Dobrý den. Mám takový dotaz, který mi vrtá hlavou...chci Vás požádat o srovnání 2 ženšenů ze obchodu Ariadne.cz: vim, že 3-letý nemá tak silný poměr účinných látek jako 6-letý Liang, ale z finančního hlediska je to veliký rozdil. Když tedy doporučujete denni dávku 3g 6-letého ženšenu, výjde levněji užívat 9g ženšenu 3-letého? Nebo je to tak, že v 3-letém ženšenu ještě vůbec nejsou látky (nějaké podstatné), které obsahuje až 6-letý ženšen? Děkuji za odpověď. Jiří K.
Dobrý den, pane Jiří!
Krátce, odpovědi na Vaše dvě otázky jsou po řadě "ano" a "ne":
- Ano, vzhledem k obsahu celkových panaxosidů se více vyplácí 3-letý žensen. (Pozor, nemusí to platit pro všechny levné ženšeny – ty mohou mít celkových panaxosidů i desetkrát méně!)
- Ne, pokud vím, neexistuje žádná látka, která by se nacházela v 6-letém ženšenu, a nebylo by možné ji aspoň v malých množstvích detekovat i v ženšeni 3-letém.
Podle tradice TČM je k seriózní léčbě vhodný pouze dospělý ženšen, čím starší tím lépe. Jsou určité důvody tuto tradici zpochybňovat. Principem asijské tradice je nekritické přebírání znalostí předků. Já osobně si třeba myslím že není valného rozdílu mezi ženšenem 6-letým a divokým ženšenem 50-letým, lidem věřícím na horské duchy to ale nevysvětlíte.
Naproti tomu rozdíl mezi mladým (3-letým) a dospělým (6-letým) ženšenem je více než jen duchovní, jedná se o rozdíl v poměrech panaxosidů. Neví se ale nakolik je tenhle rozdíl důležitý.
To se ale opět dostáváme k tomu, co nechci a musím zdůrazňovat: Že ženšeni ani současná věda nerozumí. Opakuji, použití ženšenu v medicíně není zásluhou moderního výzkumu. Ten je jen jakýmsi potvrzením, že účinky ženšenu nejsou výplodem fantazie šarlatánů. Současná věda přese všechny genové databáze pořád není s to předpovědět, jaké klinické účinky daný soubor molekul bude a nebude mít. (A to jsem se právě vrátil z přednášky Justina Lamba z MIT, který takovou databázi spravuje.). Současná věda nám proto neřekne ani to, o kolik je 6-letý ženšen lepší než 3-letý. Není jiné cesty než dlouhé klinické testování, které má TČM za sebou. Snad nejbližším příblížením současné vědy k problému optimálního stáří ženšenu byla minuloroční korejská publikace Sathiyamoorthy2010ggo, která zkoumala u ženšenu rozdíl mezi kořenem 14-letým, 4-letým a kořenovými vlásky, analyzovala v nich výskyt několika tisíců druhů molekul mRNA a jako závěr nevyvodila vůbec nic.
Abych tedy nakonec dal nějaké rozhřešení: Pro průměrného zdravého člověka k dennímu posílení stačí ženšen mladý, pro nemocné a lidi pod silnou zátěží spíše ten 6-letý.
S pozdravem,
-boris-
