V Koreji se tradičně užívá silný ženšenový odvar obsahující velké množství ženšenu při slabosti a podchlazení. V přehledu účinků ženšenu na tomto webu "slabost" ani podchlazení nenajdete ("slabost" není přesná diagnóza a podchlazení je dnes zřídkavost), nicméně tyto účinky ženšenu jsou reálné a byly dobře zdokumentované.
Účinek ženšenu při chladové zátěži byl vědecky potvrzen poprvé v klasickém období výzkumu adaptogenů u lidských probandů (Novozhilov1985mae) a byl potvrzen i dalšími publikacemi (Kumar1996etr). Pokud jde o "slabost", tak v této indikaci bych si dovolil citovat pozorování evropských lékařů z 18. století: Hrabě Belchingen (jeden z lékařů Marie Terezie) ve své "Eseji o ctnostech a vlastnostech ženšenového čaje" barvitě varuje před pitím černého a zeleného čaje (tehdejších kofeinových nápojů) a místo něj doporučuje ženšenový čaj "jako ten nejúčinnější lék na veškeré slabosti způsobené přílišnou únavou těla a duše" a též na "zkalený zrak, ženskou slabost, kurděje a lepru". Popisuje dvanáct případů svědků a pacientů "vyléčených pouhým užíváním ženšenového čaje". Britská Královská společnost se věnovala ženšeni od r. 1679 a tehdejší materiály obsahují množství emotivních popisů zázračných účinků ženšenu u různých "zesláblých" pacientů (Appleby1983grs). Carl Linné tyto vědomosti o ženšeni měl a když jej v 18. století pojmenoval Panax (všelék), nebyla v tom ani špetka ironie.
Jednorázovou vyšší dávku ženšenu můžeme k překonání náročných fyzických a duševních situací použít i my. Dávkování je individuální a závisí i na obtížnosti situace – řiďte se intuicí a svými potřebami. U ženšenu jako u typového adaptogenu není nutné se bát předávkování. Osobně jsem s úspěchem zkoušel dost vysoké dávky (i více než 15g najednou), podrobnější popis mých subjektivních zkušeností uvádím. Při opakovaném užívání vysokých dávek se může dostavit přechodný pocit nepohodlí z důvodu přílišné aktivace.
