Drobečková navigace

Ne všechny nejedovate léčivky jsou adaptogeny

Jako čtenáři tohoto webu jistě víte, že paracelsovské léky jsou jedy, které v malé dávce léčí. Jejich protikladem jsou adaptogeny, které nesmí být jedovaté ani mít jednostranné účinky. Jelikož však nelze sestavit uzavřený seznam adaptogenů, lidé mají tendenci si adaptogeny plést s veškerými netoxickými léčivkami.

Adaptogen není totéž, co nejedovatá léčivka

Těm, kteří se v dobré vůli pokoušejí pochopit, co to vlastně ty adaptogeny jsou, lze snadno vysvětlit, že na jedovaté rostliny (náprstník, jmelí, rulík zlomocný...) je těžko hledět jako na adaptogeny. Na jedovaté rostliny hledíme jako na paracelsovské léky, jejichž kvalita se měří terapeutickým indexem (poměr léčivé dávky ED50 k smrtící dávce LD50).

Lze též snadno vysvětlit, že na nejedovaté léčivky je těžko hledět jako na paracelsovské léky, protože smrtící dávku LD50 vůbec nemají. Nicméně kategorie adaptogenů není totožná s kategorií nejedovatých léčivých rostlin. Nejedovatost totiž není postačující podmínkou k tomu, abychom léčivo klasifikovali jako adaptogen. Další podmínkou je aby adaptogen neměl jednostranný účinek a aby, pokud možno, zvyšoval adaptační rozmezí více než jednoho fyziologického parametru (čím více, tím lepší adaptogen). Uvedl bych dva příklady nejedovatých léčivek, které kvůli jednostranným účinkům nelze klasifikovat jako adaptogeny:

  • Lékořice čínská (stejně jako lékořice lysá) splňuje téměř všechny předpoklady být adaptogenem: je nejedovatá, široce využívaná a navíc povzbuzuje stresové hormony, které nám umožňují přestát nepříznivé podmínky. (Odborně řečeno, lékořice zesiluje tzv. generalizovaný adaptační syndrom.) Lékořice však není adaptogen, protože na rozdíl od ženšenu stresové hormony pouze zvyšuje. Tímto jednostranným účinkem lékořice při dlouhodobém užívání trápí tělo stejně, jako chronický stres. (Naroti tomu ženšen zvýšený stres spíše snižuje.) I chemicky se účinné látky lékořice podobají ženšeni, přeci jenom však lékořice nenaplňuje definici adaptogenu.
  • Konopí seté je další nejedovatou léčivkou, která není adaptogenem. Kanabinoidy konopí působí jak na mozkové receptory CB1, tak na tělní receptory CB2 a mají tam spoustu pozitivních účinků. Nejdůležitější je asi schopnost konopí tlumit zánět a bolest – právě proto konopí přináší pocit úlevy při nejrůznějších nemocech a tím se přibližuje k definici adaptogenu. THC z konopí má však jednostranné účinky, které ostatně mnozí znají z první ruky. Konopí proto není adaptogen.

Jak tedy hledět na nejedovaté léčivky?

Na nejedovaté léčivky lze hledět z obou hledisek: lze je hodnotit jako adaptogeny a též jako léky. Ty rostliny, které definici adaptogenu nenaplňují, musíme hodnotit jako léky. Ale i pravé adaptogeny můžeme hodnotit jako léky, pokud použijeme místo klasického terapeutického indexu upravená léková kritéria plynoucí z faktu, že adaptogeny vůbec nemají smrtící dávku LD50. Současné zákony hledí na všechna léčiva jako na paracelsovské léky, což je u adaptogenů pohled nesmyslný. Avšak i ostatní relativně nejedovaté léčivky, které definici adaptogenu nenaplňují, by si zasluhovaly více shovívavosti. Lékové zákony jsou psány tak, aby veřejnost ochránily před silnými jedy, které jsou v lécích často obsaženy. Léčivé rostliny (a to nejen adaptogeny) jsou podstatně méně nebezpečné.

| 14.4.2018