Drobečková navigace

Antioxidační působení

Oxidační poškození je jedním z hlavních mechanismů stárnutí. Oxidaci a vůbec spontánnímu rozpadu chemických vazeb se všechny živé organizmy musejí neustále bránit. To se děje jednak výměnou či opravou poškozených molekul, jednak prevencí poškození vychytáváním oxidantů a volných radikálů. Látky schopné neutralizovat oxidanty, volné radikály a zčásti též redukovat oxidované molekuly nazýváme antioxidanty. Teorie oxidace a antioxidantů je známá už velmi dlouho (19. století), ale velká módní vlna jídelních antioxidantů přišla až koncem 20. století. Tato módní vlna je dnes na ústupu, protože se zjišťuje, že antioxidanty jsou v přírodě velmi hojné – nacházejí se v těle všech rostlin i živočichů. Naše tělo vědělo o antioxidantech dávno před našimi chemiky a velmi silné antioxidanty jsou přirozenou součástí naší extracelulární i intracelulární tekutiny. Přesto však antioxidanty zůstávají důležité, protože například při přípravě pokrmů antioxidanty obsažené v zelenině a koření chrání jídlo před oxidačním znehodnocením.

Móda jídelních antioxidantů ustupuje

Čtenář nejrůznějších článků o zdravých plodinách by mohl snadno nabýt dojem, že na stupni vítězů o největší antioxidant na světě je těch rostlin (a hub!) nějak příliš. Za posledních několik měsíců jsem viděl tímto způsobem vychvalovat kustovnici ("Lycium Plus je nejsilnějším antioxidantem, který se v současné době nachází na trhu." pdf), rezavec šikmý ("Čaga má nejvyšší ORAC index jaký kdy byl zaznamenán u přírodních potravin!" pdf), čajovník (polyfenoly!), plody granátovníku ("Granátová jablko je nejsilnějším antioxidantem z veškerého ovoce." pdf), resveratrol z červeného vína ("Podle nejnovějších výzkumů je právě ActiVin tím nejsilnějším antioxidantem." pdf), co kdo chce. Když jsem si sám četl nějaké tabulky indexů síly antioxidačního působení, překvapilo mě, že v oné konkrétní tabulce bylo na prvním místě "koření" – kurkuma – a blízko u ní asi 5 dalších druhů koření někde z oblasti kolem majoránu (přesně si to už nepamatuji, černý pepř to nebyl).

olivy
červené víno
granátové jablko

Přitom, jak poznamenává Davidovová (Davydov2000es, str. 378), "budoucnost antioxidantů momentálně nevypadá příliš růžově". Ukázalo se, že přejídání se antioxidačními vitamíny nebo beta-karotenem neskýtá žádný prospěch (třeba Rautalahti1997bdn, Teixeira2009adn), snad s výjimkou vitamínu C. Dávno se ví, že antioxidační vitamín A je při předávkovaní jedovatý, později se zjistilo že je i karcinogenní. Teď je v podezření dokonce i beta-karoten (Rautalahti1997bdn), zatímco příbuzné karotenoidy lykopen a lutein pořád platí za pouze prospěšné. To, že je nějaká chemická látka antioxidantem, nemusí tedy automaticky znamenat, že je pro nás užitečná. A protože tento článek je článkem neobjektivním, tak bych ještě dodal že navzdory výše uvedenému mám já sám dobrou subjektivní zkušenost s vysokými dávkami vitamínů C a E.

Antioxidanty naopak velmi pomáhají v potravinářství

Vzpomeňme si, jak nás různé zdroje nabádají vařit krátce, protože při delším vaření se prý úplně rozkládá vitamin C. Tyto zdroje už neříkají, že právě proto vitamin C do polévky dáváme! Listová zelenina včetně kysaného zelí chrání polévku před oxidací vitamínem C, který se při vaření spotřebovává a účinkuje především ve vodní fázi. Koření (majoránka, kurkuma a další, například i mrkev) pak obsahuje další antioxidanty, které chrání tuky. To je jeden z hlavních důvodů, proč koření do polévky a dalších jídel dáváme. Druhým důležitým důvodem je obsah účinných látek v zelenině a koření. Až na třetím místě je chuť.

