Drobečková navigace

Kustovnice čínská (Lycium chinense Mill. Ex DC.)

též gouqi, goji, godži, kustovnice čínská (L. chinense Mill.), chinese matrimony vine

Kustovnice cizí
Kustovnice cizí - Lycium barbarum (zdroj: Flora von Deutschland, by Prof. Dr. Otto Wilhelm Thomé, Österreich und der Schweiz 1885, Gera, Germany)

Kustovnice čínská je léčivá rostlina TČM, jejíž plody se často užívají společně se ženšenem a dalšími adaptogeny. Kustovnice má vysoký obsah zeaxantinu a dalších karotenoidů. Má silné antioxidační účinky, chrání zrak a zpomaluje procesy stárnutí. K účinkům kustovnice kromě karotenoidů přispívají hlavně její specifické proteoglykanové polysacharidy. V češtině je kustovnice známá jako goji / godži. Slovo goji k nám přišlo přes angličtinu z čínského 枸杞 (čte se ko-ki nebo ko-ťi, pinyin gouqi) a označuje plody této rostliny. Kustovnici čínskou lze u nás pěstovat (je mrazuvzdorná), ale špatně plodí, takže je výhodnější si ji koupit sušenou.

Základní informace o rodu kustovnice (Lycium)

Rod Lycium ale zahrnuje více než 70 druhů, které se vyskytují v subtropech celého světa (Fukuda2001pbg). V Eurasii najdeme tři hlavní původní druhy (podle: GRIN taxon. databáze, eFloras databáze, Feinbrun1968glf):

  • kustovnice cizí (Lycium barbarum L.), původní v Číně
  • kustovnice čínská (Lycium chinense Mill.), původní v celé Jihovýchodní Asii
  • kustovnice evropská (Lycium europaeum L.), původní ve Středomoří a Malé Asii

Všechny tři druhy jsou dobře odlišitelné morfologicky (Feinbrun1968glf) i molekulárně (Fukuda2001pbg). Kustovnice evropská má květy bílé nebo růžové, ostatní dvě mají květy červenofialové (Dostal1989nkc, Svazek 2, str. 892). Kustovnice čínská má listy řapíkaté, spíše vejčité než kopinaté, zatímco kustovnice cizí má listy spíše kopinaté a skoro bez řapíku (Rothmaler2009evd, Svazek 3, str. 429). Jako ovoce se využívá prakticky jen kustovnice čínská, která se pěstuje kvůli svým velkým a sladkým plodům (Yin2005apr). Jiné druhy kustovnice jsou také léčivé, ale jejich malé plody se nehodí ke sběru. Kustovnice cizí a kustovnice evropská jsou u nás místy velmi hojné, z jejich listů lze připravovat zdravý bylinný čaj.

Kustovnici k léčebným účelům uznává TČM i naše bylinná medicína (Potterat2010glb). Kustovnici evropskou (L. europaeum) využívali antičtí lékaři při léčbě zánětů a očních chorob (Hitchcock1932msg). Rostlina se využívala i na zpevnění erozních svahů a v okrasných výsadbách, kdysi byla velmi populární. Kustovnice cizí i kustovnice čínská jsou v současnosti předmětem intenzivního výzkumu.

Obsahové látky kustovnice

Kustovnice obsahuje velké množství karotenoidů (hlavně zeaxantin) a specifických proteoglykanových polysacharidů, které tvoří až 30% váhy sušiny. Karotenoidy a polysacharidy chrání neurony a sítnici, působí pozitivně na zrak, snižují buněčný stres a zlepšují imunitu. K dalším prospěšným metabolitům kustovnice patří betain, β-sitosterol, kumariny, vitamíny, minerály a volné aminokyseliny.

