Melatonin (5-methoxy-N-acetyltryptamin) je neurotransmiter a hormon, který lze považovat za endogenní adaptogen (Panossian2018nmm, text zde, Panossian2020rap, text zde). Je to poměrně malá molekula, která v buňkách vzniká modifikací serotoninu. Hlavním zdrojem melatoninu je šišinka mozková, která jej uvolňuje do krevního oběhu.
Melatonin v těle působí na melatoninové receptory (MT1 a MT2).
Melatonin jako hormon spánku a regenerace
Hladina melatoninu je řízená cirkadiánním rytmem: v průběhu dne je nízká, těsně před dobou spaní stoupne, maxima dosahuje v průběhu noci a nad ránem postupně klesá.
Melatonin lze i užívat k nápravě cyklu spánku a bdění. K tomuto účelu by se měl brát nedlouho před plánovanou dobou spánku. Existuje i melatonin s prodlouženou dobou uvolňování (Circadin, bohužel jen na předpis), který se užívá večer a uvolňuje se v průběhu noci. Naštěstí je však k dispozici melatonin jako doplněk stravy, který lze koupit i bez předpisu.
Melatonin jako endogenní adaptogen
- Melatonin je silný antioxidant.
- Melatonin aktivuje adaptační signální dráhy a zvyšuje expresi UCN, GNRH1, TLR9, GP1BA, PLXNA4, CHRM4, GPR19, VIPR2, RORA, STAT5A, ZFPM2, ZNF396, FLT1, MAPK10, MERTK, PRKCH a TTN (Panossian2018nmm).
- Známé fytoadaptogeny aktivují melatoninovou signální dráhu působením na melatoninové receptory MT1 a MT2 a aktivací specifického jaderného receptoru RORA, který hraje roli u vícero civilizačních nemocí.
- Je otázkou, do jaké míry je adaptogenní účinek melatoninu napodobitelný agonisty melatoninových receptorů, k nimž patří například ramelteon, tasimelteon, fabomotizol a agomelatin.
- Na biologickou dráhu melatoninu působí fytoadaptogeny, k nimž dle Panossian2018nmm (plný text zde) patří vitanolidy vitánie, schisandriny a anwulignan klanoprašky, salidrosid a rosavin rozchodnice, jakož i obsahové látky eleuterokoku.
