Níže jsou pouze pracovní poznámky pro potřebu autora !!!
Co to je alergie?
Typická alergie (hypersenzitivita I. typu) se projevuje jako senná rýma, astma, alergický ekzém atd
Jak vzniká alergická reakce?
Tento nejběžnější druh alergie vzniká, když se v těle nahromadí v důsledku alergenů protilátky typu E (imunoglobulin E, IgE), které se následně navážou na povrch granulocytů a žírných buněk (mastocytů). Granulocyty a žírné buňky se tím stanou citlivými vůči danému alergenu, na který reagují vypuštěním poplašných látek: histamin, prostaglandiny, leukotrieny, cytokiny... Výsledkem je dobře známá senná rýma, slzení, svědění, kopřivka a další příznaky. Alergii provází otok a různě silný zánět, spojený s migrací bílých krvinek do postižené tkáně.
Působení ženšenu na imunitní systém má aktivační i tlumivou složku, obecně se ale ženšen osvědčuje u osob trpících přecilivělostí imunitního systému. Sem patří účinek proti zánětům, autoimunitním onemocněním a též proti alergii.
Než začnu psát o škodlivosti alergie, měl bych v záloze několik nevhodných poznámek o prospěšnosti mírné alergie, prospěšnosti roupů či škrkavek proti alergiím a škodlivosti přílišné hygieny (zlinkuju až je dotvořím). Silná alergická reakce je však bezesporu škodlivá nebo až život ohrožující. Jedním z mechanízmů škodlivosti silné alergické reakce je to, že makrofázích a jiných leukocytech přibyvších do zanícené tkáně dojde k aktivaci genu NOS2 kódujícího NO syntázu 2 a genu PTGS2 kódujícího cykloxygenázu 2. Úkolem NO syntázy 2 je produkce velké množství NO (oxidu dusnatého) za účelem zničení domnělého parazita. Cykloxygenáza 2 je zase klíčovým enzymem ve výrobě prostanoidů, zánětových poplašných molekul, které jsou odpovědné za otok, bolest a další jevy provázející zánět. Je to právě cykloxygenáza, jejíž aktivitu obvykle blokujeme aspirinem, paralenem, brufenem a jinými léky. Trvale zvýšená produkce NO a prostaglandinů může způsobit poškození tkáně nebo i zvýšené riziko zhoubného bujení (gillis1997pgp).
Ženšen brzdí alergickou reakci uklidňujícím vlivem na žírné buňky
Antialergický účinek ginsenosidů byl studován in vitro a in vivo na žírných buňkách z břišní dutiny myší a potkanů a na IgE-indukovanou pasivní kožní anafylaxi, což je modelový systém pro studium alergických reakcí typu 1. Ginsenosidy Rb1, Rc, Rd, F2 a Rh1 vykazují inhibici výlevu histaminu a leukotrienů ze žírných buněk (cite ex Christensen), zatímco ginsenosid Rh1, Rh2 a sloučenina K se ukázaly být mocnými inhibitory kožní anafylaktické reakce, silnější než běžně užívaný lék dinatrium-chromoglikát (chromoglykát, ang. dinatrium cromoglicate). Tyto ginsenosidy dále ukázaly stabilizační účinek na membránu a předpokládá se že tento je účinek je důležitý v jejich protialergickém účinku (citace ex christensen)
- hlavní účinnou složkou přípravku Pantescal je ženšen (18817894)
- antialergický přes substanci P (16847722)
- antialergický účinek ginsenosidu Rh2 (14600405)
- inhibiční efekt na výlev mediátorů ze žírných buněk plíce morčete (9848395)
- 19339800
- 16946499
- 14739579
- 14600405
- 18611306
Studie choo2003aag přinesla následující výsledky ohledně působení panaxosidů proti alergické reakci (podáno 1 hodinu před pokusem):
Experimentální pasivní kožní anfylaxe (PCA):
fy. roztok suprese 0% (kontrola)
Ginseng per os: 25mg/kg – suprese 17% ±2.7
Ginseng per os: 50mg/kg – suprese 34% ±3.4
Ginsenosid Rb1 intraperitoneálně 25mg/kg – suprese 17% ±10.2
Ginsenosid F2 intraperitoneálně 25mg/kg – suprese 48% ±9.0
Sloučenina K intraperitoneálně 25mg/kg – suprese 99% ±0.5, prakticky stejný účinek se dostavil per os, suprese 98% ±0.5
Sloučenina K intraperitoneálně 10mg/kg – suprese 44% ±9.9
dinatrium chromoglykát per os: 25mg/kg – suprese 15% ±3.9
dinatrium chromoglykát per os: 100mg/kg – suprese 37% ±0.2
azelastin intraperitoneálně 25mg/kg – suprese 98% ±1.2, per os suprese 91% ±8.8
Sloučenina K blokovala PCA silněji než azelastin, na rozdíl od azelastinu však sloučenina K ani další panaxosidy nejsou antagonisty histaminových receptorů.
Vylučovací metodou se zjistilo že mechanismus účinku panaxosidů není přes inhibici hyaluronidázy ani přes vychytávání aktivního kyslíku. Byl ale potvrzen účinek panaxosidů zejména sloučeniny K proti produkci NO v makrofázích a jejich stabilizační účinek na membránu.
Při zkoumání účinku ženšenu a jeho panaxsidů na výlev histaminu z žírných buněk břišní dutiny potkana (experimentálně způsobenou tzv. polymerem 48/80, imitujícím parasity) bylo zjištěno že inhibiční účinek má hlavně sloučenina K a v malé míře též ginsenosidy Rd, F2, Rc a Rb2. Jejich IC50 po řadě v mg/ml je 0.013, 0.137, 0.170, 0.184, 0.187. Ginsenosid Rb1 a protopanaxadiol, jež byly také testovány, neprojevily žádný účinek.
U buněk RBL-2H3 (které se standartně používají jako model degranulace žírných buněk) byl měřen výlev β-hexsosaminidázy po stimulaci dinitrofenolem + HSA (lidský serový albumin) a byl opět zjištěn silný inhibiční účinek sloučeniny K a menší účinek ginsenosidu F2, Rd a Rc (po řadě IC50 v mg/ml 0.023, 0.082, 0.099 a 0.168. Buňky RBL-2H3 jsou ovšem potkaní leukemické mastocyty, které se nechovají vždy stejně jako mastocyty zdravé. Sloučenina K též měla u RBL-2H3 buněk slabý cytotoxický účinek (EC50 > 0.2mg/ml).
