Každý houbař už jistě viděl podhoubí – spleť bílých vláken, kterým se říká hyfy a z nichž vyrůstají plodnice. Ne každý už ví, že toto podhoubí lze pěstovat in vitro – například v Petriho misce. Po úspěšném naočkování mycelium rychle proroste kultivačním médiem a po asi 7 dnech vytvoří na jeho povrchu hrbolky, kterým se říká primordium – zárodečná hmota. Pokud mycelium a primordium třeba lesklokorky lesklé vysadíme do pilinového špalku, poměrně brzy získáme plodnice.
Pěstování mycelia in vitro je snazší než se zdá. Z laboratorního vybavení potřebujeme Petriho misky, tyčinky a živnou půdu, což snadno zakoupíme u firmy Fungi Perfecti vedené slavným mykologem Dr. Stametzem. Při inokulaci, stejně jako při zavařování ovoce, musíme dbát na čistotu a sterilizaci – jinak nám místo hub na agaru vyrostou mikrobiální kolonie. K růstu hub si nejdříve musíme připravit agarový bujon. Agar lzezakoupit jako kuchuňskou přísadu. Protože samotný agar houbám výživu neposkytuje, musíme agar obohatit výživnou složkou, například ječným sladem a kvasnicovým extraktem, k němuž lze přidat sojový protein. Tyto přísady, které jsou běžně k dostání, společně s agarem rozpustíme v horké vodě na agarový bujon. Petriho misky sterilujeme varem a za teploty 100°C je plníme agarovým bujonem (také zahřátým na 100°C), přikryjeme víkem a necháme v lednici ztuhnout.Sterilní Petriho misky se po naplnění a zakrytí víkem již nesmí otevírat (je to stejné, jako u zavařovacích lahví). Otevíráme je pouze na krátkou dobu při očkování houbovými výtrusy nebo již vypěstovaným myceliem. Výtrusy získáme z čerstvého nebo suchého houbového materiálu. K inokulaci přistoupíme až po úplném ztuhnutí agaru (20 hodin v lednici) a můžeme ji provést například nerezovou tyčinkou, kterou nejdříve sterilizujeme plamenem:
Při inokulaci víko Petriho misky zvedáme pomalu a pouze na nejkratší nutnou dobu. Víko pořád držíme nad agarem, aby dovnitř nenapadaly bakterie. Kultivujeme za pokojové teploty. Pokud jde všechno jak má, za několik dnů by nám v misce mělo vyrůst bílé mycelium dané houby. Na myceliu se brzy vytvoří také primordium. Bakteriální kolonie, s nimiž se jistě setkáte, se obvykle jeví jako průhledné, bílé, či barevné hrbolky na povrchu agaru. Plísně zpočátku vytvářejí mycelium podobné houbovému, na něm se ale brzy začnou tvořit zelené nebo černé plísňové výtrusy. Houby mají schopnost některé druhy bakterií z agaru "vykonkurovat", ale pokud by nám bakterie způsobovaly velké problémy, můžeme do bujónu přidat antibiotika (vypěstované mycelium a primordium z agaru samozřejmě jíst nebudeme).
Rostoucí mycelium na agaru:
Výhodou pěstování mycelia na agaru je to, že se můžeme vizuálně přesvědčit o tom, že tam opravdu roste daná houba a ne třeba bakterie nebo plísně. Mycelium vypěstované na agaru se proto používá k očkování špalků (či jiných substrátů) v pěstírnách léčivých hub.
Primordium (zárodky plodnic), které se posléze vytváří na agaru:
Klonování hub na agaru
Na výše popsaným způsobem připravených agarových miskách lze houby i klonovat. K tomu potřebujeme čistý kousek čerstvé, živé plodnice, který prostě položíme na povrch agaru.
Houbová vlákna, z nichž je plodnice složená, postupně vypučí a zpětně vytvoří mycelium, které se rozroste po povrchu agaru. Pokud toto mycelium použijeme k inokulaci dalšího substrátu, získáme houby, které jsou klonem použitého kousku plodnice.
