Drobečková navigace

Zvýšení duševní výkonosti, nootropika

Duševní výkonnost

Duševní výkonnost je v některých povoláních kritickým faktorem a její maximalizaci potřebují všichni kteří tato povolání vykonávají. O duševním stresu a účinku adaptogenů na něj jsem už psal v jiném článku. Zde se věnuji metodám kterými zdraví lidé mohou zvýšit svou duševní výkonnost. Někdy postačí pouhé relaxační cvičení, při kterém se snažíme uvolnit a lépe soustředit na duševní činnost kterou vykonáváme.

Nootropika – látky zlepšující duševní výkonnost

Nootropika jsou definovaná jako látky zvyšující inteligenci nebo jiným způsobem (např. uklidněním) zlepšující myšlení. Samozřejmě, je so spíše touha než realita, inteligence je příliš komplexní než aby ji bylo možné u lidí plošně zvýšit požitím nějaké jednotlivé látky. Nootropika jsou v praxi většinou látky zlepšující nějaký parametr mozkové fyziologie, například prokrvení mozku nebo dostupnost neurotransmiterů. Ty nezabírají u všech lidí, ale jen u těch, kteří mají s daným fyziologickým parametrem problém – protože mozek zcela zdravý si bezproblémově zajistí dostatečné prokrvení i dostupnost přenašečů. Další nootropika jsou odvozena od psychiatrických léků v rámci očekávání že to, co pomáhá oslabeným jedincům může normální mozek posílit k vyššímu výkonu. (Dobře známý piracetam je něco mezi těmito dvěma kategoriemi.) Jiné látky zase fungují jako nootropika pouze svým uklidňujícím účinkem – možná jste nevěděli že obyčejný etanol je právě kvůli uklidňujícímu účinku zakázán coby doping u soutěžních střelců. A nakonec bych chtěl zmínit tu kategorii nootropik, které jsou z mého pohledu biologa nejdůležitější, a to jsou nootropika z řad přírodních adaptogenů.

Ženšen pravý je dobře prozkoumané nootropikum

Zlepšení průměrné duševní výkonnosti (nootropický účinek) byl u ženšenu předmětem velkého zájmu a dokumentuje ho mnoho publikací. Vědecký výzkum jeho účinnosti je důležitý, protože subjektivně pociťovaný účinek ženšenu na zlepšení myšlení a pracovního soustředění je těžké odlišit od placebo efektu. K ženšeni jako nootropiku se můžeme stavět s vírou nebo nevírou, ale faktem že na jeho nootropický účinek existuje množství studií s kterým mohou jiné byliny těžko soupeřit. Nootropický účinek ženšenu se vysvětluje třema hlavními mechanismy:

Uklidňující učinek přes GABAergní systém

Ginsenosidy Rb1, Rb2, Rc, Re, Rf a Rg1 se reverzibilně vážou na GABA receptory (Kimura1994igw). Podobně jako piracetam, i ženšen stabilizuje aktivitu GABA neuronů. To pomáhá u negativně motivovaných úkolů, jak potvrdila zvířecí studie (Churchill2002npg). Ženšen, ačkoliv není euforizující, pomáhá při depresi. a odstraňuje nespavost.

Zlepšení paměti vlivem na systém acetylcholinu

Gssd. Rb1 (Benishin1991egr) a Rg1 (Yamaguchi1995egi) společně s gssd. Re (Yamaguchi1996egi) blokují experimentální poškození učení alkaloidem skopolaminem. Ginsenosidy Rb1 a Rg1  zesilují metabolismus acetylcholinu v hipokampu (Benishin1992agr, Salim1997grr). Gssd. Rg2, sloučenina K a protopanaxatriol inhibují specifické typy nikotinových cholinergních receptorů (Lee2003deb, Lee2009rlr).

Další psychické účinky ženšenu

Ženšen reguluje stres, aktivuje psychiku a odstraňuje psychický pocit únavy (Kim2003iii, Yoshimura1988ace, Kim2003egs). Gssd. 20(S)Rg2 zlepšoval učení a paměť u potkanů a omezoval pokusné narušení psychiky (Ma1993e2c). Použití ženšenu v kontextu psychiatrické léčby rozebírá Wilkie1994grj. Hodně se zkoumalo též využití ženšenu u Alzheimerovy nemoci, která hrubě narušuje myšlení. Na sobě jsem při delším užívání velmi vysokých dávek ženšenu (až 30g denně po 2 týdny) pozoroval příznaky v podobě hyperaktivity a dráždivosti. Myších studie Yoshimura1988ace však pozorovala po podání ženšenového extraktu snížení agresivity, které připsala panaxosidu Rb1, přičemž panaxosid Rg1 agresivitu naopak zvyšoval. (Protichůdné účinky obsahových látek jsou u ženšenu typické.)

Klinické studie potvrzující nootropické účinky ženšenu

  • Standardizovaný extrakt ženšenu G115 zlepšoval pracovní paměť a subjektivní duševní klid zdravých mladých probandů (30 dobrovolníků, 8 dnů po 200 a 400mg extraktu, publikace Reay2010pgg, testy u  této a několika dalších zde zmiňovaných publikací prováděl výrobce G115, firma Boehringer Ingelheim).
  • Ženšen Korea Insam a extrakt G115 zlepšoval pozornost, inteligenci (početní úkoly, logika) a reakční čas (16 probandů, publikace Angelo1986dpc).
  • U mladých probandů ženšen zlepšoval výkon při desetiminutovém zátěžovém psychotestu (Reay2006epg)
  • Kombinace ženšenu a jinanu dvoulaločného zlepšovala v detailních psychotestech duševní výkonnost (Kennedy2002mcm).
  • Kallus2005apf je vědecký přehled o stárnutí kognitivních funkcí, shledává pozitivní účinek u kofeinu a ženšenového extraktu G115. (Jako kofeinista se ke kofeinu stavím opatrněji.)
  • Coleman2003epg je přehledem pozitivních účinků P. ginseng na kvalitu života, soustřeďuje se na výrobky Pharmaton, Ginsana a pod.
  • Nootropické účinky bylinné kombinace se ženšenem a schziandrou (klanopraškou) zkoumali studie Nishiyama1995bes a Nishiyama1996hps, které ukázaly zlepšení učení a paměti.
  • Standardní TČM kombinace šen yüen kan ženšenu a vítodu úzkolistého (Polygala tenuifolia) měla na zvířecím modelu antidepresivní a nootropický účinek. (Sun2013aem)

Další rostlinná nootropika

Kromě ženšenu se nootropický účinek často připisuje jinanu dvoulaločnému, rozchodnici růžové, schizandře čínské a v různé míře i dalším adaptogenům. Šišák bajkalský je mírně sedativní a má ochranné účinky na neurony hipokampu (Lim2016asb). Pozornost zasluhuje i šalvěj a další hluchavkovité, např. oregano. Tradiční indické (ajurvédské) nootropikum je bakopa drobnolistá zvaná brahmí (Calabrese2008esb).

Jako perličku bych uvedl, že asi nejčastěji užívaným nootropikem je nikotin, na jehož nootropické účinky rád poukazoval můj bývalý vedoucí, neurobiolog a sám velký kuřák. Nikotin působí na centrální acetylcholinové receptory nikotinového typu. I když nikotin není adaptogen (jeho terapeutický index je příliš nízký), v malých dávkách zlepšuje soustředění a u starších lidí dočasně potlačuje příznaky Parkinsonovy nemoci.

| 11.7.2010