Drobečková navigace

Ženšen pravý (Panax ginseng)

nejsilnější tonikum TČM a vysoce účinný modelový adaptogen

ženšen
Ženšen pravý (Panax ginseng)
ženšen pravý (Panax ginseng)

Ženšen pravý (Panax ginseng C. A. Meyer), též asijský ženšen, či častěji korejský ženšen, angl. ginseng, čín. řen-šen (人蔘), korejsky insam, je modelový adaptogen, který byl známý v bylinářské tradici odpradávna všude, kde rostl. Tedy nejen v Orientu, ale i v Severní Americe, kde roste vysoce příbuzný ženšeni americký. Přesto však za uvedení ženšenu do medicíny vděčíme hlavně tradiční čínské medicíně (TČM). Dnes už není potřeba říkat, že všelék a všehoj ženšenový není podvod. Jeho účinky jsou nejenže vědecky prokázané, ale s více než 10 000 vědeckými publikacemi jde o nejlépe probádanou medicinální rostlinu vůbec (viz přehled Xu2017spg, plný text na 1 klik). Biochemický profil ženšene amerického, ž. notoginsengu, ž. japonského, ž. vietnamského a dalších ženšenů je ž. pravému podobný natolik, že většinu účinků sdílejí. Podle určitých biochemických rozdílů je však můžeme za použití chromatografie docela snadno rozeznat (Chen2008cpe, Zhu2004cst). Z medicínského hlediska jsou tedy běžné druhy ženšenů v mnoha indikacích zaměnitelné, ač z hlediska TČM se samozřejmě jedná o drogy zcela různé povahy. Důležité jsou též rozdíly v kvalitě (obsahu účinných látek) dané geografickými a mikroklimatickými faktory. Za nejkvalitnější ženšen pravý se obecně považuje ženšen původem z oblasti Koreje, avšak velkou roli hraje též poctivost pěstitelů a výrobců. Cena ženšenu totiž za několik posledních let mnohonásobně vzrostla, což představuje pro výrobce silnou incentivu za každou cenu zvyšovat gramáž vyrobené drogy. Ze ženšenu pravého se v čínském lékopisu využívají všechny části: list, květ, plod a samozřejmě kořen, který se začerstva nakládá do alkoholu nebo používá jako vzácná přísada jídel a ve stavu sušeném tvoří dvě nejvýznamnější ženšenové drogy:

  • červený ženšen (ginseng radix rubra)
  • bílý ženšen (ginseng radix alba, či v našem lékopisu jen ginseng radix)

Ženšen obsahuje několik desítek unikátních, silně léčivých látek, které tvoří více něž 20% hmotnosti sušeného kořene. Jde především o steroidní glykosidy panaxosidy, lépe známé jako ginsenosidy. Tyto steroidní glykosidy ženšenu též patří mezi saponiny a často se označují jako ženšenové saponiny. V rodu Panax jich bylo popsáno více než 182 (Christensen2009gcb). Ostatní látky (polysacharidy, panaxynoly) jsou též velmi zajímavé, ale v účinku ženšenu většinou dominují panaxosidy. Výborně se uplatní v prevenci a léčbě civilizačních chorob, protože tyto choroby jsou důsledkem zátěže kumulované v průběhu života, kterou adaptogen ženšen pomáhá lépe snášet. Sám ženšen je dlouhověká rostlina – dožívá se přes 100 let, tedy řádově stejného věku, jako lesní stromy, pod nimiž roste. V divokých podmínkách ženšen roste v energetické nouzi, v zástinu bylinného patra tajgy a lesů Dálného Východu. Jeho vysoce účinné obsahové látky jsou patrně výsledkem koevoluce s obratlovci, kteří zajišťují rozšiřování této byliny zoochorií a jimž ženšen na oplátku připravil lákadlo v podobě nesladké, léčivé, v lékařském šarlatu prezentované bobulky. To, jak daleko jsou schopny byliny zajít v přizpůsobování se živočichům zajišťujícím jejich rozmnožování, lze demonstrovat vizuálně na orchidejích – například středomořský tořič, který závisí na jediném druhu opylovače (samotářské včely) a svými květy ji věrně napodobuje. (Z našich druhů viz tořič hmyzonosný.) Stejně detailně je živočichům přizpůsobený i ženšen, ovšem nikoliv morfologicky, ale biochemicky, protože cukrem by v konkurenci dobře osluněných bobulovin živočichy k zoochorii nepřilákal. Divoký ženšen je přísně chráněný a pro léčebné účely se pěstuje. Léčivé účinky ženšenu jsou četné a věnuji se jim níže, u nás je však známý hlavně jako životabudič, tonikum. Když ho užíváme v roli životabudiče, musíme si uvědomit, že ze steroidní povahy panaxosidů plyne pomalejší difuze a působení přes genovou expresi, které nastupuje pomaleji než alosterický účinek životabudičů typu kofein. Musíme jej proto užít nejlépe několik hodin dopředu (viz užívání ženšenu) před plánovaným výkonem. Na druhé straně pak jeho účinek z týchž důvodů déle vydrží a nepřináší za sebou negativní půlvlnu známou jako kofeinový abstinenční syndrom. Účinek ženšenu též není spojený s nespavostí, hypertenzí ani diuretickou ztrátou draslíkových iontů. S alkoholem se ženšen kombinuje výborně – potenciuje pozitivní (třeba vasorelaxační a anxiolytické) účinky nízkých dávek alkoholu a omezuje neurotoxické a hepatotoxické účinky dávek vyšších (viz kocovina), přičemž nejlepší je užít ženšen před nebo zároveň s příjmem alkoholu.

