Drobečková navigace

Zánět a chronický zánět

Co je zánět

Zánět je způsobený poškozením tkáně a dle klasické medicíny je charakterizován čtyřmi atributy:

  • calor – teplo, zvýšená teplota zanícené části těla
  • dolor – bolest
  • rubor – zčervenání zanícené části těla
  • tumor – zduření

Poškozené buňky uvolní zánětové signalizační molekuly (histamin a prostaglandin), které vedou k rozšíření kapilár zanícené části těla. Histamin a prostaglandin též způsobí zvýšení teploty a prokrvení (zčervenání) zanícené části těla. Tyto signální molekuly mají navíc dva další účinky:

  1. Přivolají imunitní buňky (leukocyty) do zanícené části těla.
  2. Způsobí zvýšenou bolestivost místa zánětu.

Biochemická podstata zánětu

Hlavním účastníkem zánětu jsou bílé krvinky, a to hlavně makrofágy. Bílé krvinky přilnou na stěnu kapilár a proniknou do poškozené tkáně. V orgánech, kam makrofágy nesmí (mozek) jejich funkci zastávají buňky mikroglie. Zjednodušeně lze říct, že jsou dvě podstatné činnosti, kterým se při zánětu bílé krvinky věnují: (1) boj s infekcí a (2) komunikace s jinými bílými krvinkami.

Dvě nejdůležitější činnosti bílých krvinek při zánětu

Opět zjednodušeně, za boj s infekcí odpovídá enzym NO syntáza 2 (NOS2), která vytváří dezinfekční látky, hlavně oxid dusnatý (NO) a kyslíkové radikály. Za komunikaci zase odpovídá enzym cykloxygenáza (COX), která vytváří prostaglandiny a leukotrieny – imunitní komunikační molekuly. Geny NOS2 i COX jsou ovládány společným ovladačem zvaným NF-κB (jde o transkripční faktor). Makrofágy při zánětu samozřejmě řeší i další úkoly, například úklid (fagocytóza poškozených buněk a částí tkáně). V mízních uzlinách pak makrofágy prezentují nalezené bakterie k další imunitní reakci.

Léky proti zánětu

Léky proti zánětu (antiflogistika) dělíme na dva hlavní typy: alosterické a genově-modulační. Mezi alosterické léky patří aspirin, paracetamol, ibuprofen a podobná analgetika, která působí přímo na cykloxygenázu a tím vypínají zánětovou imunitní komunikaci. Genově-modulační léky naproti tomu účinkují přímo na ovladač NF-κB, který řídí transkripci jak NOS2, tak i COX v buňce. Mezi genově-modulační protizánětlivé léky patří kortikosteroidy, ženšen a mnohé další adaptogeny.

Ovládání zánětu a léky proti zánětu

Kdy zánět škodí

Zánět je účelná reakce při úrazu a infekci. Někdy však zánět škodí. Škodlivý zánět se objevuje například při mozkové a srdeční mrtvici, nebo při alkoholové intoxikaci mozku a jater. Tyto záněty jsou sterilní (neobsahují infekci) a makrofágy v nich zbytečně uvolňují reaktivní radikály (NO, superoxidy...) určené k boji s infekcí. Tlumením zánětu můžeme výrazně omezit poškození tkáně při mrtvici i intoxikacích.

Chronický zánět

Dalším typem škodlivého zánětu je chronický zánět. Chronický zánět je často sterilní (neinfekční), například revmatický zánět kloubů (reumatoidní artritida) nebo autoimunitní záněty dalších orgánů. Chronický zánět však může být i infekční. Infekční chronický zánět virového nebo bakteriálního původu vzniká tehdy, když imunita pacienta nestačí k úplné likvidaci infekce. Zatímco autoimunitní záněty je velmi vhodné tlumit adaptogeny, chronické infekční záněty vyžadují antibiotickou léčbu.

Bolest při zánětu

Bolest je jedním ze základních atributů zánětu. Bolest při zánětu slouží prostě k tomu, abychom poškozené části těla dopřáli klid. Ústup bolesti většinou značí uzdravení, takže potlačení bolesti je obecně žádoucí. Mějme ale na paměti, že bolest je pouhý příznak. Bolest má přirozeně zmizet tehdy, když dojde k vyřešení příčiny zánětu.

