Drobečková navigace

Ischemická choroba srdce

angina pectoris

Ischemie v lékařské latině znamená prostě nedostatek kyslíku.

Ischemická choroba srdce je stav, kdy má srdeční sval nedostatek kyslíku za situací, které zdraví lidé snášejí bez problémů. Srdeční sval se při ischemii hlásí prudkou bolestí (angina pectoris), což v lékařské latině neznamená nic jiného než "bolest v prsou". Odtud zastaralá lékařská kategorie "prsní neduhy", která se ovšem pletla s plicními a jinými nemocemi. Tzv. prsní neduhy skutečně většinou znamenaly problémy se srdcem.

Prudká bolest v hrudi vystřelující do levé ruky (angina pectoris) je též jedním z hlavních příznaků infarktu myokardu. Tuto bolest však znají i zcela zdraví sportovci. Každý si ji může vyzkoušet při intenzivním běhu k aerobnímu limitu. Pokud se ovšem bolest srdce dostavuje v klidu nebo jen při malé námaze, máme problém. A to většinou velký. Ve vyšším věku jde téměř vždy o ucpání věnčitých tepen. Pro ty, kteří nevědí, věnčité (latinsky koronární) tepny představují jediné zásobení srdce kyslíkem. Zatímco jiné orgány mají přívodní cévy zdvojené či ztrojené, samotné srdce je natolik optimalizované na výkonnost, že si funkční rezervu v přívodních cévách prostě nemůže dovolit. Jakmile se ucpe i jen malá boční větévka koronárních tepen – bum, velká bolest srdce, malý infarkt myokardu. A když se ucpe velká větev koronárních tepen, tak je konec – bác velká srdeční mrtvice. Koronární tepny se ucpávají krevními sraženinami (tromby), za jejichž vytváření ve věnčitých tepnách může ateroskleróza, konkrétně koronární ateroskleróza, neboli koronární nemoc srdce.

Tradičním lékem u akutní bolesti v prsou je zvýšit hladinu oxidu dusnatého (NO) v krvi. NO vede k roztažení cév (zvláště tepen) a tím i k lepšímu zásobení kyslíkem. Srdeční sval chytne dech a bolest zmizí. Ale než budu pokračovat, chtěl bych jednu věc vyjasnit – mí pravidelní čtenáři dobře vědí, že nejsem lékař, ale jen biologický fyziolog. Lékaři mají dnes už i ultramoderní metody, kdejaké endoskopie a tomografie s vysokým rozlišením. Kardiochirurgové se pyšní svou schopností věnčité cévy operovat. Nejde mi o to, poslat tyto odborníky se svými bylinkami do starého železa. Snažím se jen upozornit na to, že zvýšit hladinu NO v krvi umí nejen nitroglycerin a Viagra, ale i kdejaká léčivá rostlina. Bez účinku na srdce a cévy nejsou ani triterpenoidy obávané lesklokorky lesklé (Lasukova2015cag), ale obvyklé dávkování této houby (3g denně) patrně k markantnímu ochrannému účinku na srdce nestačí (Klupp2016drp, Chu2012spc). Dále pak upozorňuji na to, že prevenci aterosklerózy lze docílit nejen pravidelným užíváním atorvastatinu a aspirinu, ale opět i podáváním imunomodulačních adaptogenů. Protože ateroskleróza je – jak všichni víme – procesem hlavně imunologickým. Dle mého názoru už menší roli v její prevenci hrají statiny, například lovastatin, který produkuje mimo jiné hlíva ústřičná a asijská léčivá plíseň monaskus šarlatový.

Tento článek je zatím nedopsaný, takže zde fakta bez referencí: Oxid dusnatý (NO) je miniaturní signální molekula, kterou produkuje cévní endotel. NO proniká úplně vším (kromě kovových plechů) a tak se difuzí téměř okamžitě dostává do cévních hladkých svalů, jež uvolňuje. Céva tak reaguje na zvýšenou rychlost a turbulentnost krevního proudu, která je znakem, že je potřeba zvýšit cévní průměr. Cévy v nejrůznějších částech těla to umí samy od sebe a není jim třeba moc pomáhat. Malér je však, když orgán, který je postižený a potřebuje více kyslíka je tentýž, který krev pumpuje – srdce. Při srdeční ischemii tamní cévy farmakologickou pomoc s NO ocení. Už tradiční rychlou pomocí u těchto stavů je dát si pod jazyk nitroglycerin, který se postupně vstřebává a do krve uvolňuje NO. Nověji se NO podává též inhalačně, jako léčivý plyn. Viagra, kotvičník zemní a mnoho dalších bylin napomáhá působení NO tím, zvyšuje citlivost cévních svalů na něj. Proto se také uplatní při erekci, která má také co dělat s pumpováním krve do určitých orgánů a o níž podrobněji pojednávám jinde. Ženšen a mnoho dalších bylin napomáhá působení NO trochu jinak – zvyšují připravenost cévního endotelu tento plyn produkovat, což se provádí štěpením aminokyseliny argininu. I zesilující vliv na cévní kaskádu NO je jedním z důvodů, proč se ženšen a rostliny jemu podobné považují za životabudiče, formálněji tonika. Pozitivní účinek na ischemické srdce se připisuje mnoha dalším adaptogenům: rozchodnici, vitánii (tzv. indický ženšen), klanoprašce... Bez studia si ovšem nejsem jist, jestli tyto také působí přes NO, nebo jinak.

Ale ještě poznámka: U ischemické choroby je racionální zvážit pomoc pijavky lékařské. Enzymy pijavky rozšiřují cévy, rozpouští krevní sraženiny a vůbec trumfnou Wobenzym na celé čáře. Ztráta 15ml krve, kterou přitom odsaje, pacientův krevní objem rozhodně nijak neohrozí, lze jich přiložit i několik. Jako opravdový lékař, pijavka při kousnutí dokonce používá anestetikum.

 

Omlouváme se, ale tento článek není dokončen. Současná, rozpracovaná verze nevyjádřuje jeho konečnou podobu.