Člověk jako dlouhověký organismus má vynikající protinádorovou obranu. Rok co rok, náš imunitní systém likviduje bez našeho vědomí nádory vznikající v našem těle. Až když má smůlu a nádor "nechytne", onemocníme na rakovinu. Proto se rakovina dá považovat v zásadě za imunitní selhání. Věc je ještě jasnější, když si uvědomíme, že děti s vrozenou imunitní nedostatečností (např. slavné "bublinové dítě") umírají na nádor v raném věku i tehdy, když se lékařům za pomoci bubliny a antibiotik povede je uchránit před fatální infekcí, na kterou by normálně umřely. Je proto pochopitelné, že imunostimulační adaptogeny mají šanci ovlivňovat průběh nádorového onemocnění.