kořen ženšenu pravého

Kořen ženšenu je už přes 100 let součástí nášho lékopisu a v lékárnách je k dostání pod názvem radix ginseng, zkuste se zeptat. Ale legrace stranou, ženšen se k nám dováží z Asie a dle zpracování se dělí na bílý a červený. Bílý ženšen (ginseng radix alba), totožný s radix ginseng našeho lékopisu, je praný, na slunci sušený kořen. Červený ženšen (ginseng radix rubra) je preparovaný několikahodinovým pařením v uzavřených nádobách, přičemž dochází k částečné hydrolýze panaxosidů a částečné karamelizaci sacharidů dávající hnědočervené zbarvení. Po vysušení je tvrdý až sklovitý. Vůně, chuť ani účinek se touto úpravou neničí, ba naopak ještě zvýrazní. Částečná hydrolýza způsobí mírný posun v panaxosidovém profilu, ale panaxosidy tepelnou úpravu přestojí bez újmy. Červený ženšen je proto dle TČM více teplý (jang). Je vysoce trvanlivý – v lednici nebo mrazáku si zachovává plnou účinnost po mnoho let.

Ženšen jako adaptogen

Ženšen se odedávna považuje za životabudič a skutečně tak funguje. Dle TČM patří do kategorie rostlin dodávajících životní sílu – čchi. U nás se takovým rostlinám říká tonikum. Z hlediska teorie je však tonikum nepřesný pojem. K chemické analýze tonik TČM došlo až v 20. století, kdy teoretická inovace v medicíně byla provázena objevy praktických biochemických látek. Teoreticky byl popsán koncept stresu a adaptace. Prakticky byly objeveny konkrétní stresové hormony (kortizol) a v této souvislosti též vznikl zájem o konkrétní farmaka, která by zlepšovala adaptaci, ať už jim budeme říkat jakkoliv. Modelovým zástupcem této kategorie se stal ženšen, jehož panaxosidy jsou steroidní povahy stejně jako kortizol a mnohé další hormony. Volba ženšenu nebyla projevem iracionální fascinace naturalismem. V 50. letech 20. století nebylo totiž ještě dnešního antagonismu mezi přírodou a průmyslem. Za nejspolehlivější zdroj léků a antibiotik platila ještě pořád příroda a socialistický průmysl s jeho dýmajícími továrnami byl ještě pořád nejlepším přítelem vlasti. Hlavním sponzorem výzkumu adaptogenů byla Rudá Armáda, která seznala, že vlast a čest bude lépe bránit tehdy, když se nebude sjíždět na do té doby běžných amfetaminech, ale na vědecky potvrzených přírodních stimulantech. Adaptogeny jsou dodnes součástí denních přídělů vojsk Ruské Federace, pro něž jsou stejně typické jako žvýkačky pro vojáky americké.

