Drobečková navigace

Co všechno se označuje jako ženšen

Ženšen je český název botanického rodu Panax z čeledi aralkovitých (Araliaceae). V užším smyslu slovo ženšen jako ekvivalent čínského řén-šen (řénšen , viz etymologie slova ženšen) označuje jen ženšen pravý (Panax ginseng).

Druhy rodu ženšen (Panax)

Nejznámějšími botanickými druhy rodu Panax jsou:

Všechny druhy rodu Panax jsou si fytochemicky příbuzné a obsahují typické, v rostlinné říši unikátní steroidní saponiny panaxosidy. Ani v samotné čeledi aralkovitých se nenajdou rostliny po fytochemické stránce srovnatelné s rodem ženšen (Davydov2000es).

Přívlastky ženšenu pravého (Panax ginseng)

Další přívlastky, s nimiž se u slova ženšen setkáme, rozlišují ženšen pravý podle oblasti původu:

  • korejský ženšenPanax ginseng z Koreje, nebo pěstovaný v Číně pod korejským dohledem. Považuje se za symbol kvality a Číňané mají proto silnou tendenci názvem "Korean ginseng" označovat úplně každé zboží pocházející z druhu P. ginseng.
  • mandžuský ženšenPanax ginseng z Mandžuska (rozsáhlá oblast na pomezí Číny, Koreje a ruského Dálného Východu).
  • čínský ženšen — Hlavně ženšen pravý (Panax ginseng) původem z Číny. České druhové jméno ženšen čínský by ale v budoucnu mohlo připadnout botanickému druhu Panax sinensis J. Wen z provincie Če-ťiang (mezi Šanghajem a Pekingem), jehož taxonomická platnost je více-méně potvrzená.

Nebo podle způsobu zpracování:

  • červený ženšen (ginseng radix rubra) — Pařený a následně vysušený kořen ženšenu pravého (Panax ginseng). U  ženšenu amerického (Panax quinquefolius) by název ekvivalentního léčiva byl panacis quinquefolii radix rubra.
  • bílý ženšen (ginseng radix alba) — Sluncem vysušený kořen ženšenu pravého (Panax ginseng). U ženšenu amerického (Panax quinquefolius) by byl název ekvivalentínho léčiva byl panacis quinquefolii radix alba.

Ženšen může mít i přívlastky podle dalších detailů. Setkáme se například se ženšenem tříletým, šestiletým, n-letým, rovným, zakřiveným, rozvětveným, rostoucím na té či oné hoře, atd. Všechny tyto přívlastky se po taxonomické stránce obvykle vztahují k ženšeni pravému (Panax ginseng).

Využívání slova "ženšen" k označování nepříbuzných rostlin

Je bohužel běžnou praxí označovat různé, většinou taxonomicky nepříbuzné adaptogeny za takový či onaký ženšen:

Tento seznam není a nemůže být úplný, protože lidská tvořivost nezná mezí. Jak píše Davidovová (Davydov2000es), toto vytváření nových "ženšenů" není odborně omluvitelné ani pro "sibiřský ženšen" (eleuterokok ostnitý, Eleutherococcus senticosus), který je skutečnému ženšeni ze všech ženšenů-neženšenů taxonomicky nejblížší.

Je legrační, že tyto ženšeny-neženšeny ani nemůžeme označit "nepravé" či "falešné", protože by se to pletlo s ženšenem nepravým (Panax pseudoginseng), který je navzdory jménu legitimním, panaxosidy obsahujícím ženšenem. Ti, kteří ho křtili "nepravý" k odlišení od ženšenu pravého (Panax ginseng), netušili, kam až zajde přejmenovávání jiných rostlin na ženšen.

Vydávání nepříbuzných adaptogenů za "ženšen" je nesprávné.

Eleuterokok, vitánie, Pfaffia, řeřicha peruánská, pazvonek dangšen a další jsou všechno zajímavé a účinné adaptogeny, i když jejich chemické složení se od ženšenu zcela liší. Jedinou známou rostlinou obsahující panaxosidy mimo čeleď aralkovitých je gynostema pětilistá. Avšak gynostema, eleuterokok, ani různé další adaptogeny nejsou se ženšenem zaměnitelné a nemají též potřebu k ženšenu nějak vzhlížet. Místo označování za "slabší ženšen" by se měl pro tyto rostliny použít obecný termín "adaptogen" a měly by být zdůrazněny jejich specifické vlastnosti, které je jako adaptogeny činí unikátními.

