Přehled přírodních adaptogenů

Prostředky umožňující snášet zvýšenou zátěž jsou v tradičních systémech fytoterapie známé už dlouho. TČM je zná jako byliny posilující čchi, Ajurvéda jako byliny typu rásajána a naše bylinářství prostě jako tonika. K přelomu v těchto nic neříkajících definicích došlo zhruba v polovině 20. století, kdy vznikla teoretická medicína a byliny zvyšující adaptační rozmezí byly následně zařazeny do mnohem lépe definované kategorie adaptogenů. Tento pojem zde chyběl, protože paracelsovský pohled na lék se na většinu nejedovatých léčivek nehodí. Předpona adapto- pochází z termínu generalizovaný adaptační syndrom, což je odborný název pro savčí stresovou reakcí. Dnes se ví, že generalizovaný adaptační syndrom není jedinou odpovědí organismu, která má schopnost zvýšit adaptační rozmezí. Bylo popsáno vícero adaptačních genů a biochemických faktorů, na které můžou adaptogeny působit. Z konkrétních zmiňme tři:

Klasické adaptogeny

Klíčovým hormonem generalizovaného adaptačního syndromu ("savčí stresové reakce") je endogenní kortikosteroid kortizol. Ten tlumí zánět a bolest, zvyšuje hladinu cukru v krvi a připravuje tělo na zátěž. Steroidní glykosidy působící na receptor kortizolu obsahuje nejen ženšen, ale i vitánie, rozchodnice, gynostema a další léčivky. Na pomezí adaptogenů a paracelsovských léků stojí glycyrrhizin lékořice, který kortizol pouze zvyšuje, zatímco adaptogeny typu ženšen kortizol a stres stabilizují (Brekhman1954egr, Gaffney2001pge, Kim2003egs). K mechanismům adaptogenního účinku bylin se řadí stimulace promotoru Nrf2, vasorelaxace uvolněním H2S u česneku, cibule, česnekovníku, ločidla čertova lejna, působení na oxid dusnatý (NO) u ženšenu a neurosteroidní účinky u mnoha rostlinných saponinů. Léčivky se schopností upevňovat zdraví byly pokládány za magické a často se označují slůvkem ženšen (viz neúplný seznam), ač s rodem Panax botanicky nesouvisí. O jejich soupis se výzkumníci pokoušeli už v 60. letech (Brekhman1969nsp) a inspirovali se přitom čínskou, indickou a ruskou tradiční medicínou. Tyto byliny zde označuji jako klasické adaptogeny. Protože nemám možnost číst plné texty všech tehdejších publikací, za úplnost seznamu neručím, ale určitě tam patří:

Příklady z říše hub: 

Příklad z říše chemie:

  • 2-benzyl-benzimidazol (dibazol) – syntetický neuroprotektivní adaptogen z 50. let

Další pravděpodobné adaptogeny

Seznam adaptogenů je otevřený. Na jedné straně jej nelze jen tak rozšiřovat, na druhé straně je však jasné, že mezi adaptogeny bude patřit mnohem více léčivých rostlin, řas, hub a syntetických léků. Zde uvádím jen několik příkladů potenciálních adaptogenů na ukázku:

Příklady z říše hub:

Příklady z říše chemie:

Tento seznam jsem udělal schválně krátký. Tím, že v něm například z rodu Ocimum uvádím pouze bazalku posvátnou nechci nikterak říct, že italská bazalka pravá a africká bazalka vytrvalá k adaptogenům nepatří. Totéž u rodů Allium, Gunnera, Pueraria, Taraxacum, Zingiber, Phyllanthus, Lepidium, Echinacea, Vaccinium, Cordyceps, Pleurotus a konec konců vlastně u všech neškodných bylin. Avšak pozor! Samotná neškodnost k zařazení mezi adaptogeny nepostačuje. Mezi adaptogeny nelze řadit látky neúčinné (placebo) ani pouze výživné (ságo, dextróza, sacharóza...) Což není tak samozřejmé – vždyť krystálový cukr se kdysi prodával jako lék v drogerii. Též nemá smysl, abych zde jmenoval látky typu med, agar, chitosan, včelí pyl, propolis, mateří kašička, jogurt, kombucha, šiládžat, kumys, žinčica, o vitamínech a biogenních prvcích nemluvě. Jejich schopnost upevnit zdraví diskutujeme vždy ve specifickém kontextu, nejlépe ve spojení s konkrétním organismem či fermentačním mikroorganismem, z něhož produkt pochází. K adaptogenům se s oblibou přifařují též fyzikální vlivy typu opalování, elektromagnetická radiace (Karpan1999lie, Yonezawa2006irb), kryoterapie, balneoterapie... Než farmakologická věda různé kategorie adaptogenů zatřídí, fyzikální adaptogeny diskutujeme opět jen ve specifickém kontextu. V obecném kontextu je nutné termín adaptogen vyhradit pro farmaka významně rozšiřující adaptační rozmezí.

Neadaptogeny

Definice adaptogenu poskytuje určitý úhel pohledu, z něhož lze hledět na každou látku a ptát se, jestli je jako adaptogen dokonalá, nedokonalá, nebo zcela nepřijatelná. Jen málo látek spadá do kategorie dokonalých nebo téměř dokonalých adaptogenů. Mnohem více látek lze označit za nedokonalé adaptogeny, stručněji neadaptogeny. Častou vadou je jedovatost. Někdy je nutné i jinak výbornou léčivku označit za neadaptogen jen kvůli tomu, že obsahuje kofein, nikotin, kapsaicin, THC, kyselinu šťavelovou... Označení neadaptogen neříká, že čajovník, pálivá paprika, konopí a kava-kava jsou nedokonalé léčivky. Říká jen to, že mají kromě mnoha blahodárných účinků i jednostranné působení na fyziologické parametry. Teorie adaptogenů neříká, že kofein, kapsaicin a THC jsou špatné. Říká jen, že nespadají do farmakologické kategorie adaptogen. S adaptogeny kontrastují látky a rostliny silně jedovaté (tzv. jedovatky). Silné jedy nespadají mezi adaptogeny, pořád to však můžou být vynikající paracelsovská farmaka. Myšlení v duchu Paracelsovy maximy, že mezi jedy a léky není rozdíl (sola dosis facit venenum), odráží i vyhláška č. 245/1997 Sb., která jedovatky označuje za "silně účinné" a "velmi silně účinné", zatímco bylinné adaptogeny vede mimo kategorii účinných jako "jiné používané".

Nejedovaté léčivky, které nejsou adaptogeny

Absence toxicity není postačující podmínkou k zařazení byliny mezi adaptogeny. Pro ilustraci uvádím příklady:

Příklad z říše hub:

  • monaskus šarlatový (Monascus purpureus) – v podstatě nejedovatý zdroj statinu blokujícího syntézu cholesterolu. Avšak právě tímto svým účinkem se všechny statiny řadí mezi látky jednostranně působící, tj. neadaptogeny.

A nakonec musím přiznat, že u těchto konkrétních bylin jde jen o můj osobní názor – jiní autoři můžou mít názory jiné. Tak například Panossian2020rap (text zde) považuje i lékořici za adaptogen a lze si představit, že i konopí můžou někteří označit za adaptogen. Což ale nic nemění na faktu, že adaptogeny a neškodné léčivé rostliny nejsou totéž.

| 2009 - 22.10.2020