jídlo s momordikou
Goya champuru je tradiční japonské jídlo

Vůbec platí, že člověk si zvykne na nejrůznější chutě koření, jen je-li zdravé a prospěšné. Na mnoha místech zeměkoule se třeba při přípravě pokrmů intenzivně využívá momordika hořká, která obsahuje vitamín C ve formě provitamínu, rostlinný analog insulinu a další léčivé látky, ale je hořká jak čert. Momordikovou polévku jsem při prvním ochutnání nemohl pozřít, protože jsem podezíral, že tam v kuchyni omylem nasypali prášek proti hmyzu (jako uzenář Josef Linek do prejtu místo majoránky v poslední kapitole slavného Haškova románu). Musel jsem se nejdříve ujistit, že intenzivně hořká chuť polévky není důsledkem kuchyňského omylu. Poté, co jsem se ujistil, že tak hořká polévková zelenina existuje a dokonce je vysoce léčivá, začal jsem si na ni uvykat. Vždyť co, když pivo a Fernet, proč ne hořkou polévku. Zanedlouho jsem si neuměl masový vývar bez momordiky ani představit. Stejně se vedlo čokoládě (přesněji kakau), silnému antioxidantu, jehož chuť jsme kdysi považovali za odpornou. Tak jen tak, že ten hořký hnědý prášek v čokoládě není pro chuť, ale pro léčivost. Proto se prodávají ty odporné čokolády se 70%, 80% a 90% kakaa.

Základními potravinářskými antioxidanty jsou v tucích rozpustný vitamín E, vitamín A a karotenoidy (provitaminy vitamínu A), hlavně lykopen, lutein a zeaxantin. Do polévek a zavařenin ale můžeme přidávat i koupený vitamín C v krystalické formě – není o nic horší, než ten přírodní. S přídavkem vitamínů C a E se setkáme i u kosmetiky. Pokud jde o koření (zeleninu, pochutiny...), necítím se povolán dávat autoritativní seznamy. Rozhodně ale nezapomeňte na kurkumu, majoránku, rozmarýn a vůbec středomořské bylinky, momordiku, kakao, červené a černé bobulové ovoce (borůvky, ostružiny, černý rybíz), rajčata, kustovnici a další zázračné lilkovité s jejich karotenoidy, o běžné polévkové zelenině nemluvě. Za zmínku stojí též karotenoidy mořských řas – fukoxantin, fukoidan a astaxantin. Sušené mořské řasy vhodné do polévky jsou už u nás snadno k dostání. Vysoký antioxidační index mívají i některé houby (čaga atd.) a léčivé potraviny zmíněné v předešlém odstavci (olivy, čajovník, granátovník, červené víno atd.) Stojí za povšimnutí, že podlévání (či zapíjení) jídla červeným vínem není pouhý luxusní manýr, ale má i zdravotní význam.

rajčata
morské řasy
mletá paprika
čokoláda
červené víno
kořeni bylinky

Adaptogeny jsou více než pouhé antioxidanty

Když si budete samostatně z literatury nastudovávat účinky nejrůznějších adaptogenů, často se setkáte s velkým množstvím publikací věnovaných antioxidačnímu účinku. Tu bych vám rád prozradil, že tyto publikace musíte brát tak trochu s rezervou. Výzkumníci adaptogenů jsou totiž také jen lidé a mají některé zlozvyky, z nichž jeden je ten, že věnují přílišnou pozornost antioxidačním účinkům a často míchají adaptogenní a antioxidační účinek. Proč je tomu tak? Je to dané jednak módností antioxidantů, druhak jednoduchostí měření antioxidačního účinku. Jsou to jednak pokusy zaměřené na přímý antioxidační index té-které byliny, druhak pokusy měřící cytoprotektivní účinek. To se například tkáňová kultura in vitro vystaví oxidační zátěži, přidá se bylinný extrakt a jeho účinek se srovnává se známými antioxidanty. A pokud se zjistí, že bylinka chrání buňky před smrtí, mluví se o antioxidačním účinku. Tato nepřesnost se ve vědeckých časopisech zaměřených na byliny tiše trpí, profesionální bylináři si však musí uvědomit, že adaptogeny většinou chrání buňky jinak, než přímým vychytáváním reaktivního kyslíku a radikálů.

