Prostředky umožňující snášet zvýšenou zátěž jsou v tradičních systémech fytoterapie známé už dlouho. TČM je zná jako byliny posilující čchi, Ajurvéda jako byliny typu rásajána a naše bylinářství prostě jako tonika. K přelomu v těchto nic neříkajících definicích došlo zhruba v polovině 20. století, kdy vznikla teoretická medicína a byliny zvyšující adaptační rozmezí byly následně zařazeny do mnohem lépe definované kategorie adaptogenů. Tento pojem zde chyběl, protože paracelsovský pohled na lék se na většinu nejedovatých léčivek nehodí. Předpona adapto- pochází z termínu generalizovaný adaptační syndrom, což je odborný název pro savčí stresovou reakcí. Dnes se ví, že generalizovaný adaptační syndrom není jedinou odpovědí organismu, která má schopnost zvýšit adaptační rozmezí. Bylo popsáno vícero adaptačních genů a biochemických faktorů, na které můžou adaptogeny působit. Z konkrétních zmiňme tři:
- Gen Nrf2 nespecificky zvyšující odolnost proti chemické zátěži
- oxid dusnatý (NO), který má v těle vícero rolí a lze jej považovat též za endogenní adaptogen a
- melatonin, který za adaptogen považuje například Panossian2020rap (text zde).
Klasické adaptogeny
Klíčovým hormonem generalizovaného adaptačního syndromu ("savčí stresové reakce") je endogenní kortikosteroid kortizol. Ten tlumí zánět a bolest, zvyšuje hladinu cukru v krvi a připravuje tělo na zátěž. Steroidní glykosidy působící na receptor kortizolu obsahuje nejen ženšen, ale i vitánie, rozchodnice, gynostema a další léčivky. Na pomezí adaptogenů a paracelsovských léků stojí glycyrrhizin lékořice, který kortizol pouze zvyšuje, zatímco adaptogeny typu ženšen kortizol a stres stabilizují (Brekhman1954egr, Gaffney2001pge, Kim2003egs). K mechanismům adaptogenního účinku bylin se řadí stimulace promotoru Nrf2, vasorelaxace uvolněním H2S u česneku, cibule, česnekovníku, ločidla čertova lejna, působení na oxid dusnatý (NO) u ženšenu a neurosteroidní účinky u mnoha rostlinných saponinů. Léčivky se schopností upevňovat zdraví byly pokládány za magické a často se označují slůvkem ženšen (viz neúplný seznam), ač s rodem Panax botanicky nesouvisí. O jejich soupis se výzkumníci pokoušeli už v 60. letech (Brekhman1969nsp) a inspirovali se přitom čínskou, indickou a ruskou tradiční medicínou. Tyto byliny zde označuji jako klasické adaptogeny. Protože nemám možnost číst plné texty všech tehdejších publikací, za úplnost seznamu neručím, ale určitě tam patří:
- ženšen pravý (Panax ginseng)
- ženšen americký (Panax quinquefolius)
- ženšen notoginseng (Panax notoginseng)
- rozchodnice růžová (Rhodiola rosea)
- schizandra čínská (Schisandra chinensis), klanopraška
- parcha saflorová (Rhaponticum carthamoides), maralí kořen
- šišák bajkalský (Scutellaria baicalensis)
- pupava Biebersteinova (Carlina biebersteinii)
- bakopa drobnolistá (Bacopa monnieri), brahmí
- aralka vysoká (Aralia elata), orientální léčivá zelenina
- vitánie snodárná (Withania somnifera), tzv. indický ženšen
- bazalka posvátná (Ocimum sanctum, nově O. tenuiflorum), tulsí
- kustovnice čínská (Lycium chinense), godži
- eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus senticosus), tzv. sibiřský ženšen
Příklady z říše hub:
- lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum), houba reiši
- rezavec šikmý (Inonotus obliquus), houba čaga
Příklad z říše chemie:
- 2-benzyl-benzimidazol (dibazol) – syntetický neuroprotektivní adaptogen z 50. let
Další pravděpodobné adaptogeny