Účinek proti zánětům je pro adaptogeny typický

Zánět a bolest s ním spojená provází většinu nemocí. Není proto divu, že věhlas "všeléků" si získaly ty adaptogeny, které mají schopnost zánět tlumit. K nim patří i ženšen, kterému se zde více věnuji. Jeho účinky jsou vědecky prokázané a lze je připsat ženšenovým steroidním glykosidům – panaxosidům. Mnoho dalších klasických adaptogenů však má větší či menší účinek proti zánětu. Abych dokázal, že nejde o pověry ani výmysly (jak se někdy lékaři domnívají), uvedu pro ženšen detailní vědecké studie, které u dalších adaptogenů pomíjím.

Proč ženšen tlumí zánět a bolest

Ženšenové glykosidy (panaxosidy) sestávají ze steroidního jádra (aglykonu), na němž je navázáno několik cukerných zbytků. Ženšenový aglykon se nazývá panaxatriol. Panaxatriol vzniká z panaxosidů ve střevě tím, že mlsné střevní bakterie z něj okusují sladké cukerní zbytky až zbyde jen hořký aglykon, který se díky své nepolární povaze snadno vstřebá do krevního oběhu. Panaxatriol patří mezi triterpenoidy, neboli steroidy. Některé steroidy jsou tělu vlastní hormony, avšak panaxatriol patří mezi fytosteroidy (rostlinné steroidy) a v našem těle se přirozeně nevyskytuje. Ženšen nám a dalším obratlovcům nabízí svůj fytosteroid jako lék působící na naše vlastní steroidní receptory. Ženšenový panaxatriol totiž tlumí bolest podobně jako naše kortikosteroidy. Zvíře, pták, ještěrka či had, kterého něco dlouho a hodně bolí se v lese připlazí k ženšeni a spapají několik z jeho červených bobulek i se semínkem, protože zvířata a ptáčci jsou líní semínka vyplivovat. Panaxatriol ze ženšenové bobulky pronikne do krevního oběhu pacienta a pak (podobně jako jiné steroidy) pronikne buněčnou membránou přímo do jádra, kde působením na transkripční faktor NF-κΒ (viz obrázek výše) zastaví zánět a bolest. (Tento fakt prokázala vědecká studie Oh2004sog a mnohé další.) Vyléčený živočich si červené bobulky dobře zapamatuje a bude je konzumovat i když nejsou příliš sladké. Semínka se z něj přirozenou cestou dostane ven a na odlehlém místě lesa vyrostou další ženšenové sazenice. (Tak to aspoň bylo v minulosti. Dnes k ženšeni přijde vychytralé zvíře zvané člověk a místo toho aby si zdarma odtrhlo několik bobulek, vytáhne rýč a milé ženšenové rostlince vyrabuje celý sklad léčiv. Vykopaný kořen odnese do města a tam jej vymění za spoustu yüanů. Za chvíli v lese roste velké houby a nemocná zvířata musejí spoléhat na méně účinné adaptogeny, například liánu klanoprašku čínskou, která kvete a plodí vysoko ve stromovém patře a sklad léčiv v kořenech nedrží.)

Účinek ženšenu je však trochu složitější

Když budem klást menší důraz na legraci a větší na vědu, seznáme, že ženšen obsahuje mnohem více léčivých látek než jen panaxatriol. Jak už bylo řečeno, těmto látkám říkáme panaxosidy a jsou to glykosidy odvozené zčásti od panaxatriolu a zčásti od panaxadiolu, což je druhý základní ženšenový fytosteroid. Dále, panaxosidy se umí vstřebat do krevního oběhu i tehdy, když z nich cukr okousaný není nebo je okousaný jen částečně. Jedním z nejhojnějších panaxosidů v ženšeni je ginsenosid Rb1, který je silně protizánětlivý. Jeho částečně okousaná verze se nazývá sloučenina K a také je silně protizánětlivá. Studie Park2005ieg prokázala, že obě tyto látky inhibují NF-κΒ, čímž snižují produkci NO a prostaglandinu E2 v aktivovaných makrofázích. Účinek proti zánětu má i ginsenosid Rc (Yu2016grf) a další panaxosidy (Kim2009grg). Ginsenosidy Rh1 a Rh2 zase dle Park1996gri a Park2003aag blokují rozvoj alergické reakce a jejich účinek proti alergii je silnější než lépe než běžné antialergika. Proti zánětu účinkuje nejen ženšen pravý, ale i ženšen americký a ženšen notoginseng (Li1999aet, Jin2007iep). Studie Kim2010pfc, Yu2016grf, Shin2005egr a mnohé další potvrzují účinek ženšenu proti zánětu žaludku (gastritida), zánětu jater (hepatitida), zánětu kloubů (artritida), zánětu kůže (dermatitida) a dalších orgánů. Studií o protizánětlivém účinku ženšenu je velké množství (více než 200) a nelze je všechny uvádět.