Ženšen jako léčivo

kořen ženšenu pravého
červený kořen ženšenu pravého (ginseng radix rubra)

Ženšen je bezesporu nejslavnější léčivá rostlina. Nevědecká TČM říká, že ženšen posiluje čchi, působí na poledníky srdce, sleziny a plic a tím zvyšuje produkci tělních šťáv, které hasí žízeň, klidní mysl a zlepšují inteligenci a též že ženšen léčí zhroucení způsobené nedostatkem čchi, únavu, nechutenství, průjem, dušnost, slabý puls, pocení, diabetes, horečnatá onemocnění, zapomnětlivost, nespavost a impotenci (oba výroky z Chen2008cpe). Vědecká medicína o něm publikovala přes 8000 řádných prací, více než o jakékoliv jiné rostlině. Ženšen je modelová rostlina a modelový adaptogen. Obsahuje přes 180 druhů steroidních saponinů panaxosidů (viz výše), které z vůle taťky Přírody nemají toxické účinky, ale přesto interagují s mnoha signálními dráhami lidského těla. Původní intuice, že steroidní panaxosidy působí na steroidní receptory (nacházející se v buněčném jádře) se ukázala správná. Panaxosidy však působí modulačně i na membránové receptory. Toto tzv. neurosteroidní působení je podstatou nootropického a protistresového účinku ženšenu. Ženšen pozitivně ovlivňuje hojení zranění a tím pomáhá sportovcům, na rozdíl od steroidních anabolik však působí vyváženě. Vyhoví tak přísným požadavkům kladeným definicí adaptogenu a může být modelem pro léčiva zářných zítřků. Má navíc dvě další důležité skupiny účinků: zlepšuje krevní oběh (bez zvýšení tlaku!) a má výrazné imunomodulační působení. Heslovitě:

  • Imunitní účinky – ženšen tlumí chronické záněty, alergie a chronickou bolest (třeba kloubů). Tento jeho účinek je daný působením panaxosidů na bílé krvinky, v jejichž jádře tlumí zánětovou reakci, produkci specifických interleukinů a aktivitu NO syntázy 2. Ženšen dle výzkumů pomáhá při autoimunitních nemocech, není však imunosupresivní. Pozitivně ovlivňuje cytotoxickou i protilátkovou imunitní odpověď s důrazem na tu první. To přispívá jak k jeho účinkům proti chřipce a virům, tak k jeho protirakovinným vlastnostem, u nichž však připadá v úvahu vícero dalších mechanismů účinku. Je zajímavostí, že tehdy, když ženšen jako životabudič pomůže proti únavovému syndromu, bývá to také díky jeho modulačnímu účinku na hladinu interleukinů a další imunitní faktory.
  • Srdečně-cévní účinky – ženšen aktivací NO syntázy zlepšuje regulaci krevního tlaku a též regeneraci poškozeného cévního endotelu. Z týchž důvodů zlepšuje potenci a erekci. Má dvojí účinek na růst kapilár, který je schopen zrychlovat i zpomalovat. Jeho převažující účinek závisí na poměru ginsenosidů Rg1 a Rg3 ke ginsenosidům Rb1 a K – to je jeden z důvodů, proč TČM rozeznává ženšen studený (jin) a teplý (jang), viz Sengupta2004may. Ženšen též bojuje proti ateroskleróze, čímž předchází ischemické chorobě srdce a mrtvici. Pomáhá však (jako jiné léky proti zánětům) i tehdy, když se akutní mrtvice již byla dostavila. Má vlastní antitrombotický účinek (mírně ředí krev jako třeba aspirin) a obavy z jeho interakce s jinými antitrombotiky jsou liché.
  • Nervové účinky – ženšen chrání neurony před odumíráním, tlumí aktivaci mikroglie a tím zpomaluje slábnutí mentálních funkcí při stárnutí (Alzheimer, parkinsonizmus atd.) Působí proti depresím, usnadňuje duševní aktivaci, ale přitom je také uklidňující. Není jasné, jestli za jeho uklidňující účinek může pouze interakce s GABA receptory, nebo i jiné neurosteroidní působení. Stojí za zmínku, že navzdory rozšířené pověře ženšen není kofein a jeho požití neodhání spánek.
  • Metabolické účinky – ženšen má významné antidabetické účinky u diabetu obou typů. Jako jiná antidiabetika, i ženšen působí na PPAR receptory. S tím a též s jeho protizánětlivými účinky souvisí jeho ochranný účinek při morbidní obezitě a jeho hepatoprotektivní účinek. Přímou pomoc při redukční dietě ovšem ženšen neskýtá. Zde patří zmínit i interakci panaxosidů (které jsou přece fytosteroidy) se steroidními receptory (estrogenní receptory, glukokortikoidní receptory...), díky nimž ženšen mění genovou expresi, stabilizuje hladinu stresových hormonů a realizuje mnohé ze svých systémových účinků.
  • Cytoprotektivní účinky – ženšen chrání a regeneruje tělní buňky, což je podstatou jeho účinnosti proti radiaci (Yonezawa1976rri, Takeda1982rri, Yonezawa1981rri), jedům a oxidačnímu poškození. Kdysi se tyto účinky označovaly za antioxidační, mnoho výzkumných prací proto mluví o antioxidačním účinku ženšenu, i když jeho ORAC skóre je mizivé. Dnes se mu správněji říká cytoprotektivní. Společně s tonizujícími nervovými účinky je proto ženšen vynikajícím prostředkem pro seniory.