Seznam adaptogenů je otevřený. Na jedné straně jej nelze jen tak rozšiřovat, na druhé straně je však jasné, že mezi adaptogeny bude patřit mnohem více léčivých rostlin, řas, hub a syntetických léků. Zde uvádím jen několik příkladů potenciálních adaptogenů na ukázku:
- aloe pravá (Aloe vera) – vědecky vysoce populární léčivka
- aralka srdčitá (Aralia cordata) – orientální léčivá zelenina
- barota africká (Gunnera perpensa) – jedlá a silně léčivá bylina
- bazalka posvátná (Ocimum sanctum), tulsí – vysoce populární, silně léčivá
- brukev zelná (Brassica oleracea) – prachobyčejná, silně léčivá, jako kontrast exotických adaptogenů
- brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) – silně léčivá, domácí adaptogen
- česnek kuchyňský (Allium sativum) – silně léčivý, jako kontrast exotických adaptogenů
- děhel čínský (Angelica sinensis), též andělika čínská – tzv. ženský ženšen
- eurykoma dlouholistá (Eurycoma longifolia) – tzv. malajský ženšen
- gynostema pětilistá (Gynostemma pentaphyllum) – též "pětilistý ženšen"
- hojník syrský (Sideritis scardica) – výjimečná bylina
- hruškovec přelahodný (Persea americana), avokádo – výjimečné superovoce
- jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) – vysoce populární
- kalísie vonná (Callisia fragrans) – též "domácí ženšen"
- kapara opadavá (Capparis decidua), karira – ajurvédské superovoce
- kurkumovník dlouhý (Curcuma longa) – vysoce populární, zázračná čeleď
- Leptadenia reticulata – ajurvédská rásajána bylina
- lotos indický (Nelumbo nucifera) – vysoce populární
- marhaník granátový (Punica granatum) – populární superovoce
- měkýn latnatý (Andrographis paniculata) – hepatoprotektivní a protizánětlivá indická bylina
- momordika hořká (Momordica charantia), karela, hořká okurka – populární superzelenina
- oldenlandie roztažitá (Hedyotis diffusa) – účinná protirakovinná a protizánětlivá léčivka
- paprika setá (Capsicum annuum) nepálivá – obyčejná superzelenina
- pazvonek dangšen (Codonopsis pilosula) – TČM indikace podobné ženšeni
- petržel obecná (Petroselinum crispum) – obyčejná superzelenina
- ptačineček různolistý (Pseudostellaria heterophylla) – též "plicní ženšen" nebo "dětský ženšen"
- puerarie laločnatá (Pueraria lobata) – liána s léčivými hlízami
- pupava bezlodyžná (Carlina acaulis) – populární, dle vzoru pupava Biebersteinova
- pupečníkovec asijský (Centella asiatica), gotu kola – regenerační léčivka
- rajče jedlé (Solanum lycopersicum) – obyčejná superplodina
- rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) – populární superovoce
- réva vinná (Vitis vinifera) – vysoce populární, obyčejná, resveratrol
- řeřicha peruánská (Lepidium meyenii), maka – tzv. peruánský ženšen
- smetánka lékařská (Taraxacum officinale) – prachobyčejná superbylina
- smuteň lékařská (Phyllanthus emblica), ámaláki – indický superstrom
- sporýš lékařský (Verbena officinalis) – pravděpodobný domácí adaptogen
- svlačec rozkladitý (Convolvulus prostratus) – ajurvédské nootropikum
- šišák vousatý (Scutellaria barbata) – populární, stejný rod jako šišák bajkalský
- třapatka nachová (Echinacea purpurea) – populární superbylina
- vernonie mandlová (Vernonia amygdalina) – jedlá a silně léčivá africká bylina
- vitánie syřidlová (Withania coagulans), rišyaganda – populární, dle vzoru ašvaganda
- zárazce pouštní (Cistanche deserticola) – tzv. pouštní ženšen
- zázvor pravý (Zingiber officinale) – vysoce populární, vědecky prokázaná účinnost