Protizánětlivý účinek ženšenu je vědecky zcela prokázaný

Celkově se dá říct, že je vědecky prokázané natolik, jak je to jen možné, že ženšen působí proti zánětu a bolesti. Ženšen je vhodný k tlumení bolesti svalů po námaze a sportu, k tlumení zánětu jater při akutní či chronické intoxikaci, k zvládání zánětů u lidí s diabetem, k tlumení zánětu mozku při kocovině i mrtvici, k tlumení zánětu myokardu při infarktu téhož, jakož i k tlumení orgánových zánětů při autoimunitních nemocech (např. revmatoidní artritida). Je škoda, že tak všestranný lék se u lékařů setkává s nedůvěrou, nepochopením a předpotopními pochybnostmi. Podobně jsou na tom ostatní protizánětlivé adaptogeny.

Další adaptogeny s účinkem proti zánětům

Protizánětlivé adaptogeny často získaly takový věhlas, že se jim říká nějaký ženšen nebo se stávají součástí našeho jídelníčku jako koření. To první je případem vitánie snodárné, které se říká "indický ženšen". To druhé je případem zázvoru pravého a kurkumovníku dlouhého, které se staly součástí našeho jídelníčku jako koření, a díky tomu je často je konzumují i ti, kteří si jejich léčivé účinky vůbec neuvědomují. Mechanismus účinku ostatních protizánětlivých adaptogenů se často podobá ženšeni. Tak například vitánie dociluje svého dlouhodobého účinku působením na NF-κB podobně jako mnohé ginsenosidy (Rasool2006irw, Grover2010ina). Účinky zázvoru a kurkumy proti zánětům diskutují publikace Grzanna2005ghm, Bright2007cad a Lakhan2015zep. Velmi zajímavým protizánětlivým adaptogenem je též šišák bajkalský (Yoon2009aes, Dong2015bil), jehož flavonoidy blokují alergickou reakci (Jung2012aes, Bae2016bic, Shin2014ssb), působí proti astmatu (Jang2012sii, Mabalirajan2013bra) a a uklidňují mastocyty (Hsieh2007bii, Shin2014pes). Vzhledem ke korelaci zánětových procesů a rakovinného bujení stojí za povšimnutí, že šišák je jednou z nejčastěji předepisovaných TČM bylin proti rakovině.

Výčet rostlin účinných proti zánětu tím zdaleka nekončí. Protizánětlivý je děhel čínský, jemuž se díky obsahu fytosteroidů říká "ženský ženšen", pazvonek dangšen (tzv. "ženšen pro chudé"), který nabízí protizánětlivé účinky za nižší cenu (Xu2008tsw), plod šípku (Mobasheri2012iih), Pycnogenol z borovice přímořské (Liu2016paa, Kolacek2013enp, Khan2013pmn, Fan2015par), resveratrol z plodů révy vinné (Mobasheri2012iih), lotosový klíček, vlasokvět Kirilovův a mnohé další. Ne každá protizánětlivá rostlina je adaptogen – vždyť například i starý prostředek proti zánětům, kterým je vrbová kůra (Vlachojannis2009sre) má značné vedlejší účinky (dráždí žaludek), které vedly chemiky k jejímu zpracování na aspirin a posléze k jeho syntetické výrobě.

Protizánětlivý účinek lesklokorky lesklé sumarizuje přehled Bhardwaj2014sia, který cituje mnohé experimentální práce. Studie Choi2014aho jej připisuje konkrétním triterpenoidům této houby (butyl lucidenát E2, butyl lucidenát D2, butyl lucidenát P, butyl lucidenát Q, ganoderiol F, metyl ganodenát J and butyl lucidenát N). Dle Wu2016glb lesklokorka působi proti zánětu v důsledku oxidačního vlivu cholesterolu.

| 4.4.2018