Drobečková navigace

Ochrana trávicí soustavy

Trávicí soustavou přijímáme většinu adaptogenů, které tam mají první příležitost prokázat své účinky. U každé fytochemikálie se hned ptáme, jestli a jak rychle se vstřebává. Ale některé léčivé látky se vůbec nemusí vstřebat a působí už zevnitř trávicí trubice. Častěji však účinné látky proniknou do krevního oběhu a ovliňují žaludek, střeva a další orgány trávicí soustavy až nepřímo. Ochranný účinek na trávicí soustavu je jeden z různých druhů ochranných účinků na fyziologické systémy, které adaptogeny mohou mít.

Trávicí soustava je též klíčová při studiu farmakokinetiky veškerých léčiv, včetně fytochemikálií. Nejenže se účinné látky střevem vstřebávají, ale trávicí soustavou se mnohé z nich též vylučují: játra je vychytávají z krve, modifikují a žlučí vylučují zpět. Játra, která se v širším smyslu také počítají ke žlázám trávicí soustavy, jsou orgánem odpovědným za větší část z naší vrozené znalosti fytochemie reprezentované proteiny BCRP, Pgp, MRP, UGT a dalšími. Tedy za to, že fytochemikálie jsou pro nás často méně toxické, než plně syntetické molekuly, s nimiž jsme se v průběhu evoluce nesetkali.

Trávicí soustava je dále dokonalým extraktorem. Mnohdy je mnohem účinnější nějakou bylinu sníst, než provádět extrakci louhováním do čaje nebo bylinných elixírů. Prakticky si rozdíl lze vyzkoušet u medicinálního konopí, ale princip platí i u těch bylin, jejichž účinky tak snadno subjektivně nepoznáme.

Účinky přírodních léčiv na trávicí soustavu

Třebaže 20. století obecně na přírodní léčbu shlíželo, zažívací potíže zůstaly jakýmsi koutkem, kde se léčebný potenciál přírodních léčiv v omezené míře připouštěl. Svědčí o tom i jména jako "žaludeční kapky", "žaludeční likér" atd. Po dlouhou byly švestky proti zácpě jediným přírodním prostředkem jehož účinek připouštělo i protibylinné ministerstvo pravdy EU (tím míním Evropský úřad pro bezpečnost potravin, EFSA). Jak je to ale s účinkem adaptogenů u zažívacích potíží? Dá se říct, že ačkoliv zažívací potíže k typickým indikacím adaptogenů nepatří, ženšen pravý a patrně i některé další adaptogeny určité účinky na trávicí soustavu mají.

Účinky ženšenu na trávicí soustavu

Druhý bod klasické definice adaptogenu říká, že adaptogen má normalizující vliv na fyziologii bez ohledu na to, v jakém směru odchylka od normálu působí. Takový účinek má ženšen na stresovou osu, imunitní systém i srdečně-cévní systém. (Na molekulární úrovní se to vysvětluje tím, že různé panaxosidy ženšenu mají protichůdné účinky na tyto systémy.) Je otázkou, jestli se normalizující účinek ženšenu projevuje i u zažívací soustavy. Odpověď na tuto otázku není jasná.

Chtěl bych zde jako pouhou hypotézu vznést možnost, že ženšen má na střevní svalovinu dvojí účinek a teoreticky by tak mohl pomáhat jak při zácpě (snížené aktivitě tračníku), tak při poruchách způsobených zvýšenou peristaltikou. Tato hypotéza není potvrzená, ale v literatuře lze pro dvojí účinek ženšenu na střevní svalovinu najít podporu:

  • Dle Hashimoto2003cpg ženšen snižoval přílišnou aktivitu tenkého střeva vyvolanou karbacholem.
  • Na druhé straně, dle Onomura1999egr ženšen zvyšoval aktivitu střevní svaloviny (dvanáctníku) a snižoval absorbci glukózy. Dále dle Suzuki1991etc, výtažek z kultury ženšenových buněk zvyšoval motilitu myšího střeva.
  • Studie Kim2007egt zjistila působení směsi ženšenových saponinů na buňky, které řídí aktivitu střevní svaloviny.

Nezávisle na účinku ženšenu na střevní svalovinu se u polysacharidů ženšenových listů a kořenů na myším modelu zjistil účinek proti žaludečním vředům (Sun1992paa). Dále pak se dobře známý protizánětlivý účinek ženšenu vztahuje i na zánět tlustého střeva, jak pro P. quinquefolius prokazuje Jin2010ags.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Lablab_purpurov%C3%BD Medicinal Plants in China. Manila : WHO, 1997. ISBN 92 9061 102 2.; pálení žáhy a gastroezofageální reflux, žaludeční vředy, colitis

Další adaptogeny chránící trávicí soustavu

  • Modelový houbový adaptogen lesklokorka lesklá (konkrétně její polysacharidy) dle Chen2011glp urychlovala hojení střevní sliznice po poškození způsobené cytostatiky.

Omlouváme se, ale tento článek není dokončen. Současná, rozpracovaná verze nevyjádřuje jeho konečnou podobu.