- zelenec indický (Chlorophytum borivilianum) – ajurvédská rásajána bylina
- ženšen japonský (Panax japonicus) – rod Panax
- ženšen vietnamský (Panax vietnamensis) – rod Panax
Příklady z říše hub:
- hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) – zázračná houba
- housenice čínská (Cordyceps sinensis) – populární, zázračná droga TČM
Příklady z říše chemie:
- oxid dusnatý (NO) – endogenní adaptogen
- sildenafil (Viagra) – čistě syntetický zesilovač účinku NO a pravděpodobný adaptogen
- kyselina chlorogenová – zázračná ubikvitní složka fytokomplexů
- ergosterol – zázračná ubikvitní složka mykokomplexů
- diosgenin – pravděpodobný adaptogen, složka fytokomplexů
- fabomotizol – syntetické neuroprotektivní anxiolytikum, možný adaptogen
Neadaptogeny
Definice adaptogenu poskytuje určitý úhel pohledu, z něhož lze hledět na každou látku a ptát se, jestli je jako adaptogen dokonalá, nedokonalá, nebo zcela nepřijatelná. Jen málo látek spadá do kategorie dokonalých nebo téměř dokonalých adaptogenů. Mnohem více látek lze označit za nedokonalé adaptogeny, stručněji neadaptogeny. Častou vadou je jedovatost. Někdy je nutné i jinak výbornou léčivku označit za neadaptogen jen kvůli tomu, že obsahuje kofein, nikotin, kapsaicin, THC, kyselinu šťavelovou... Označení neadaptogen neříká, že čajovník, pálivá paprika, konopí a kava-kava jsou nedokonalé léčivky. Říká jen to, že mají kromě mnoha blahodárných účinků i jednostranné působení na fyziologické parametry. Teorie adaptogenů neříká, že kofein, kapsaicin a THC jsou špatné. Říká jen, že nespadají do farmakologické kategorie adaptogen. S adaptogeny kontrastují látky a rostliny silně jedovaté (tzv. jedovatky). Silné jedy nespadají mezi adaptogeny, pořád to však můžou být vynikající paracelsovská farmaka. Myšlení v duchu Paracelsovy maximy, že mezi jedy a léky není rozdíl (sola dosis facit venenum), odráží i vyhláška č. 245/1997 Sb., která jedovatky označuje za "silně účinné" a "velmi silně účinné", zatímco bylinné adaptogeny vede mimo kategorii účinných jako "jiné používané".
Nejedovaté léčivky, které nejsou adaptogeny
Absence toxicity není postačující podmínkou k zařazení byliny mezi adaptogeny. Pro ilustraci uvádím příklady:
- lékořice čínská (Glycyrrhiza uralensis) a lékořice lysá (G. glabra) – nejedovatá léčivka, jejíž steroidní glykosid glycyrrhizin stimuluje kortizol a vyvolává generalizovaný adaptační syndrom. Lékořice je téměř adaptogen, avšak podobně jako kortizol samotný, i lékořice tělo v dlouhodobém horizontu stresuje. Ženšen tento jednostranný účinek nemá.
- konopí seté (Cannabis sativa) – opět rostlina v podstatě nejedovatá, avšak se silným jednostranným (opojným) účinkem, který je daný obsahem THC.
- pepřovník opojný (Piper methysticum), kava-kava – totéž. Působí opojení takřka alkoholové, a to účinkem na GABA receptory stejně jako alkohol.
Příklad z říše hub:
- monaskus šarlatový (Monascus purpureus) – v podstatě nejedovatý zdroj statinu blokujícího syntézu cholesterolu. Avšak právě tímto svým účinkem se všechny statiny řadí mezi látky jednostranně působící, tj. neadaptogeny.
A nakonec musím přiznat, že u těchto konkrétních bylin jde jen o můj osobní názor – jiní autoři můžou mít názory jiné. Tak například Panossian2020rap (text zde) považuje i lékořici a posed za adaptogen a lze si představit, že i konopí můžou někteří označit za adaptogen. Což ale nic nemění na faktu, že adaptogeny a neškodné léčivé rostliny nejsou totéž.