Taxonomie ženšenu

Fylogenetický strom rodu Panax
Fylogenetický strom rodu Panax

Obtížná taxonomie je pro botaniku typická a nejinak tomu bylo i u ženšenu. Různí botanici učinili mnoho desítek pokusů přidat nové druhy do rodu ženšen, z nichž většina byla vyřazena do rodů jiných (Eleutherococcus, Neopanax, Polyscias a j.). GRIN taxonomie, z níž tyto informace čerpám, dnes uvádí 12 platných druhů v rodu Panax a 14 platných druhů v rodu Eleutherococcus. Určitý pořádek do rodu Panax vnesla až molekulární taxonomie. Analýzou ribozomální DNA (Wen1996pbp) bylo ve rodokmenu rodu Panax umístěno 13 různých druhů (P. bipinnatifidus Seem., P. omeiensis J. Wen, P. wangianus Sun, P. zingiberensis C. Y. Wu et K. M. Feng, P. major Ting, P. ginseng C. A. Mey, P. japonicus C. A. Mey, P. quinquefolius L., P. sinensis J. Wen, P. notoginseng (Burkill) F. H. Chen, P. stipuleanatus H. T. Tsai et K. M. Feng, P. pseudoginseng Wall. a P. trifolius L.).

Dnes nám už v rodu Panax tedy kromě nálezu nových druhů hrozí snad jen rozdělení P. bipinnatifidus na dva druhy. Pokud jde o eleuterokok, ten na genetickou analýzu pořád čeká.

Klasifikace ženšenu v TČM

Pro Tradiční čínskou medicínu ženšen (Panax) jako botanický rod znamená velmi málo. Čínské označení "řén-šen"  se používá jen a pouze pro P. ginseng, jiné druhy rodu Panax se v čínštině jmenují jinak. Přezíravý vztah k taxonomii je jinak pro čínskou medicínu typický, dokonce i droga z různých částí ženšenové rostliny je klasifikována do protikladných kategorií – tak např. kořen ženšenu je "teplý" (jang), zatímco květy a listy jsou "studené" (jin). Právě u ženšenu však takové podivné rozdělení nemusí byt tak hloupé, protože většina účinků ženšenu je výsledkem působení ne jedné, ale dvou nebo více látek s protichůdným působením, na jejichž vyvážení závisí znaménko výsledného účinku. Droga s mírně odlišným poměrem ginsenosidů může pak mít účinek úplně opačný. (To si nevymýšlím, studie v tomto smyslu (Sengupta2004may) byla nedávno publikována ne odjinud než z Massachusetts Institute of Technology.)

Výjimečnost obsahových látek ženšenu

Ženšenové saponiny, panaxosidy, jsou v rodu ženšen(Panax) velmi hojné a obsahuje je i fylogeneticky nejméně příbuzný ženšen trojlistý (P. trifolius), který američtí Indiáni kdysi používali proti nachlazení (Angelova2008rmp). Jiné rody čeledi aralkovitých, většinou dřevnaté keře, jsou však po chemické stránce od ženšenu zcela odlišné a můžou být i jedovaté (třeba břečťan). Určitou výjimkou je eleuterokok (Eleutherococcus senticosus), který sice panaxosidy neobsahuje, ale má adaptogenní účinky zejména na fyzickou výkonnost a imunitu. Panaxosidy neobsahuje ani moračina hrozivá (Oplopanax horridus), aralkovitý keř poslední dobou nabízený jako "aljašský ženšen". Účinky moračiny nelze se ženšenem srovnávat a neodpovědný sběr by ji mohl ohrozit.

Kromě rodu ženšen byly panaxosidy v nezanedbatelném množství objeveny dosud jen v jedné další rostlině – gynostemě z čeledi tykvovitých. Gynostema pětilistá (Gynostemma pentaphyllum) obsahuje v sušině listů asi 2,4% saponinů (Zhang1993amn), z čehož asi 25% je tvořeno zhruba deseti z téměř 200 známých panaxosidů (Razmovskinaumovski2005cpg).

| 14.9.2008