Slovo ženšen se vztahuje k rostlinám z čeledi Aralkovitých, nebo k drogám z nich pocházejícím. Je odvozeno foneticky z čínského 
("řén" = člověk) a 
("šēn").
Význam v čínštině
Znak je v podstatě zjednodušeným piktogramem kráčející lidské postavy.
Významy znaku se rozlišují podle výslovnosti, jsou však obecně spojeny s jeho funkcí starobylé číslovky tři ("sān", dnes 
), kupodivu též včetně takových významů jako "účastnit se", "radit se", "rádce". Jde o podobnou situaci jako u indoevropských jazyků, kde např. náš "kritik" ve významu soudce, konzultant je přes řecké ''krités'' odvozen z ''tritos'', třetí, jakoby nezainteresovaná osoba rozhodující o sporu dvou stran.
Samostatně stojící znak se dnes používá již jenom k označení čínského souhvězdí Orionova pasu, sestávajícího ze tří jasných hvězd. Fonéma "šēn" zapsaná různými jinými znaky se dále pojí s významy jako duch, dech, vzdech, šlechtic, identita, život, tělo, a též s druhem kopytníku Asarum sieboldii. Pokud změníme první tón v "šēn" na druhý "šén", získáme fonému která zapsaná znakem 
znamená bůh, bůžek, přírodní duch, nadpřirozeno, génius.
Jelikož je zcela zjevné že ženšen je kořen, není to etymologicky příliš zdůrazňováno – počáteční "š" v "šēn" lze změnit na "g", čímž se získá slabika "gēn", která většinou znamená kořen (zapsáno 
). Znaková a fonetická forma slova řén-šēn tedy, jak tomu už v čínštině bývá, zvou několik vzájemně se doplňujících výkladů – od skromného "člověčí kořen", přes třeba "poradce člověka" až k majestátnímu "síla země v podobě člověka", chce-li někdo.
Neměli bychom ale stát před touhle košatou etymologií v přílišném obdivu – Číňané to s dekoracemi přehánějí, jako s tím jídlem co se jmenuje "tři poklady", ač je to ve skutečnosti kachno-kuře-vepřo-rejžo-zelo.
(Použité zdroje: zhongwen.com, Chinese Character Dictionary. Úvaha o fonetické příbuznosti by měla být považována za můj vlastní umělecký výtvor.)
