledviny, játra... Šarlatáni kolem těchto léčebných postupů jsou jako vynálezci perpetuum mobile: tvrdohlaví, často sami obětí své utkvělé ideje, ale s tou výhodou, že často najdou dost zoufalých pacientů, kteří jsou ochotni jejich fantazie sdílet a financovat. Na farmaceutické impéria nadávají i šarlatání.

Měsíc kamenem netrefíte

Koncept útoku na rakovinné buňky přes její vysoký metabolismus je slabounký, vědecky nepřijatelný. To je jako snažit se trefit Měsíc kamenem. To je teoreticky možné, ale prakticky ne. Kdyby měl asteroid Malého prince oběžnici srovnatelné velikosti, mohl by se Malý princ kromě sledování východů slunce bavit i tím, že by tu oběžnici trefoval kameny. Ale idea házení kamenů ze Země na Měsíc je, jak uznáte, nesmyslná. Toto jsme schopni intuitivní posoudit, protože s kameny máme praktické zkušenosti. Takový plán by nám nikdo neprodal. Ale když přejdeme ze světa kamenů do světa molekul, už si nejsme tak jisti jestli lze nebo nelze ničit rakovinné buňky podáváním zdroje kyanovodíku. Možná jsem zde tomu strefování měsíců kameny věnoval příliš mnoho prostoru, ale demonstruji tím, že i o nesmyslech se dá psát rozvláčné. A to je i mým komentářem k druhému Vámi zaslanému dokumentu o amygdalinu a laetrile, nesprávně nazývaném "vitamín B17".

Potřebujete raketu

Pokud se nechcete odevzdat do vůle osudu a stůj co stůj chcete ten Měsíc něčím trefit, mám pro Vás tip: Zkombinujte ten trastuzumab s alfa zářičem. Oproti prostému trastuzumabu by to mělo tu výhodu, že zasažené by byly i ty sousední rakovinné buňky, které HER2 receptor neexprimují. Takový konjugát se běžně neprodává, takže je třeba ho buď odněkud pod rukou objednat, nebo samostatně vyrobit. To není jednoduché, ale na rozdíl od léčby amygdalin to není úplně nemožné. Když už je tedy chcete trávit.

Podrobný návod

Zajdete do knihovny a vypůjčíte si knihu Bioconjugate Techniques. Nalistujete stránku 783, kapitola "Antibody Modification and Conjugation" a zahnete si tam růžek. Sednete za klávesnici a zjistíte si, které všechny buňky v těle za fyziologických podmínek exprimují HER2 receptor a v jakých koncentracích. Soustředíte se na tři nejpodstatnější populace těchto buněk. Pro ně vyřešíte tento úkol: Jaká může být maximální koncentrace alfa zářiče s krátkým poločasem rozpadu v dané tkáni, aby tam při jeho úplném rozpadu přežilo 90% buněk? Tři koncentrace α-zářičů které Vám takto vyjdou vydělíte třemi koncentracemi HER2 receptorů v daných tkáních a z těchto tří podílů vyberete nejmenší. Toto číslo by nemělo být příliš malé, rozhodně ne mnohem menší než 1, ale nemělo by být ani příliš velké.

V dalším kroku vyberete vhodný radionuklid. Měl by to být čistý alfa zářič s krátkým poločasem rozpadu. Kratší poločas je z léčebného hlediska lepší, ale zase se s takovými izotopy hůře manipuluje. Dobré je například radium 223 (223Ra, Nilsson2005fce), má poločas 12 dní a je to téměř čistý α zářič: 223Ra - α (12 dní) => 219Rn - α (okamžitě) => 215Po - α (okamžitě) => 211Pb - β (30 minut) => 211Bi - α okamžitě => 207Tl - β (okamžitě) => 208Pb (stabilní). To máte čtyři rány α (β se nepočítají, ty jsou navíc), takže číslo, které jste si předtím spočítal vydělíte čtyřmi. Výsledek Vám dá počet atomů rádia 223, které musíte na každou molekulu HER2 protilátky (trastazumabu) přichytit.P okud si vyberete jiný radionuklid, počet α částic může být jiný. Dle Dadachova2010ctw připadá do úvahy ještě například bismut 212 (212Bi), bismut 213 (213Bi), aktinium 211 (211Ac), co seženete.

