... Mám dvě otázky: Můžu ženšen i žvýkat či cucat? Dělal jsem to tak s ženšenem z Thajska na radu kamaráda, co mi jej přivezl a bylo to OK. A ještě druhá: Jak poznám, že ženšen zůstává nenapadán plísněmi či jinými mikroorganismy ... jinými slovy, že je čerstvý, nezkažený? ... Ondřej z Varnsdorfu
Vážený pane Ondřeji,
1.) Žvýkat i cucat ženšen samozřejmě můžete. Je mírně hořký, ale velmi aromatický.
2.) Je moudré se zajímat o plísně, protože plísně a mykotoxiny (aflatoxin, ochratoxin, fumonisin, zearalenon, o umírněném patulinu z hnilých jablek nemluvě...) v potravinách a sušených přírodních materiálech jsou obrovským problémem.
Na ten nás ještě za studia upozorňoval Prof. Váňa z katedry botaniky PřF UK (viz 
), který míval ve zvyku řadit do přednášky o nižších rostlinách své zkušenosti s ohledáváním plesnivého zboží po České i Slovenské Republice. Pokud mi paměť slouží, tak říkával, že mykotoxiny jsou prakticky všude. Mezi nejnebezpečnější potraviny prý patří buráky (i pražené!), pak také káva (i pražená a instantní!), obilí a pekařské výrobky... Prof. Váňa vyprávěl o případu, kdy ho volali k celému silu "chyceného" obilí, a když jim na otázku "co s tím" řekl zničit, tak odpověď byla "to nemůžeme". Často trpí i sojové boby a sojové výrobky jako tofu. A nejsou ušetřeny ani sušené byliny, včetně ženšenu.
Četl jsem vícero publikací zabývajících se nebezpečím mykotoxinů v ženšenových kořenech (Trucksess2008mbd atd.) Ve srovnání s běžnými potravinami je nálezů mykotoxinů v bylinách relativně méně, ale vyskytují se. U ženšenu je červený ženšen (radix ginseng rubra, preparovaný) o něco odolnější než bílý ženšen (radix ginseng alba, sluncem sušený). Ale při volbě bylin se musíte řídit radami lékaře nebo praktika TČM a ne úvahami o pravděpodobnosti výskytu mykotoxinů. Volte spolehlivý zdroj, i když zcela upřímně, absolutní jistota neexistuje. Ženšen a další byliny po koupi nebo vlastním nasušení je dobré skladovat v uzavřené nádobě, aby nedošlo k jejich zvlhnutí.
Pokud odhlédnu od mykotoxinů, tak ke ve Vašem dotazu vidím slova "čerstvý" a "nezkažený". Zboží se kazí nejen mikroorganizmy, ale i pouhým skladováním. Hlavním problémem je oxidace nenasycených mastných kyselin (proto žlukne máslo) a hlavní obranou je minimalizace doby skladování. Konkrétně ženšen je ale ve srovnání s jiným bylinným zbožím zvláště odolný. Účinné látky ženšenu (panaxosidy) jsou díky své chemické struktuře (steroidní kostra + glykosidicky vázané cukry) přirozeně odolné vůči teplotě i oxidaci – proto si ženšenová droga i po dlouhé době zachovává prakticky plný účinek.
-boris-