Navzdory všemu bývá ženšen pravidelně obviňován z neúčinnosti, magična a placebo efektu. Než kdo tato obvinění vznese, ať uváží, že panaxosidy jsou stejné chemické povahy jako smrtící srdeční glykosidy náprstníku, konvalinky a krutikvětu cenného, o jejichž účinnosti lékaři nepochybují a které tak rádi používají. Potenciál k účinku tedy ženšen už na první pohled má. Poněkud racionálněji se ženšen obviňuje z toho, že jej výzkumníci příliš zkoumají a rostlinami méně slavnými se zabývají příliš málo. Zde si uvědomme, že koncept modelové rostliny je právě o tom, aby se dokonale prozkoumala, i když ještě nejsme s to věnovat stejnou pozornost všem rostlinám. Na ženšeni je co zkoumat. Jen si přečtěte přehledy Christensen2009gcb, Attele1999gp, Choi2008bcp a novější. Jeho panaxosidy vnikají do úplně všech částí těla, významně interagují se stovkami biomolekul. K objasnení jejich účinku budou potřeba desetitisíce pokusů. Ženšen též ovlivňuje mnoho nemocí, což zavdává potřebu tisíců alespoň zvířecích studií. Z opačného hlediska bývá ženšen obviňován z toxicity, přesněji z lékových interakcí a nežádoucích účinků (předrážděnost, nespavost, "ginseng abuse syndrome"). K tomu říkám tolik: Získejte s ním zkušenosti. Zkuste užít 5, 10, 20 či 50 gramů denně. Bez obav – neuškodíte si, neotrávíte se. (Viz též návod k užívání ženšenu.) Pak budete moct bez nejistoty doporučovat dvou až čtyřgramové dávkování jiným.

Ženšen jako zázračná bylina

Ženšen pravý divoký

Ten, kdo skutečně četl předchozí odstavec, chápe, že ženšeni účinnost nechybí. Jenže na účinnost vám čarodějná veřejnost kašle. Nejslavnější léčivou rostlinu smete ze stolu i s celou medicínou. Vžyť lékaři dlouhodobě nedělají nic jiného, než že kazí lidský genofond. Jistě, zoufalým pacientům nelze zabránit v tom aby léčiva a služby lékařů nakupovali, ale není už nutné, aby tyto byly také účinné. Ba naopak, čím horší budou, tím lépe. Magie nevyžaduje účinnost. Magie vyžaduje jedinečnost – roh nosorožce, tygří kost, netopýří blána, slavičí jazýčky... Ženšen nezaváží účinností, ale tím, že divoce rostoucí se vyvažuje zlatem, dlouho se hledá v hlubokých lesích a pak ze země vytrhává při měsíčku provazem uvázaným k ocasu svatojánského psa, aby vás křik vyškubávané rostliny nepřipravil o smysly. Dobrá. Kecám. Moc se dívám na Harryho Pottera. Ale čert ber přesné znění, ženšenové pověry si s těmi mandragorovými nijak nezadají. Ženšen prý zosobňuje horské duchy, je šamanismem přímo narvaný. I jeho název 人蔘 je prý čarodějný. A to není všechno. Je totiž i všelék, a ty bývají jen zázračné. Panax přece znamená všehoj. Proto se mu kdysi říkalo všehoj ženšenový. A div divoucí, on titulu "lék na všechny bolesti" také dostojí. Vždyť působí proti zánětu a bolesti! Jen škoda, že pro něj Carl Linné nezvolil název znamenající "analgetikum", ale hloupé jméno Panax... Mladým čarodějkám jinak musím přiznat, že nic neznamenající přívlastek "zázračný" mám raději, než výrazy superzelenina, superbylina, superovoce, které mi až příliš připomínají Supermana. Takže ještě jednou, proč je vlastně ženšen zázračný? Magicky tázáno: Jaké evoluční důvody vedou bylinu z hlubokých lesů k tomu, aby byla medicínsky všestranná, když všemi mastmi mazané průmyslové léky mívají obvykle jen jeden hlavní účinek? Zde jen tolik, že odpověď existuje a přibližuji ji jinde.

| 2008 - 4.9.2019