  • lycium polysacharidy (LP) – Nejdůležitější specifická složka kustovnice.
  • karotenoidy – V plodech jsou obsaženy ve velkém množství (až 0.5% suché váhy, Peng2005qzd), jejich množství roste v průběhu zrání (Piao2005ckc). Až 70% karotenoidů kustovnice tvoří zeaxantin, hlavně jako zeaxantin dipalmitát (fysalin, Inbaraj2008dce). Přítomné jsou i další formy zeaxantinu. Zbytek karotenoidů tvoří lutein, β-karoten, β-kryptoxantin a další. Zeaxantin dipalmitát je velmi dobře biologicky dostupný, organismus ho snadno vstřebá a upotřebí (Breithaupt2004cpr).
  • flavonoidy – Kustovnice obsahuje mnoho druhů flavonoidů, z nichž 40% tvoří kvercetin, myricetin, kamferol a rutin (Le2007iqa, Qian2004efp)
  • vitamíny – Karotenoidy kustovnice působí jako provitamín A. Z dalších vitamínů kustovnice obsahuje například riboflavin (vit. B2), kyselinu nikotinovou (vit. B3), thiamin (vit. B1), tokoferoly (vit. E) a kyselinu askorbovou (vit. C) v množství ~42mg/100g, tedy asi jako v čerstvých citrónech (Potterat2010glb).
  • minerály – Kustovnice obsahuje ve významných množstvích vápník (112mg/100g), fosfor a železo (Qian2004efp), stopově selen, germanium, měď, zinek a jiné.
  • volné aminokyseliny –  Kustovnice jich obsahuje poměrně velké množství (1 – 2.7%), nejvíce prolin. Zastoupeny jsou také nebílkovinné aminokyseliny, např. betain (trimethylglycin), taurin a kyselina γ-aminomáselná (GABA). (Chen1991aaa)
  • ostatní – například β-sitosterol, daukosterol, skopoletin, kyselina p-kumarová a derivát dopaminu lyciumid A, dosud izolován pouze z goji (Zou1999ndd), mastné kyseliny (kys. linolová, β-elemen a kys. myristová, Altintas2006ceo). V zcela zanebatelných množstvích (19ppb v sušině) lze v plodech detekovat alkaloid atropin (Adams2006hta).

Účinky kustovnice

Plody kustovnice cizí (goji)
Plody kustovnice cizí (goji)

Kustovnice naplňuje definici adaptogenu. Je tradičním doplňkem čínských polévek a TČM směsí. V TČM se považuje za tonikum které vyživuje ledviny, játra a zrak (Chang2008uah). Nezávislý výzkum potvrzuje účinky proti stárnutí buněk i ochranu proti slábnutí zraku (Burke2005mcr).

Díky unikátnímu složení má kustovnice řadu pozitivních účinků na lidské zdraví.

Goji, plody kustovnice, patří bezpochyby mezi nejhodnotnější duhy ovoce. Hrubý vodní extrakt LBP z goji má podle literatury vícero blahodárných účinků:

Jak kustovnici užívat

Plody kustovnice cizí (goji)
Goji chutná skvěle

Plody kustovnice (goji) lze konzumovat přímo, nebo přidat do čajů, polévek, salátů, moučníků nebo jiných pokrmů. Někteří ji vychvalují jako zázračné ovoce (viz). Já bych chtěl zajít ve vychvalování ještě dále tím, že označím celou čeleď lilkovitých za zázračnou a kustovnici v ní za vítaný sladký doplněk k zázračným rajčatům, paprice, mochyni a lilku černému. Své zdraví můžeme zlepšit tím, že budeme kustovnici používat v kuchyni místo rozinek, pokud samozřejmě nezvýšíme celkovou dávku. Goji jsou velmi vhodná náhrada sladkostí pro děti i dospělé. Doporučená denní dávka je 6 - 30 gramů suchých plodů.

Úprava ke konzumaci (například):

  • Goji lze konzumovat i bez úprav.
  • Vařit denní dávku goji v půl litru vody  5-10 min. Vařit je možno i ve víně, nebo přidat několik sušených švestek (nebo cicimku, pokud máte). Pije se ve dvou dávkách nalačno a to včetně plodů.
  • Víno –  1kg rozmělněných plodů se vloží do textilního sáčku a ponoří se do nádoby s 10 litry vody. Nádoba se hermeticky uzavře a nechá se 14dnů kvasit. Potom se užívá do dvou decilitrů denně nejlépe v dvou dávkách.
  • Tinkturu –  80g se louhuje v jednom litru 60% etanolu po dobu asi 3 týdnů. Na závěr se přidá trochu medu a užívají 2-3 lžíce nalačno, rovněž i s plody.
  • Polévková lžíce kustovnice též zlepší kuřecí nebo hovězí polévku, nebo pečené maso. Plody po tepelné úpravě snězte.

 

Omlouváme se, ale tento článek není dokončen. Současná, rozpracovaná verze nevyjádřuje jeho konečnou podobu.

Související články