Jako příklad uveďme ženšen, jehož přímý antioxidační účinek je podprůměrný, navzdory tomu však existují stovky publikací (dle Medline více než 300) mluvících o "antioxidačních vlastnostech ženšenu" (konkrétně viz Huong1998vaa, Xie2006aeg, Xiang2008cau, Liao2002neg a další). Co tím mají na mysli? Míní tím patrně jeho nepřímé účinky imitující antioxidační působení:

  1. Dle Ramesh2012pgr ženšen chrání před oxidací lipidů a stárnutím organismu nepřímo zvýšením aktivity přirozených antioxidačných systémů (superoxid dismutáza, kataláza, glutation a jeho obslužné enzymy, vitamín C a E).
  2. Stovky publikací dokumentují schopnost ženšenu chránit oxidačně poškozené buňky před řízenou buněčnou smrtí (apoptózou), což imituje antioxidační vliv. Z tohoto důvodu je ženšen účinným prostředkem proti stárnutí a vysoce účinným prostředkem proti radiaci, na což už v 80. letech upozornil radiolog Morio Yonezawa (Yonezawa1976rri, Yonezawa1981rri, Yonezawa1985rri).
  3. Ženšen (a další adaptogeny) působí proti zánětům, takže v postiženém orgánu (například srdce nebo mozek po mrtvici) vůbec nevznikne oxidační prostředí, které by tam jinak vzniklo poplašnou reakcí imunitních buněk. Tím ženšen chrání srdeční a nervové buňky, aniž by působil přímo antioxidačně.
  4. Stejně tak po nemírné konzumaci alkoholu ženšen uklidňuje imunitní buňky v mozku (zvané mikroglie), léčí kocovinu a zabraňuje ztrátě mozkových buněk. Jinak řečeno, ženšen při chemické zátěži mozku vykazuje neuroprotektivní účinek, aniž by působil přímo antioxidačně.
  5. U ženšenu se často mluví o ochraně cévního endotelu před oxidačním poškozením (viz např. Kwok2010gpp), že by si až jeden myslel, že ženšen je antioxidant. I tady se však jedná o nepřímý účinek. (Poznámka: Cévní endotel je vnitřní výstělka cév, jejíž oxidační poškození vede ke vzniku aterosklerózy.)

Přímým antioxidačním účinkem – jak jsem už říkal – ženšen nevyniká. Například ženšenový saponin ginsenosid Rb1 přímo vychytává hydroxylové radikály (Lu2012grd), avšak tento účinek ani zdaleka nedosahuje síly běžných antioxidačních vitamínů C a E.

Kustovnice čínská – typický antioxidační adaptogen

Antioxidační účinky LBP (lycium barbarum polysacharidy) (Li2007elb) a flavonoidů (Le2007iqa) extrahovaných z plodů kustovnice (goji) byly prokázány in vitro i na modelových organismech. Mechanismus účinku je pro obě skupiny podobný – redukční funkce, chelatace kovových iontů a zneškodňování volných radikálů. Na celkovém antioxidačním účinku by se mohl podílet také betain.(Ren1995pal) Větší pozornost je však věnována LBP. Ukázalo se, že LBP extrakt má ochranné účinky na teplem poškozená varlata potkanů in vivo a na buňky varlete myši in vitro poškozené H2O2. (Luo2006lbp) Králíkům krmeným potravou s vysokým obsahem cholesterolu se po podání LBP snížil obsah triacylglycerolů v krvi, zlepšil poměr HDL k celkovému cholesterolu a ukazatele oxidačního stresu (Ma2005elb). Studie s podobnými výsledky byla provedena i na myších krmených potravou s vysokým obsahem tuků (Ming2009elb). Diabetickým myším se po podávání LBP výrazně snížila hladina cholesterolu v plasmě, hladina glukózy po jídle i insulinu, zároveň oxidativní poškození a změna DNA vyvolané streptozotocinem byly menší než pokud nebyly LBP myším podávány (Wu2006elb) (Li2007pel) (Zhao2005elb).

Antioxidační účinky jsou u adaptogenů běžné

Kompilovat kompletní výčet adaptogenů s antioxidačními účinky by nebylo snadné ani žádoucí, protože tyto jsou v rostlinné (houbové, živočišné...) říši běžné. Jako další příklady zatím uvádím vysoce účinný polyfenolový antioxidant kurkumin (Ak2008ars) z kurkumovníku dlouhého, salidrosid z rozchodnice růžové (Yang2016sao) a antioxidační polyfenoly šišáku bajkalského (Shang2010gse, Waisundara2008sbe), o čajovníku nemluvě. Silnými antioxidačními účinky se vůbec vyznačuje celá zázračná čeleď lilkovitých (Solanaceae) s kustovnicí, vitánií, mochyní, paprikou a rajčaty, zázračná čeleď hluchavkovité (Lamiaceae) se šišákem, oreganem, šalvějí a dalšími rody, a nesčetné další zázračné taxony rostlin a hub, včetně zázračné houby lesklokorky lesklé (Mohsin2011daa).

| 1.2.2018