Drobečková navigace

Deprese

Deprese je součástí života každého člověka a jejím hlavním příznakem je to, čemu já říkám duševní bolest. Duševní bolest má mnoho rozměrů, které lze slovy vyjádřit jen částečně – úzkost, pokleslá nálada, černé myšlenky... Deprese často provází duševní stres a může se při ní objevit pocit tísně v krku (tzv. knedlík v hrdle). Odhaduje se že depresí trpí asi 10% populace (Cipriani2011dad).

Přiměřená deprese je normální součástí našeho motivačního systému a obecně není cílem ji tlumit, ale řešit životní situaci, která zármutek způsobila. To ale není vždy možné. V životě existují nenahraditelné ztráty a neřešitelné situace. Oprávněnou depresí často trpí nevyléčitelně nemocní. U jiných pacientů je zase příčina v jejich mozku, který prezentuje normální životní situace jako deprimující a beznadějné. S depresí souvisí monoaminergní neurotransmitery, hlavně serotonin, dopamin a mozkový noradrenalin. Na tyto receptorové systémy působí běžná antidepresiva, která vám lékař při depresi předepíše. Déletrvající deprese má dále dopad na imunitní hormony interleukiny a neprospívá odolnosti proti chorobám.

Účelná a neúčelná (endogenní) deprese

Dle mého názoru tedy většina běžných depresí není patologická, ale má reálnou příčinu v životních problémech jednotlivce, které žádná tabletka nevyřeší. Je nutné rozlišit mezi:
  • depresí účelnou, racionální, která je sice nepříjemná, ale ve svém důsledku je adaptivní – zvyšuje pravděpodobnost že správně zareagujeme na životní realitu
  • depresí neúčelnou, která je neodůvodněná

Zvláštním typem neúčelné deprese je

  • endogenní (vnitřní) deprese – nesouvisí vůbec s naší objektivní situaci, ale je projevem nesprávného fungování mozkových center radosti a smutku

Deprese je součástí duševního vybavení člověka

Většina lidí ve svém životě sleduje dobře předpověditelné cíle podle předem vytvořených, nebo častěji odpozorovaných postupů. Ty se stávají údy jejich duchovního světa. Stejně jako fyzický zánět postihuje části fyzického těla, deprese se týká části našeho duchovního světa. Deprese je s největší pravděpodobností racionální, pokud spadá do následujících okruhů:

  • zdravotní postižení
  • rodinná ztráta
  • partnerské vztahy
  • práce a společenské uplatnění
  • politika a věda

Fyzický zánět se dostaví při infekci nebo poškození tkání. Deprese se dostaví tehdy, když si postupně nebo náhle uvědomíme, že naše plány v dané oblasti nemají šanci na úspěch. Na začátku deprese dochází v mozku k vypnutí mechanizmu naděje, který nám jinak umožňuje ignorovat překážky. Pocit beznaděje problémy v dané oblasti zvýrazní a psychická bolest nás přinutí vytvořit strategii novou, lépe se hodící k dosažení spokojenosti v dané oblasti. Náhle se objevivší neřešitelné problémy (např. ztráta potomka) mohou vést až k dekompenzaci – duševnímu zhroucení. Deprese obecně nás nutí myslet lépe, ale při dekompenzaci a psychickém zhroucení dochází k poškození kognitivních funkci.

I deprese se může mýlit

Stejně jako smog, chemikálie a odtržení od přirozeného prostředí (tj. vesnické špíny) vyvolávají bezdůvodné záněty (alergie, autoimunitní nemoci), i v psychické rovině klade dnešní svět na člověka nepřirozené nároky, jejichž výsledkem může být kontraproduktivní deprese. Nepřirozených faktorů duchovního prostředí je čím dále tím více a společně tvoří toxické prostředí, které výrazně zvyšuje frekvenci nefunkčních vzorců chování včetně patologické deprese:

  • narušení cirkadiánních rytmů umělým osvětlením
  • závislosti (alkohol, lékové závislosti atd.)
  • nedostatek pohybu
  • přemíra pasivní zábavy: televize, internet, videohry...
  • nevhodné sociální prostředí
  • nefunkční životní strategie odpozorované z obrazovky

I když se nám daří výše uvedeným toxickým faktorům odolávat, duchovně zdraví lidé potřebují ke štěstí také smysluplný životní cíl. A to není vůbec snadný úkol. Pokud jsme ke smyslu svého života stejně nároční, jako Jarek Nohavica v písni Muzeum, nezbývá nám než stát se depresivním umělcem a tiše závidět těm, kterým ke štěstí stačí, že budou poslouchat, nebudou odmlouvat, složí svoje maturity, vychovají pár dětí, vydělají dost peněz a za odměnu se svezou na velkém kolotoči.