Knížku Bioconjugate techniques otevřete tam, kde je zahnutý růžek a vyberete vhodnou metodu k tomu, jak vypočítaný počet atomů nuklidu na každou molekulu trastazumabu přichytit. Pokud jich bude příliš mnoho, musíte udělat střapec. Ale tak mnoho jejich snad zase třeba nebude. Objednáte potřebné linkery, pod záštitou nějaké autorizované nuklidové laboratoře, které od Vašeho pracoviště jistě není daleko, objednáte zvolený radionuklid, vše nasypete do zkumavky s protilátkou, dobře zamícháte, necháte zreagovat, na koloně vyčistíte od nezreagovaných linkrů, nepřichycených nuklidů a dalšího smetí, rozpustíte ve fyziologickém roztoku a můžete píchat. Přitom nezapomeňte podávat ženšen aby se omezilo radiační poškození normálních buněk.

Popis svého úspěchu následně zašlete například do časopisu Current Radiopharmaceuticals, jehož č. 3 ze září 2008 bylo právě metodám jako cílený radiační útok na HER2 pozitivní buňky věnované a účinnost této strategie potvrzuje, najděte si to tam. Tady tito v tom Švédsku (Tolmachev2007rth) na ty HER2 protilátky zase zkoušeli lepit lutecium 177 (177Lu). Jinak na tom rádiu 223 už jde někdo bohatnout (nazvali to že Alpharadin, Liepe2009a2a), ale je nepravděpodobné, že by jim na Vaší pacientce záleželo tak, aby Vám to rádium kvůli ní přilepili na trastuzumab, to by mohli jít i do vězení.

To je vše.

-Boris-

 

Na vstřebání nových poznatků a zjištění, jak na ně reagovat, potřebuji pouze více dní. Předběžně by mě ale zajímalo, jestli ten čistý alfa-zářič navázaný na trastuzumab by měl být aplikován vícekrát nebo pouze jednorázově. Trastuzumab by se totiž měl podávat infuzní á 3 týdny až do progrese zákl. onko-onemocnění a to vidím jako problém, protože kavalny katétr, (manželce jím steklo 6 cyklů chemoterapie) je již zrušen, pro zvýšenou vulnerabilitu horní končetiny na straně mastektomie / exenterácie axily by se na ní neměly být podávány žádné infuze, prítupné cévy na opačné straně má "mizerné" + prostředí, kde by měla příp. léčbu trastuzumabem absolvovat, se mi vidí být problematické i ze psycholog. aspektu.

S pozdravem, MUDr. Martin M.

Tastuzumab funguje tak, že cílové buňky označkuje na zničení, které provede imunitní systém hostitele. Dalším mechanismem působení může být to, že tam tím buňkám na povrchu ta nalepená protilátka překáží při růstu. Každopádně, tato protilátka omezuje / zabíjí pouze ty buňky, které HER2 ve zvýšené míře nesou přímo na svém povrchu. A to zdaleka nemusí být všechny. Nakonec se při neúspěšné terapii trastuzumabem stane zákonitě to, že se rakovinné buňky naučí HER2 neexprimovat a pomoci si i bez něj.

Výhoda cílené radioterapie by byla taková, že ozáření by zasáhlo okruh stovek mikrometrů kolem shluků HER2 exprimujících buněk. Dotkli jste se ale velkého problému, který jsem ve svém napůl vážném návodu zcela opominul, a to je dávkování. K správné dávce by bylo třeba dost přesně odhadnout množství exprimovaných HER2 receptorů v těle a protilátku kombinovanou s alfa zářičem podat ideálně v stechiometrickém množství. Ideální by bylo podat ji přesně nadávkovanou pouze jedinkrát a přesně spočítat radiační dávku tak, aby radionuklid zcela vypálil buňky podstupující mitózu v okolí HER2 pozitivního tkáně a nezničil přitom zcela ty tkáně, které HER2 exprimují přirozeně. Dělat to dvakrát skoro nemá smysl, protože když to rakovinné buňky nezničí úplně na poprvé, tak při druhém pokusu bude těch přeživších už jen více. To je jako trávit šváby – jednou a pořádnou dávkou.

Mimořádně výhodné by bylo pak ještě kromě HER2 najít další receptory specifické pro dané rakovinné buňky, za jejichž použití by se dala vytvořit ještě účinnější cytotoxická léčba. To ale není v tomto případě realistické. V komunikaci můžeme pokračovat telefonicky.

-Boris-

| 7.7.2011

Související články