Endogenní deprese

O endogenní depresi mluvíme tehdy, když pacient pociťuje duševní bolest bez vnější příčiny. Jinými slovy, endogenní deprese pacienta trápí bez ohledu na pozitivní a negativní události v jeho životě. Způsobuje ji nerovnováha neurotransmiterů (hlavně serotoniniu a dopaminu). Ale pozor! I zcela bezdůvodná deprese se vždy prezentuje jako racionální – procesem zvaným racionalizace si vždy najdeme důvod v reálném světě, ačkoliv skutečná příčina je uvnitř našeho mozku. Dobrý psychiatr proto musí být moudrý člověk, který v průběhu několika sezení získá vhled do pacientova života, stane se jeho přítelem (odborně se tomu říká získat raport) a pochopí i to, co pacient sám o sobě nechápe. Až pak má šanci rozeznat racionální depresi od antidepresivy léčitelné deprese neúčelné.

Běžně předepisovaná léčba deprese

Standardní lékařská léčba deprese používá dvě hlavní metody: psychoterapii a farmakoterapii. Zatímco správná psychoterapie může být extrémně prospěšná, farmakoterapie kulhá. Syntetická antidepresiva mají vícero problémů, hlavně vedlejší účinky. Patří mezi ně tricyklická antidepresiva, blokátory vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitory monoamin oxidázy (MAO inhibitory) a další látky působící na serotonin, dopamin a noradrenalin. Za vhodnější považuji přírodní antidepresiva, v kterých se dobří lékaři dnes už orientují.

Kromě antidepresiv (ať už syntetických nebo přírodních) se na depresi též propagují doplňky stravy obsahující perorální neurotransmitery a jejich prekurzory (hlavně fenylalanin, tyrozin a tryptofan). Jsou to však běžné složky denního jídelníčku, takže nutnost brát tyto doplňky je pro mě otázná. Já bych z této kategorie raději doporučil melatonin, neškodný, tělu vlastní neurotransmiter. Melatonin podaný před spaním pomáhá stabilizovat cyklus spánku a zdravé spaní, jak známo, je základem léčby deprese (viz článek náprava cyklu spánku a bdění).

Přirozené a přírodní způsoby zvládání deprese

Zvládání účelné, racionální deprese spočívá v řešení příčiny zármutku. Je přirozené se do racionální deprese ponořit a své plány upravit tak, aby nebyly založeny na iluzích. V tomto procesu může velmi pomoci zkušený psychoterapeut, nebo obecně dobrý a chytrý přítel. Životní situace která způsobila depresi se někdy nedá odčinit – například ztráta blízkého nebo nevyléčitelná nemoc. Pro tyto případy neexistuje obecné doporučení. Nalezení smyslu života v těžké situaci je práce, kterou musí každý nakonec udělat sám.

Mezi adaptogeny s účinky proti depresi patří ženšen (Panax spp.) a další více nebo méně adaptogenní byliny a léčivě houby vesměs inspirované tradičními recepty naší a asijské medicíny. Výhodou bylinných prostředků je to, že uklidní a zlepší soustředění, ale na rozdíl od běžných antidepresiv nenaruší naše myšlení (Sarai1994mde). Neříkám samozřejmě, že každá přírodní látka je adaptogen: 100% přírodní antidepresiva opium, kokain a marihuana mezi adaptogeny rozhodně nepatří. To už by bylo lepší malé množství alkoholu, ten ale lze doporučit výlučně u lidí zcela bez sklonů k návyku. Pozor! Deprese je jedním z hlavních rizikových faktorů alkoholismu, takže při ní s alkoholem raději neexperimentujte! Ještě jednou, deprese se má procítit a vyřešit, nikoliv utopit v zabudu, jak by řekl T. R. Field. Černá realita je téměř vždy lepší než iluze nabízená opojením.

Ženšen působí proti depresi a zlepšuje soustředění

Ženšen vyniká mezi přírodními antidepresivy. Má antidepresivní účinky, ale není euforizující (Ong2015peg). Nenavozuje stav příjemnosti, ale omezuje strach, úzkost, zlepšuje soustředění a usnadňuje řešení problémů reálného života.

  • Ženšenové saponiny vykázaly pozitivní účinek na myším modelu deprese. (Chen2014aeg)
  • Ginsenosid Rg1 u myší působil antidepresivně a zlepšoval regeneraci nervových buněk v dávkách 20mg/kg intraperitoneálně (Jiang2012aeg). Podobné výsledky přinesly i pokusy na potkanech (Zhu2016grr).
  • Gssd. Rb1 u kuřat v dávkách 0.25mg/kg – 5mg/kg úměrně účinkoval proti úzkosti a měl nootropický účinek. (Churchill2002npg)
  • Gssd. Rb1 a sloučenina K působili pozitivně na modelu menopauzální deprese u myší. (Yamada2011iai)
  • Gssd. Rb3 působil antidepresivně na několika zvířecích modelech. (Cui2012gre)
  • Panaxosidový aglykon 20(S)-protopanaxadiol měl u zvířat antidepresivní účinek srovnatelný s fluoxetinem. (Xu2010sag)
  • Kyselá frakce ženšenových polysacharidů v dávce 100 a 200mg/kg per os vykazovala antidepresivní a anxiolytický účinek u myší. (Wang2010aea)
  • V klinické studii na 35 pacientkách červený ženšen signifikantně pomáhal v léčbě deprese. (Jeong2015ekr)
  • Ženšen americký byl na myším modelu úzkosti shledán uklidňujícím v dávce 50 a 100mg/kg per os srovnatelně s diazepamem v dávce 2,5mg/kg. (Wei2007aes)
  • Ženšen notoginseng měl na zvířecím modelu antidepresivní účinek a ovlivňoval monoaminergní systém. (Xiang2011aem)

Existují též publikace, které říkají, že ženšen antidepresivní účinek nemá (Kuribara2004aes).

Standardní TČM kombinace proti depresi

  • Panšia houpu je standardní směs účinná u deprese (Elalfy2012nad, Bo2010coc). Je to prášková směs 30g podzemku pinelie trojčetné (Pinellia ternata), 15g cedrátu (Citrus medica), 15g kůry šácholanu lékařského (Magnolia officinalis), 15g pornatky kokosové, 30g mladého zázvoru a 15g perily křovité (Perilla frutescens). Tato směs se užívá po 5g třikrát denně.
  • Kan mai ta cao je směs proti depresi, která je v čínských lékařských textech známá od 2. století NL. Její účinnost dokumentuje vícero studií. Dle Jun2014hmg by mohla působit na receptorový systém glutamátu, NMDA, noradrenalinu a serotoninu. Jedná se o práškovou směs 16g lékořice čínské, 19g cicimku datlového a 65g pšenice (Triticum), asi pražené. Tato směs se užívá v dávce 3g denně.
  • Šen yüen kan je směs proti depresi sestávající ze saponinového extraktu ženšenu pravého a oligosagaridů vítodu úzkolistého (Polygala tenuifolia). Na myším modelu deprese prokázala tato směs v dávce 100 a 200mg/kg antidepresivní a nootropické účinky srovnatelné s fluoxetinem v dávce 10mg/kg (Sun2013aem). Podobné výsledky byly zjištěny i na potkaním modelu (Sun2014aem).
  • Šiao čai hu tang je další TČM směs proti depresi, jejíž hlavními účinnými složkami je kořen šišáku bajkalského, ženšen pravý a lékořice čínská. Účinek této směsi byl potvrzen na myším modelu a molekulárními testy. (Zhang2015amc)
  • San yüen san je TČM směs obsahující saponiny ženšenu, rybí tuk a kozlík lékařský (Valeriana officinalis). Její antidepresivní účinky v dávkách 225 až 900mg/kg potvrdila studie na myších. (Yan2015aes)

Další adaptogenní léčivé rostliny proti depresi

Pozitivní reference existují i na šalvěj (Hamidpour2014cpm), levanduli (Dwyer2011hmo), šišák bajkalský (Lee2013cab), lékořici čínskou, dobromysl obecnou (Mechan2011mri), kurkumin z kurkumy (Alkarawi2016rca), dehydrozingeron ze zázvoru (Martinez2014aad), eleuterokok (Jin2013aea) a čínský kdoulovec lahvicovitý (Zhao2008dti). Z neadaptogenních rostlin zmíním mírně jedovatý hadinec (Sayyah2006prd). Zdržím se výčtu neadaptogenních omamných rostlin, ač tyto depresi akutně potlačují. protože je k léčbě deprese vesměs doporučit nelze. Výjimkou by mohly být součásti betelového sousta – pepřovník betelový (Piper betle) a betelový oříšek (plod palmy Areca catechu), jehož antidepresivní účinek dokumentuje Peng2015aca. Pro zajímavost též zmíním omamnou katu jedlou, která účinkuje jako některá syntetická antidepresiva a má i jejich nežádoucí účinky.

V říši hub (Fungi) je dokumentovaných antidepresivních účinků poskrovnu. Například u housenice čínské byl antidepresivní účinek přes dopaminový systém zjištěn na myším modelu (Nishizawa2007aec), u houby dřevnatky (Xylaria) používané v TČM byly také nalezen účinek proti depresi (Peng2014esw).

| 16.7.2010